Učitel v diskusi vždy oznámí, co si o věci osobně myslí
Může být obviněn z prosazování vlastního názoru. Na druhou stranu je to alespoň transparentní přístup.
Myslím, že je důležité najít balanc mezi profesionalitou a autenticitou. Pokud učitel vyjádří svůj názor, určitě se více přikloní na stranu autenticity. Ne vždy to však může být vhodné, navíc to dle mého tolik nevede k vytvoření vlastního názoru samotných žáků. Myslím, že vlastní názor učitele je ve většině případů nedůležitý.
Může tím ovlivnit rozhodování žáků, kteří se pak mohou k jeho názoru přiklonit jen proto, že ho vyslovil on z pozice učitele. (Ale klidně i naopak - budou se chtít vymezit vůči učiteli a rozhodně veřejně nesdílet stejný názor)
Důležité je, aby skutečně a opakovaně zdůrazňoval, že to je pouze jeho názor. Pokud své názory prezentuje jako fakta, je to problém.
Souhlasím s Ondrou Dědičem, že učitel by měl zdůrazňovat, že se jedná jen o jeho názor. Tímto přiznáním ukazuje, že se ho žáci nemusí pevně držet, také je může podnítit k diskusi, aby si žáci vytvořili názor svůj vlastní, zhodnotili jej s názorem učitele.
Učitel by měl projevit svůj názor, pokud se ho na něj žáci sami zeptají, případně na konci hodiny, po objektivním představení daného tématu, by mohl podoktnou, co si o tom sám myslí. Jak už ale bylo zmíněno výše, je vždy třeba zdůrazňovat, že je to jeho soukromý názor, který není směrodatný, a také vybízet žáky k zaujetí vlastního stanoviska.
Rozhodně by měl učitel předem zvážit, zda je to vzhledem k tématu či věku žáků vhodné. Svůj názor by měl případně prezentovat až na konci diskuze - aby neovlivnil názory žáků. Pokud by se mě žáci na můj názor zeptali a já bych se do diskuze zapojovat nechtěla, snažila bych se jim vysvětlit, proč tomu tak je - aby to nepochopili jako neupřímnost (tj. snažím se je vést k tomu, aby říkali a obhajovali své názory, ale sama ho říct nechci).
-tohle si učitel může dovolit ve třídě, která už je na tenhle přístup zvyklá a klima je zde bezpečné, protože pokud tomu tak není a učitel hned po vysvětlení zadání nebo položení otázky řekne svůj názor a následně se zeptá na názor ostatních, je možné, že se budou žáci obávat vyjádřeného nesouhlasu s jejich vyučujícím a raději budou hrát na stejnou notu jako on
-na druhou stranu je ale toto jednání férové, říct jaký názor doopravdy zastáváme
-na druhou stranu je ale toto jednání férové, říct jaký názor doopravdy zastáváme
Souhlasím s názorem, že učitel svůj názor může projevit, ovšem musí zdůraznit, že se jedná pouze o jeho názor. Dále je nutné, aby učitel zachovával určitou míru profesionálního přístupu. Nesmí se stát, aby svůj názor předkládal jako fakt.
Ano, myslím si, že v diskusi se studenty by to mělo vyjít najevo, jaký má učitel názor. Není ale žádoucí být z pozice učitele nějakým kazatelem jediné pravdy, ale naopak je potřeba být otevřený a vyslechnout si názory všech. Učitel by neměl studenty za jejich názory soudit, jen by jim měl ukázat argumenty ,,pro" a ,,proti", ukázat jim možnosti a nechat jim svobodnou volbu.
Obecně si myslím, že i učitelův názor do diskuse patří. Jak již bylo řečeno, vždy by měl zdůraznit, že se jedná o jeho osobní názor. Určitě také záleží na věku a vyspělosti žáků, se kterými diskuse probíhá. Myslím si, že ti starší jsou spíše schopni si pořádně uvědomit, že se jedná o učitelův názor a jsou s to vzít v úvahu i další názory a vytvořit si tak vlastní pohled na věc podle toho, co je jim bližší.
Jak už je napsáno výše, je potřeba aby učitel měl svůj vlastní názor a dokázal ho říct. Já osobně si myslím, že je důležité, aby věděl, kdy má svůj názor interpretovat. Měl by dát nejdříve prostor žákům pro jejich vlastní názor. Poté by jejich názor neměl vyvracet, a hlavně neosočovat je tím, že je to úplný nesmysl, neboť by si tito žáci snížili sebevědomí a zejména by dostali strach z dalšího vyjádření vlastního názoru.
Učitel by neměl svoje názory vyslovovat vždy, protože by tím mohl žáky nabádat k tomu, aby jeho názor sdíleli a oni sami by neměli prostor vytvořit si názor vlastní. Myslím, že ale mohou nastat situace, kdy se žáci na učitelův názor zeptají a tehdy je na místě, aby učitel svůj názor vyjádřil.
