U ČZJ bych určitě zmínila nepřímá pojmenování, pokud tlumočník nezná význam, může překlad způsobit pěkný trapas. Např. VĚC JAKO MUZEUM, POČÍTAČ MŮJ UŽ DĚDEČEK, TECHNIKA PRO MĚ HROB. To samé by platilo i u specifických znaků, kdy neznalost může úplně zaměnit význam sdělení. Co se týče používání specifických znaků, stále pro to nemám ten správný cit a i když samostatně význam chápu, už mi dělá problém použít jej správně ve větě a ve významu sdělení, proto se zatím specifickým znakům spíše vyhýbám. Nepřímým pojmenováním rozumím o něco více. Pozastavila bych se však nad významem VĚC JAKO MUZEUM. V překladu Káti videa o aktivizaci jsem přeložila jako hračky jsou už dávná minulost/jsou pasé, avšak když jsem nad tím pak přemýšlela více, význam by též mohl být hračky jsou vystaveny jako věci v muzeu, děti si jich nevšímaly. Proto jsem se trochu zarazila nad významem, najednou mi to již nepřipadalo tak jednoznačné. Další věc, která tlumočníkům může způsobit problémy, je ironie neslyšících. Již několikrát se mi stalo, že jsem sledovala povídání neslyšícího a brala jeho sdělení vážně, i můj vážný výraz v obličeji tomu odpovídal, on se však skvěle bavil, protože jsem nechápala, že to je celé ironie. Chvíli trvalo, než mi to došlo. Pokud neslyšícího již známe, je pochopení ironie jednodušší; pokud je to však člověk, kterého vidíme poprvé, může to být pěkný tlumočnický oříšek a těžko se pak dodatečně vysvětluje, že promluva byla vlastně myšlena ironicky.
U ČJ mě napadá např. je vtipný jako sáňky v létě, je to hlava děravá, má hluboko do kapsy, apod. Týká se to různých pranostik, pořekadel, rčení, přísloví. Výborná na trénink je modrá publikace od Naďi Hynkové Dingové - Paměťová a jazyková cvičení pro tlumočníky, kde jsou např. začátky přísloví a zbytek se doplňuje. Důležité je znát přesný význam pořekadel v ČJ a poté si umět poradit s překladem do ČZJ, nejlépe říci pořekadlo tak, jak je a poté jej rozvést a vysvětlit více. Anebo pokud už je někdo opravdu zkušený tlumočník, pro některá pořekadla v ČJ existuje jistě stejné pořekadlo se stejným významem i v ČZJ, může tedy přetlumočit zrovna bez vysvětlování. Bohužel nepatřím mezi zkušené tlumočníky a tak mě nenapadá žádný příklad.
Jak se zlepšit v překladu/tlumočení? Napadá mě již výše zmíněná publikace od Naďi Hynkové Dingové - Paměťová a jazyková cvičení pro tlumočníky. Dále rozšiřování znalostí pořekadel, pranostik v ČJ a přemýšlet nad překladem. Případně si pouštět videa s uměleckou tematikou, kde by se pořekadla a přirovnání mohla vyskytovat. Nic víc mě asi v tuto chvíli nenapadá.