Bartolome de las Casas, O zemích indijských pustošení a vylidňování zpráva nestručnější (1552); Praha, 1954.
Jak reagovalo okolí na jeho dílo?
Mohli by jsme klást dvě otázky, za první proč to pustošení vůbec udělali? (Co bylo skutečnou příčinou?) Za druhí, jestli se zlepšila od té doby lidská přirozenost/povaha?
Nápad na badatelskou otázkou: Jak se změnil v průběhu let přístup lidí k zabíjení?
Jak bychom danou situaci vnímali dnes?
Čím by vykořisťovatelé své jednanání ospravedlinili v dnešní době?
Velmi zajímavá otázka by mohla být genocida jako celek. Ale ne jak otázka, spíš jako téma na zkoumání.
Téma: Největší genocidy v dějinách
Genocidy na zkoumání napr.: arménská genocida, holokaust, genocida amerických indiánů, rwandská genocida apod.
Úkol: Najít společné rysy a faktory u jednotlivých genocidách, celosvětové událostí během jednotlivých genocidách, lidé které prožívali genocidy, osobnosti jednotlivých vůdců (dětství, rodiče, společenské integrace, pozice) a pak porovnat v čem se podobají a v čem se rozlišují jednotlivé genocidy.
Holokaust během druhé světové války
K tomu se vztahující knížka je Mein Kampf (Můj boj) od Adolfa Hitlera.
Argument: Kniha obsahuje nacismus, rasismus a nepodložené tvrzení o nadřazenosti různých ras nad jinými. Kromě těchto rasistických pasáží jsou v Mein Kampf v I. dílu vylíčeny Hitlerovy vzpomínky na celý dosavadní průběh jeho života. Ve II. dílu líčí počátky nacistického hnutí a stranický boj o moc. A o tom, že věří, že je vyvoleným člověkem, který má za svůj úkol, od božské prozřetelnosti, Německo dovést zpět na vrchol moci a cti.
Arménská genocida
K tomu se vztahující knížka je Arménsky holokaust od Lukáša Lhoťana.
Argument: Právě tématu arménské genocidy se v základním popisu její příčiny a jejího následného průběhu věnuje tato kniha. Pokus o vyhlazení arménského národa a dalších křesťanů byl učiněn Osmany v době 1. světové války a do jisté míry předznamenal tragédii židovského holocaustu. Vždyť sám vůdce nacismu a architekt plánů na vyvraždění Židů a Slovanů Adolf Hitler se nechal slyšet: "Kdo si dnes vzpomene na masakr Arménů?"
A podle mého názorů, kdybych jsme prozkoumali všechny genocidy detailně, našli by jsme paralely mezi jednotlivých genocidách, co se týče příčiny, pohnutky a důsledky.
O situaci v tehdejším Mexiku by se jako zdroj informací daly použít knihy Dějiny dobytí Peru (pro nástin situace první a druhá kniha) od Williama Hicklinga Prescotta a Pravdivá historie dobývání Mexika I a II od Bernala Díaze del Castilla.
K popisu situace v dnešní době je zajímavý článek - https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/2012168
Dále je zajímavý pohled na danou tématiku (nejen Mexiko) v určitých částech knihy Dějiny lidských průserů aneb co všechno jsme podělali od Toma Phillipse.
Vaše práce je v tomto stavu nedokončená. Chybí jednoznačná badatelská otázka, na které byste se shodli všichni i prameny k jejímu zodpovězení. Prosím, o brzké dokončení. Jako základ by mohlo být klidně využito i téma genocid, byť je to téma obří a dalekosáhlé. Možná bych ho omezil na nějakou jeho dílčí část.
Jako badatelskou otázku bych zvolila: Jak se lišilo vnímání války a pohled na ni Španělů a Aztéků a jaké to mělo dopady?
Jako pramen potom dvojdílnou knihu Pravdivá historie dobývání Mexika od Bernala Díaze del Castilla.