Tento přístup bych nechal až na konec debaty, kdy je téma vyčerpáno. Rozhodně je nevhodné oznámit svůj názor na začátku a tím žáky do velké míry ovlivnit a debatu tak znemožnit. Také by se učitel měl zamyslet, zda je jeho názor v souladu s cíli a postoji RVP a zda neprezentuje příliš protichůdné stanovisko. Učitel by měl být spíše nestranný.
Na jednu stranu žákům ukáže, že nějaký názor má, nicméně u sdělování osobního názoru je si třeba vždy rozmyslet, do jaké míry bude učitel svůj názor projevovat a zda je vůbec u daného tématu vhodné svůj názor říkat. Samozřejmě pokud jsou žáci vyspělí natolik, že by se mohla otevřít diskuse, bylo by hodné, kdyby učitel svůj názor řekl, či spíše díky němu usměrnil nějaký extrémní radikální názor žáka.
Souhlasím s tím, že je třeba, aby bylo opakovaně sdělováno, že je to pouze její/jeho názor a s tím, co rovněž psal Tomáš o souladech s RVP.
Souhlasím s tím, že je třeba, aby bylo opakovaně sdělováno, že je to pouze její/jeho názor a s tím, co rovněž psal Tomáš o souladech s RVP.
Učitel určitě může oznámit, co si o věci myslí, ale spíše bych volila toto oznámení až na konci debaty, aby nedošlo k žádnému ovlivňování.
Může v žácích podvědomě vyvolat přiklonění se na stejnou/opačnou stranu než učitel (v závislosti např. na osobních sympatiích). Zároveň je třeba, aby učitel při takovémto přístupu zdůraznil, že se jedná pouze o jeho názor a rovněž uvedl i jiné zastávané názory (např. obecně zastávané, staví-li se na opačnou stranu).
Každý má právo na svůj názor a není na škodu, když někdo svůj názor řekne, ale pokud ho řekne, tak je důležité vědět, jak ho sdělit, jakým způsobem a komu ho vlastně sděluji...cílem není ovlivňovat, ale pouze říct svůj názor...samozřejmě, že je hodně důležité, pokud učitel řekne názor, říct, proč to tak vidí a co ho k tomu vedlo, ale špatné je, když vyslovuje svůj názor, nerespektuje názory druhých a snaží se ty druhé přesvědčit o tom, že můj názor je ten správný...
Podle mého názoru by měl být učitel během diskuze spíše nestranný, aby nedošlo k ovlivnění názoru žáků, kteří by se mohli přiklonit k jeho názoru (např. kvůli své nejistotě či obdivu k učiteli) nebo naopak schválně zaujmout opačné stanovisko. Diskuze by potom ztratila smysl. Svůj názor by mohl žákům případně sdělit na konci diskuze.
Tohle mi přijde jako velmi nebezpečný přístup. Záleží, jakou formou svůj názor studentům podá. Nemělo by to být příliš násilné, spíše by měl svůj názor prohodit ,,mezi řádky'', jelikož studenti by mohli zcela změnit svůj pohled na něj, pokud by teda daný učitel na svém názoru tvrdě lpěl.
Se sdělováním vlastních názorů během diskuze by učitel měl být určitě opatrný, aby příliš neovlivnil přemýšlení žáků. Zároveň by však neměl předstírat, že žádný názor na danou věc nemá, nebo že se jeho názor vždy shoduje s oficiálním názorem autorit.
Souhlasím s Kateřinou, dle mého názoru je vhodné žákům představit vlastní názor, dát najevo, že nějaký názor mám, ale nemyslím si, že by se tak mělo stávat vždy a ve všem. Například u politologie se razí názor, že by měl být učitel nestranný. To si nemyslím. Není vyloženě na škodu, pokud třeba nastíní, ve které části pravolevého spektra se "jeho" strana pohybuje, ale určitě by neměl žákům vnucovat, o jakou konkrétní stranu jde, nedej bože je přesvědčovat, proč je tato strana nejlepší. Pokud však jde o nějaký konkrétní problém, u kterého se nemůžeme vyhýbat přímé odpovědi, nevidím nic špatného na tom, že učitel sdělí v rámci diskuse, jaký postoj zastává (např. eutanazie ano či ne?).
Slovo "vždy" snižuje možnost úvahu. Jsou témata, kdy nelze svůj názor skrývat - učitel je například pravnuk oběti pohraničníků a má diskutovat nad morálními otazníky okolo skupiny bratří Mašínů. Vhodné je vysvětlit důvody svých názorů, ale tak, aby žáci nebyli manipulování, což je zdaleka to nejnáročnější. Osobně se k této strategii přikláním.
Učitel určitě může vyjádřit svůj vlastní názor, bude-li na něj žáky tázán, rozhodně by tím ovšem neměl diskuzi otevírat. Případně ho může projevit v závěru diskuze, kdy už žáci svoje postoje vyjádřili a nebudou tedy názorem učitele ovlivněni.
Může ovlivnit žákovo myšlení/názor ohledně dané věci.