Jak kódovat
- o co se dá opřít jsou výzkumné otázky a teoretická východiska
- je třeba si uvědomit, co jsou klíčové pojmy v teoretických východiscích;
- pak hledám, jak je operacionalizovat, jak to bude vypadat, když se objeví v datech
- výzkumné otázky nemusí být vždycky striktně opřené o teorie, některé jsou na základě vašeho předporozumění situaci, zdravého rozumu…
- vztah teorií a kategorií: teorie dává nějaká okýnka a já těmi okýnky koukám - výsledkem není tvrzení, že teorie platí či neplatí, ale jak to vypadá v perspektivě této teorie)
Jakou analýzu používat, jak ji pojmenovávat
- prezentace je obecně o analýze textů
- existuje řada konkrétních pojmenovaných analýz, které mají specifikovány nějaké kroky, mají nějaké požadavky na kategorie/témata/koncepty, používají různou terminologii
- kódy, koncepty, kategorie – od nejkonkrétnějšího po nejobecnější, ale různé analýzy mohou používat trochu různé termíny
- v různých analýzách (různí autoři) mají různá kritéria pro to, aby se něčemu dalo říkat kategorie, např. na výskyt napříč daty, v různých textech či rozhovorech
- je výhodou, když si najdete konkrétní postup, podle kterého se řídíte, nicméně někdy se stane, že to potřebujete udělat ještě trochu jinak, že vám to úplně nesedí – to není zásadní problém, důležité je, abyste dobře popsali, jak přesně jste postupovali a jak jste se rozhodovali
- v každém případě je dobré přemýšlet o tom, kde se jaké kategorie vyskytují a kde ne, jestli jsou dobře postavené, jestli se nedaly kategorie vystavět nějak jinak
- používejte k tomu i selský rozum: je skutečně kód podřízený koncpetu? koncept podřazen kategorii? Má členění logiku, Dává smysl řazení a třídění?
- Kromě dobré struktury kategorií je důležité i nějaké poselství, příběh – hledejte, jak o výsledcích vyprávět, co zajímavého data říkají
- u bakalářky není zásadní problém, když se ten příběh nepodaří najít, ale bude skvělé, když se najde
- Pište otevřeně o tom, co děláte. Snažte se najít literaturu, která podpoří váš postup. Nemusí to být jen vyloženě metodologická literatura, ale také konkrétní výzkumy, kde je metodologie popsána.
Jak pracovat s daty různého typu (různé skupiny respondentů, rozhovory a dokumnety)
- můžete zvolit různé způsoby pojmenování (respondent vs. komunikační partner vs. informant…)
- Z hlediska zacházení s daty jsou možné obě cesty – můžete se všemi daty pracovat stejně, stejně je kódovat (netýká se jen různých skupin respondentů, ale stejně kódovat můžete dokumenty a rozhovory apod.)
- Můžete ale také dělat analýzu jen na základě nějaké části dat a jinou část dat pak použít pro konfrontaci, triangulaci (umím si představit v situaci, kdy máte několik rozhovrů např. s klienty služby a pak jeden rozhovor s expertem, poskytovatelem)
Počet rozhovorů
- Není jednoznačná odpověď. Počet rozhovorů se odvíjí od výzkumné záměru a zkoumaného fenoménu. Potřebujete jich tolik, abyste jev dobře pokryla a mohla něco o fenoménu říci.
- V ideálním případě by mělo dojít k nasycení vzorku, tj, situaci, kdy už nové rozhovory nepřinášejí nové perspektivy. To se u bakalářské práce a zvlášť v současné situace často nepodaří – je skvělé, když se zadaří, ale když ne, reflektujte to a přemýšlejte o omezeních, které to přináší.
- Hrubé počty, které berte hodně s rezervou: Pokud jsou rozhovory vašimi jedinými daty, pak máte-li osm a více rozhovorů, nemusíte v bakalářce počet nijak extra řešit. Máte-li čtyři a méně rozhovorů, měli byste se tomu věnovat – buď odargumentovat, proč je to dost (mnohdy je) nebo alespoň dobře diskutovat omezení, které vám přináší omezený datový soubor, a popsat, proč jich není víc a co jste udělali proto, aby bylo a proč to nevyšlo (současná situace je celkem funkčním zdůvodněním).
- Pokud pracujete i s jinými daty, může být smysluplný i třeba jen jeden rozhovor.