Mnou zvolená kategorie je Dysregulace vztahu k sobě a k ostatním, přičemž jako způsob pomoci jsem zvolil Attachementové centrum ATTA, založené v roce 2017 absolventkou Filozofické fakulty UK a dětskou psycholožkou s mnohaletou praxí, doktorkou Janou Kovařovicovou.
Tuto specifickou organizaci jsem vybral pro širokou paletu specializovaných programů zaměřených na pomoc traumatizovaným dětem s narušením vztahu k sobě samým či bližním osobám. Konkrétní metoda, kterou ATTA dysregulaci vztahů řeší, je například Dyadická vývojová psychoterapie (DDP). Metoda využívá následujících principů: vytvoření vztahu dítěte a rodiny s pomocí terapeuta, pomoc vyrovnání se s traumatickou minulostí a plánování další budoucnosti. Navzdory uvedenému popisu však DDP nese charakter péče ryze rodinné, a sice se specifickým zaměřením na pomoc traumatizovaným dětem žijícím mimo biologickou rodinu. Zapojení adoptivní rodiny, potažmo pěstounů, je tak její nedílnou, a současně i fundamentální součástí. Tento fakt vyplývá už z názvu užité metody, neboť termín "Dyáda" označuje nejmenší sociální skupinu (v tomto případě rodinu), na jejímž základě mohou vznikat skupiny vyšší (zbylé společenské vztahy).
Dítě s nedostatečnou sebedůvěrou způsobenou týráním, zanedbáváním nebo zneužíváním se skrze skupinová sezení opětovně učí budovat důvěru s rodinnými příslušníky, přičemž primárním prostředkem je citlivé prozkoumání bolestivé minulosti a odhalení kořenů problémového chování. Zároveň platí, že školený terapeut simultánně cílí i na odhalení vlastního smýšlení dítěte a jeho podporu k vyjádření ukrytých pocitů, myšlenek a přání. Dítě se tak postupem terapie učí porozumět nejen sobě samému, ale i osobám v bezprostředním okolí. Přeneseně také dochází ke zkrocení dříve nespoutaných či naopak potlačených emocí, ovládnutí pocitu nejistoty a nabytí schopnosti spolehnout se na sebe i další osoby. Aby bylo zajištěno, že během terapie nedojde k narušení důvěry dítěte chováním některého z členů náhradní rodiny (např. zjitřením jejich starých ran při rozboru některé z událostí dítěte), je během sezení rovněž prozkoumána i minulost náhradních rodičů. Tento postup dodává dítěti pocit sebedůvěry a jistoty, neboť není jediné, kdo musí v rámci sezení sdílet nepříjemné zážitky a znovuprožívat bolest s nimi spojenou.
Dyadická vývojová terapie Attachementového centra ATTA by vzhledem k výše uvedenému postupu a principům byla dle mého názoru vhodnou volbou pro řešení Dysregulace vztahu k sobě i ostatním, a to konkrétně při výskytu symptomů, které Štěpánek a kol. (2019) uvádí pod skupinami D2 a D3. Opodstatnění nacházím v tom, že vedené příběhy mají při sezení složku emocionální, afektivní, racionální i reflektivní, přičemž terapeut při jejich zpracovávání cílí na intersubjektivitu všech zúčastněných stran (tj. propojení jejich odlišných pohledů a budování vztahu).