Ahoj,já v této situaci právě jsem. Učím svou dceru. Mám ji ve školní družině, na výtvarnou a tělesnou výchovu. Musím říct, že je zlatá. Vůbec nemám pocit, že by ode mě čekala víc nebo míň než ve škole dostává. Mám spíše problém se sebou a jestli já na ni nemám přehnané nároky. Příliš s ní ve škole nekomunikuji, ne že bych nechtěla ale není potřeba. Je hodně samostatná a šikovná, hodně věcí si udělá sama, umí si krásně hrát s dětmi, je na ni spolehnutí. Když ale děláme domácí úkoly, chci aby je měla perfektní. Nevím jestli je to tím že učím u ní ve škole nebo jestli bych to dělala i kdybych neučila, ale myslím, že dobře a hezky vypracovaný domácí úkol je vizitkou dítěte, ale i rodiče.
Příliš ti nepomohu, myslím, že to děláš dobře a jak je nejlépe v danou chvíli možné. Na lepší přístup jsem zatím nepřišla. Ráda si však počtu rady druhých protože, příští školní rok nastupuje do školy můj syn, který je opravdu chytrý a šikovný, ale také pěkně vyčůraný. Mám u něj podezření na poruchu pozornosti a tak se obávám, že jeho vzdělávání bude mnohem větší problém, než vzdělávání dcery.