Reakce na vybraná témata výzkumu TALIS 2013
Z podrobné studie výsledků výzkumu bych ráda vyzdvihla dvě zjišťované oblasti, kde mne výsledky zkoumání vlastně nepřekvapily a chtěla bych k tomuto poskytnout svůj pohled na problematiku s tímto zjištěním související.
1.Potřeby vzdělávání v okruhu témat týkajících se vyučovaného předmětu a didaktiky se zaměřením
na problematiku chování žáků a vedení třídy (základní školy versus gymnázia).
Zde můžeme sledovat velký rozdíl potřeby učitelů daných škol se dále vzdělávat v této oblasti. Dle mého názoru je to způsobeno tím, že základní školy jsou v přímé konfrontaci s dopadem integrace, nyní inkluze, tedy zapojením žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, zvyšováním výskytu žáků s různými poruchami chování či psychiatrickými onemocněními či nepodnětného prostředí, což se objektivně projeví zvláště na běžném chodu třídy a fungování vrstevnických skupin , je tudíž velká potřeba a motivace ze stran učitelů základních škol se s těmito nesnázemi v procesu edukace vyrovnat a naučit pracovat, což můžou potřebné kurzy a další vzdělávaní poskytnout. Nutno podotknout, že z těchto žáků se pouze malé procento přesune na gymnázium k dalšímu studiu, tudíž gymnázia si stále drží status výběrových škol, aspoň u nás ve městě je to patrné velmi, a tyto problémy odpadají, i když jsem si vědoma mnohých jiných, již z hlediska konkurenčního boje v takové vrstevnické skupině a s tím spojených dalších patol. jevů. Je to možná způsobeno jistou stabilitou, tradicí gymnázií, která je spojená s tím, že není potřeba se měnit či vyvíjet.
2.Potřeby vzdělávání v okruhu témat týkajících se výuky pro různorodost se zaměřením
na výuku žáků s SVP (gymnázia), výuka v multikulturním, vícejazyčném prostředí (základní školy, gymnázia)
Moje námitky či řekněme názory jsou v této oblasti podobné. Vzhledem k tomu, že jsem speciální pedagog, mám zkušenosti, že na prvním stupni základní školy lze najít již mnoho učitelů, kteří umějí vzdělávat žáky se speciálními potřebami či přizpůsobit výuku žákům s odlišným mateřským jazykem. Na druhém stupni už záleží na konkrétním učiteli, jeho nastavení a chuti se dále v této oblasti vzdělávat a poskytnout potřebnou podporu konkrétnímu žákovi. Na gymnáziu, kde je již učení zcela orientováno na výkon a úspěšné složení maturitní zkoušky, není již mnoho prostoru pro orientaci na potřeby konkrétního žáka a je to, pokud se takový žák dostane na gymnázium, o individuální spolupráci mezi učitelem žákem a rodinou. Ano je to zcela irelevantní, ale bohužel z mnoha případů pro mne zřejmé. I z osobní zkušenosti. Jsou ovšem i gymnázia, která úspěšně vzdělávají i žáky s Aspergerovým syndromem a dokáží využít jejich intelektový potenciál. Více takových.
Ale i zde se jistě učitelé museli na tyto žáky připravit a projít různými kurzy a dalším vzděláváním. Nemyslím si, že by se všichni čeští učitelé odmítali dále se vzdělávat, ale výše úvazků, zvýšená administrativa, další povinnosti, finanční náročnost a někdy i nechuť a překážky ze strany vedení školy uvolňovat tyto učitele z výuky toto činí obtížným.