Pavla bych chtěla přiřadit k behaviorální teorii chování, jelikož už kdysi mě zaujal experiment s panenkou Bobo. Na Pavlovi je očividné, že jeho rodiče nezvládají jeho výchovu a výrazně ji podcenili. Prokazatelně zde chybí dobrý mužský vzor a pevná ruka v podobě upevněných hranic. Matka je sama na výchovu tří dětí, kdy na to očividně nestačí a otec, když přijede po dvou týdnech domů dává vše za vinu matce a vypadá to, že ji dokonce před dětmi ponižuje. Otec se chová agresivně k dětem a pravděpodobně i vůči své ženě. Zde chlapec vidí agresivitu u otce, a ještě ji zesiluje.
Pavel je očividně frustrovaný, jelikož ho nepřijímají ani vlastní sestry a není schopný si udělat přátele. Nemá vlastně ani kde, jelikož nemá žádné koníčky a nechtějí ho do žádného předškolního ani školního kolektivu.
Myslím si, že by rodina měla vyhledat okamžitou pomoc. Největší problém vidím v otci, který by měl výrazně změnit své chování. Měl by věnovat více času své rodině, nejlépe změnit svou práci a zkrotit svou výbušnou povahu v podobě tvrdých fyzických trestů. Dále by mohl podpořit svou ženu a udělat ji autoritou před svými dětmi.