- Papír, dekompozice a číslo v roli počtu
- Úkol: Každé dítě si vezme jeden papír před sebe. Nejprve přeložíme papír na půl a rozstřihneme/roztrhneme podle přeložené čáry. Dětem zdůrazníme, že se jedná o 2 Poloviny. Následně opět jednu část přepůlíme a podíváme se, kolik dílků tam máme nyní. Pokračujeme dál v půlení a dětem vysvětlujeme, co jsme vždycky udělali a kolik dílků papíru máme před sebou.
- Provázek, poměřování a celek a části
- Úkol: různě barevné provázky. Na zemi bude položen velký provaz (pro všechny děti stejný) a děti budou mít za úkol zjistit, kolikrát se vejde jejich provázek na délku velkého (každá barva provázku značí jinou délku).
- Korálky, konfigurace a komparace
- Úkol: navlékání korálků různé barvy (stejné velikosti) – například 10 korálků. Ukážeme si s dětmi, že když navléknu v nějakém pořadí deset různě barevných korálků, je šňůrka s navlečenými korálky stejně dlouhá, jako když ty samé korálky navléknu v jiném pořadí. Následně si vezmeme jiné korálky (jiná velikost/tvar..) – opět 10 korálků a sledujeme s dětmi, že tentokrát, i když máme stejná počet korálků, tak je délka navlečených korálků jiná.
- Nákladní auto, zaplňování prostoru a trasa, směr
- Úkol: děti si samy vymyslí trasu, po které následně bude nákladní auto jezdit (měly by být na trase zatáčky, ostřejší i menší, rovinka…). Následně si trasu projedou s prázdným autem – jak se jim zatáčí, ovládá, manipuluje s ním, drží směr. Poté nákladní prostor auta naplníme celé pískem (auto bude úplně plné) a děti si opět zkusí projet tu samou trať – jak se jim s autem jelo tentokrát? Byl nějaký rozdíl? Můžeme se s dětmi zamyslet, v čem byl rozdíl a proč. Vyzkoušíme, jestli by pomohlo, že by auto nebylo úplně plné, ale naplněné jen z poloviny.
- Celou aktivitu můžeme s dětmi udělat jako „závod“, abychom děti namotivovaly, aby s autem jely danou trasu co nejrychleji. V ten moment se jim bude auto opět chovat jinak, než když s ním pouze v klidu pojedou
- Kostky, kompozice a možnosti
- Úkol: S dětmi si vezmeme určitý počet kostek (10 kostek). Necháme děti, aby postavily co nejjednodušší jednovrstvou stavbu. Poté dáme dětem stejných 10 kostek a poprosíme je, aby udělaly jinou jednovrstvou stavbu. A uvidíme, jak se k tomu děti postaví. Necháme je dělat další stavby s tím, aby měly možnost se koukal na předchozí vymyšlené a postavěné – děti mohou porovnávat, jestli už stavbu nemají postavenou. Když vidíme, že děti už nic nenapadne, dovolíme jim, aby tentokrát postavily stavbu ne jednovrstvou ale i do výšky.