Zdravím,
měla jsem možnost navštívit školu pro děti ze sociálně slabších rodin, kde bylo plno romských dětí.
Již několik let jsou Romové vnímáni jako druhořadá společnost, která není v žádném případě stejně kvalitní jako kterákoliv jiná. Nejspíš proto vytváří komunity, ve kterých si jsou rovni a každý má možnost vyniknout. Nejsou nikým odsuzováni, ani vnímáni jako méněcenné. Vlivem různých vzdělávacích programů se dnes v České republice snažíme začlenit romské etnikum do naší společnosti. Otevíráme jim dveře příležitosti, kde mají možnost ukázat své znalosti. Stále musíme přihlížet na romské vzdělávací hodnoty a cíle, které se od našich diametrálně liší.
A právě romské hodnoty a cíle bychom měli respektovat a seznamovat se s nimi. Dle mého se často dostáváme do situací, kdy se hodnoty romského dítěte kříží s těmi našimi a pode toho se poté odehrává celá záležitost. Pokud navštěvuje dítě běžnou spádovou školu, myslím si, že by mělo bez rozdílu respektovat místní pravidla. U romských dětí to může být ze začátku obtížnější, ale věřím, že postupem času si začne uvědomovat ony hranice, dle kterých by se měl řídit.
Jako jednu z dalších příčin velmi přátelského přístupu k učiteli vidím vinu rodičů, kteří mívají často stejný přístup jako dítě. Dítě nemá šanci změnit svůj postoj, pokud se setkává každodenně s názory rodičů, kteří si za svými přesvědčení stojí.
Moc bych doporučila knihu Vzdělávání Romů od Evy Šotolové. Kniha se zabývá romskou společností. Snaží se nastínit současnou situaci vzdělávání a zodpovědět základní otázky vyplívající z dnešní společnosti. Je tam opravdu mnoho inovativních metod k integrování Romů do společnosti.
Doufám, že jsem přispěla k tématu a neváhejte si knihu zapůjčit, opravdu stojí za to.