Diskuse

Dobrý den,

tento druh trestu nelze zcela doporučit, přestože plavání se řadí mezi sportovní kroužky. Mám s tím osobní problém i v kroužku Sportovní a pohybové hry, kam lze dřepy i kliky běžně zařazovat. 

Někteří rodiče nad takovým trestem mávnou rukou, jiní je však považují za tělesné týraní. Vím o případu, kdy učitel za takový trest dostal výpověď (na základě stížnosti rodičů vedení školy).

Pozdní příchody nejsou často vinou dětí samotných, ale jejich rodičů. Ty je někam vozí či doprovázejí. A v mnoha případech také děti přetěžují přemírou kroužků, takže pak nestíhají. Já bych si nejdříve promluvila s rodiči a hledala důvody pozdních příchodů a nevhodného chování. 

Jinak samozřejmě zdravým jedincům dřepy a kliky při správném provedení neublíží a jsem pro. Ale ne za trest.

Nedávno jsem četla příspěvek, ve kterém byly tyto "tresty" nazvány jako zastaralé/ohrané. Součástí toho příspěvky bylo nahrazení těchto "trestů" jinými. Když to uvedu na příkladu: když někdo přijde déle nevymyslí tu "trest" pouze vedoucí sám, ale trest vymyslí on společně s ostatními dětmi, které čekají. Jako příklady "trestu" bylo uvedeno zpěv, říkanka některý příklad bylo i udělání omluvného přáníčka pro všechny co čekaly. 

Sice se nedokážu úplně představit jak to bude fungovat ve vaší skupině, ale zkusila bych tento způsob. 

Osobně bych hledala příčinu. Proč přicházejí na hodinu pozdě a proč podvádějí... Mnohdy za nedochvilnost mohou rodiče, ale nemusí to být tento případ. Ohledně uplavaných bazénů by mohl být problém v tom, že je to pro ně náročné a nemají už energii na zvládnutí dané aktivity. Někdy také záleží na to,  kdy daný kroužek je (odpoledne nebo večer). 

Ahoj,

pokud se ukázaly jiné metody řešení této nepříznivé situace neúspěšné, tak PROČ NE?

Jedná se v zásadě o charakteristické "řešení problémů" na letních táborech, kterých se účastním. Chápu, že dnes se doba posunula, tento druh trestů začíná být považován za "zastaralý" a "nemoderní". Pedagogové, kteří věří v podobné zásady, jsou považováni za nové podoby Igora Hnízda.

Na druhou stranu - můj otčím je učitelem výtvarné výchovy a pracovních činností, své žáky se neštítí "švihnout přes prsty". Ti k němu chovají obrovský respekt. Nebojí se ho, ale protože pevně a jasně stanovil pravidla, za jejichž porušení zkrátka přijde trest, vědí, co očekávat. A tak se (možná pro někoho paradoxně) cítí bezpečně.

Takže já tento způsob řešení neodsuzuji ani na něj nekoukám skrze prsty.

Dala bych si akorát pozor na to, aby to, co nazýváte "trestem", opravdu odpovídalo definici "trestu", plnilo svou funkci a nestalo se to nespoutanou zábavou a něčím, co je opravdu skvělé si vyzkoušet.