Bartolome de las Casas

Bartolome de las Casas

von Čeněk Pýcha -
Number of replies: 9

Bartolome de las Casas, O zemích indijských pustošení a vylidňování zpráva nestručnější (1552); Praha, 1954.

In reply to Čeněk Pýcha

Re: Bartolome de las Casas

von Scarlett Farkašová -

Mohli by jsme klást dvě otázky, za první proč to pustošení vůbec udělali? (Co bylo skutečnou příčinou?) Za druhí, jestli se zlepšila od té doby lidská přirozenost/povaha? 

In reply to Čeněk Pýcha

Re: Bartolome de las Casas

von Scarlett Farkašová -

Nápad na badatelskou otázkou: Jak se změnil v průběhu let přístup lidí k zabíjení? 

In reply to Scarlett Farkašová

Re: Bartolome de las Casas

von Olga Vafková -

Jak bychom danou situaci vnímali dnes?

Čím by vykořisťovatelé své jednanání ospravedlinili v dnešní době?

In reply to Čeněk Pýcha

Re: Bartolome de las Casas

von Scarlett Farkašová -

Velmi zajímavá otázka by mohla být genocida jako celek. Ale ne jak otázka, spíš jako téma na zkoumání. 

Téma: Největší genocidy v dějinách

Genocidy na zkoumání napr.: arménská genocida, holokaust, genocida amerických indiánů, rwandská genocida apod.

Úkol: Najít společné rysy a faktory u jednotlivých genocidách, celosvětové událostí během jednotlivých genocidách, lidé které prožívali genocidy, osobnosti jednotlivých vůdců (dětství, rodiče, společenské integrace, pozice) a pak porovnat v čem se podobají a v čem se rozlišují jednotlivé genocidy. 

 

Holokaust během druhé světové války

K tomu se vztahující knížka je Mein Kampf (Můj boj) od Adolfa Hitlera. 

Argument: Kniha obsahuje nacismus, rasismus a nepodložené tvrzení o nadřazenosti různých ras nad jinými. Kromě těchto rasistických pasáží jsou v Mein Kampf v I. dílu vylíčeny Hitlerovy vzpomínky na celý dosavadní průběh jeho života. Ve II. dílu líčí počátky nacistického hnutí a stranický boj o moc. A o tom, že věří, že je vyvoleným člověkem, který má za svůj úkol, od božské prozřetelnosti, Německo dovést zpět na vrchol moci a cti. 

 

Arménská genocida

K tomu se vztahující knížka je Arménsky holokaust od Lukáša Lhoťana.

Argument: Právě tématu arménské genocidy se v základním popisu její příčiny a jejího následného průběhu věnuje tato kniha. Pokus o vyhlazení arménského národa a dalších křesťanů byl učiněn Osmany v době 1. světové války a do jisté míry předznamenal tragédii židovského holocaustu. Vždyť sám vůdce nacismu a architekt plánů na vyvraždění Židů a Slovanů Adolf Hitler se nechal slyšet: "Kdo si dnes vzpomene na masakr Arménů?"

 

A podle mého názorů, kdybych jsme prozkoumali všechny genocidy detailně, našli by jsme paralely mezi jednotlivých genocidách, co se týče příčiny, pohnutky a důsledky. 

 

 

In reply to Scarlett Farkašová

Re: Bartolome de las Casas

von Olga Vafková -

O situaci v tehdejším Mexiku by se jako zdroj informací daly použít knihy Dějiny dobytí Peru (pro nástin situace první a druhá kniha) od Williama Hicklinga Prescotta a Pravdivá historie dobývání Mexika I a II od Bernala Díaze del Castilla.

K popisu situace v dnešní době je zajímavý článek - https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/2012168

Dále je zajímavý pohled na danou tématiku (nejen Mexiko) v určitých částech knihy Dějiny lidských průserů aneb co všechno jsme podělali od Toma Phillipse.

 

In reply to Čeněk Pýcha

Re: Bartolome de las Casas

von Marek Fapšo -

Vaše práce je v tomto stavu nedokončená. Chybí jednoznačná badatelská otázka, na které byste se shodli všichni i prameny k jejímu zodpovězení. Prosím, o brzké dokončení. Jako základ by mohlo být klidně využito i téma genocid, byť je to téma obří a dalekosáhlé. Možná bych ho omezil na nějakou jeho dílčí část. 

In reply to Marek Fapšo

Re: Bartolome de las Casas

von Olga Vafková -

Jako badatelskou otázku bych zvolila: Jak se lišilo vnímání války a pohled na ni Španělů a Aztéků a jaké to mělo dopady?

Jako pramen potom dvojdílnou knihu Pravdivá historie dobývání Mexika od Bernala Díaze del Castilla.