Svet ticha

Svet ticha

autor Kateřina Menhartová -
Počet odpovědí: 7

Dokument mi přišel na jednu stranu celkem zábavný, například mě pobavil kvíz o Leninově dětství. Na druhou stranu, děti, především ty mladší, nevypadaly, jako že si tento způsob vyučování (hlavně drilování výslovnosti slov) užívají. A já se jim vůbec nedivím. Z té jedné soudružky učitelky mi běhal mráz po zádech. 

(Dodatečně upravil/-a: Adéla Boušková; čas vložení původního příspěvku: Čtvrtek, 19. listopad 2020, 10.48)

Určitě souhlasím s tím, že si děti tento způsob vyučování vůbec neužívaly a chvílemi mi jich bylo i dost líto. Zajímavá byla výuka s bubnem, ale myslím, že to pro děti bylo dost stresující a byl na ně vyvíjen velký tlak, aby uspěly. Starší děti se už naštěstí učily i něco jiného než jen mluvit.

 

V odpovědi na Kateřina Menhartová

Re: Svet ticha

autor Nela Barešová -
Na mě film působil dost negativně. Děti mi připadaly vystresované a pod velkým tlakem. Učitelky působily velmi přísně. Nemyslím si, že by děti do školy chodily s nadšením. (Děje se to vůbec netýká ale negativitu filmu u mě ještě více umocňuje staré černobílé zpracování.)
V odpovědi na Nela Barešová

Re: Svet ticha

autor Adéla Matějíčková -
I já se musím připojit k předešlým názorům. Přišlo mi, že děti byly nucené do něčeho, co jim vůbec nebylo přirozené. Dle mého styl učení ani nebyl použivatelný do budoucna, protože děti byly zvyklé pouze na na určitá slova.
V odpovědi na Kateřina Menhartová

Re: Svet ticha

autor Mirka Neubauerová -

Souhlasím s holkama, děti nevypadaly, že by si výuku nějak užívaly. Musel na ně být vyvíjen velký tlak, aby nedělaly žádné chyby. 
Celkem mě pobavila socialistická výchova a skládání Leninova dětství, ale to k téhle době prostě patřilo. 

Pozastavila jsem se nad tou krátkou ukázkou z porady uřitelů a nejspíš ředitele. Jediné co se řešilo bylo to, jestli žáci jsou schopni mluvit a jestli to zvládají bez dalších pomůcek. Rozvoj dalších dovedností tam nikoho moc nezajímal, ale zase to byl jenom vystřižený kousek, takže nemůžu dělat závěry. Ale překvapilo mě to. 

V odpovědi na Kateřina Menhartová

Re: Svet ticha

autor Veronika Trčková -
Být neslyšící a ještě se vzdělávat (a vlastně vůbec žít) v době socialismu muselo být něco hrozného. Připojuji se k ostatním, dětí mi bylo velmi líto. Soudružky učitelky se chovaly, jak kdyby sluchové postižení byla jen lenost nebo neschopnost. Na děti křičely, nemilým způsobem jejich ruku přikládaly na své hlasové ústrojí a nutily ty malinké děti opakovat „lá″. Také mě pobavila scéna, kdy si říkali, že chudé bosé děti na obrázku neměly socialismus.
V odpovědi na Kateřina Menhartová

Re: Svet ticha

autor Eva Lepesantová -
Musím se také přidat a souhlasit s tím, že film působil spíše negativně. Tato výuka mi připadala trochu neefektivní, bylo vidět, že děti si tento způsob výuky neužívají. Celý způsob výuky na mě působil trochu agresivně.
V odpovědi na Kateřina Menhartová

Re: Svet ticha

autor Barbora Levíčková -
Mám na tuto "výukovou metodu" naprosto stejný názor. Tato metoda je neefektivní a velmi náročná.
Jsem upřímně ráda za to, na jaké úrovni je vzdělávání neslyšících nyní.
Nedokážu si představit, že by se takto vzdělávaly děti i v současné době. Je až k neuvěření, že takhle se učilo ještě před několika desítkami let.
V odpovědi na Barbora Levíčková

Re: Svet ticha

autor Eva Potůčková -
Film je velmi hezky zpracovaný. Podařilo se zde zachytit důležité momenty ve vzdělávání neslyšících v období socialismu. Věřím, že se učitelé v dobré víře snažili neslyšící žáky naučit správné výslovnosti jednotlivých hlásek. Nicméně musím souhlasit se svými kolegy, kteří zde již celou problematiku velmi podrobně shrnuli. Tato výuka byla opravdu velmi neefektivní - pro děti představovala spíše utrpení než radost. Některé metody musely být pro děti přinejmenším velmi nepříjemné (bubínek, činely, křičení do ucha, ...).