Diskuse

Zdravím, 

podobnou problematiku znám. Trénuji děti na veslování a jelikož mě některé z nich znají již z dob, kdy jsem byla 'jen' závodníkem a tedy jednou z nich, mají občas problém respektovat mě jako trenérku. Myslím, že za daných podmínek se s chováním mladší sestry vypořádáváš dobře a nenapadá mě žádné jiné alternativní řešení problému během výuky hry na flétnu. Nicméně, zkusila bych si s ní o tom popovídat mimo kroužek, třeba během nějaké společné oblíbené aktivity. Vysvětlila bych ji, že svým chováním narušuje průběh výuky (ačkoli to občas myslí vůči tobě dobře) a tobě tím podrývá autoritu... Občas bych ji zadala malé úkoly, kterými ti může pomoci a ona díky nim zároveň získá pocit důležitosti (což vlastně i děláš). Snažila bych se, aby byl rozhovor na přátelské úrovni a ona neměla pocit, že ji káráš. Třeba by to pomohlo. Lepší rada mě bohužel nenapadá, poněvadž mám malou zkušenost v praxi. 

Markéta 

Ahoj,

se sourozencem zkušenosti nemám, ale mám zkušenost, kdy matka vyučovala svého syna. Musím říci, že z toho byly obě strany nejprve trochu nervózní, ale vše fungovalo skvěle. Žák fungovala, jako by matku neznal, měl z ní autoritu a vše plnil. Vím, že u nich se osvědčil rozhovor, kdy si stanovili pravidla, co a jak a oba je dodržovali, takže to spolu zvládli. Být tebou bych zkusila také nějaké pravidla.

Ahoj, znám to dobře. Já jsem měla v družině syna celé dva roky. Každý dent. Bylo to občas náročné. Po příchodu do družiny se vždy hrozně předváděl, úplně mi rozhodil skupinu. Po cca půl hodině se zklidnil a normálně si hrál s dětmi. Vždy ale na začátku musel předvést, že ON je synem vychovatelky. Po pravdě, dodnes neznám řešení. Snažila jsem se ho vzít stranou a říct, že teď nejsme maminka a syn, ale vychovatelka a žák, ale moc to nepomáhalo. Na druhou stranu mám zkušenost,že všechny děti potřebují bezprostředně po skončení vyučování uvolnit jakýsi přetlak. Nakonec se většina z nich zklidní.

Ahoj,

myslí, že budou pouze opakovat odpovědi jiných, ale přesto. Zkusila bych ji někde v soukromí vše vysvětlit. Jaký v tom vidíš problém. Proč ti to vadí a že ti ničí autoritu u jiných dětí. Určitě se po nějaké rozumné konverzaci sestra pokusí nad tím zamyslet a změnit chování, kterým by ti pomohla. Dávat ji nějaké menší úkoly navíc taky není špatný nápad.

Viky

Ahoj,

mám zkušenost pouze ve vazbě rodič (učitel) - dítě. U nejstaršího dítěte (dcera), není v zásadě problém s výukou. Občas propuknou obdobné nálady jako popisuje Laura, ale dokážeme se funkčně domluvit. To ale absolutně nefunguje u prostředního dítěte (syn), který se při soukromém rozhovoru, kde si vysvětlujeme, že se nemůže chovat nevhodně, smutně kouká a kývá hlavou, že rozumí, ale jen vyjdeme zpoza dveří jede to samé dál.... a možná ještě víc..:-/ 

U něj si moc nevím rady. Když má den, kdy spolupracuje je vynikající a vše mu jde. Když se chce ale předvádět, tak prostě nevidí / neslyší.. Je mu 6 let, třeba z toho vyroste a/nebo model rodič (učitel) - dítě/žák u něj nebude fungovat a bude ho muset vždy vzdělávat cizí..

r

Ahoj,já v této situaci právě jsem. Učím svou dceru. Mám ji ve školní družině, na výtvarnou a tělesnou výchovu. Musím říct, že je zlatá. Vůbec nemám pocit, že by ode mě čekala víc nebo míň než ve škole dostává. Mám spíše problém se sebou a jestli já na ni nemám přehnané nároky. Příliš s ní ve škole nekomunikuji, ne že bych nechtěla ale není potřeba. Je hodně samostatná a šikovná, hodně věcí si udělá sama, umí si krásně hrát s dětmi, je na ni spolehnutí. Když ale děláme domácí úkoly, chci aby je měla perfektní. Nevím jestli je to tím že učím u ní ve škole nebo jestli bych to dělala i kdybych neučila, ale myslím, že dobře a hezky vypracovaný domácí úkol je vizitkou dítěte, ale i rodiče. 

Příliš ti nepomohu, myslím, že to děláš dobře a jak je nejlépe v danou chvíli možné. Na lepší přístup jsem zatím nepřišla. Ráda si však počtu rady druhých protože, příští školní rok nastupuje do školy můj syn, který je opravdu chytrý a šikovný, ale také pěkně vyčůraný. Mám u něj podezření na poruchu pozornosti a tak se obávám, že jeho vzdělávání bude mnohem větší problém, než vzdělávání dcery.