úkol č. 1

úkol č. 1

autor Kamila Halámková -
Počet odpovědí: 1

Jako učitelka na základní škole působím 15 let. Byla jsem celkem zaměstnaná na třech základních školách. Zpětnou vazbu na mé pedagogické působení jsem získala v průběhu mé praxe z řad kvalifikovaných odborníků v podobě hospitačních návštěv ředitelů školy, zástupců ředitelů školy a v neposlední řadě také od inspektorů ČŠI. Vždy to bylo velmi podnětné a inspirující. Kritika se nepřijímá snadno, mnohdy záleží na způsobu a stylu.

 

 NBPTS na mne působí tak, že se lehce zpochybňují pedagogické kvality a způsobilost samotných ředitelů škol. Ředitelé škol by měli být ze své pozice schopni posoudit výukové metody jednotlivých pedagogů, nicméně je zde potřeba uznat, že odbornou způsobilost nikoli. Domnívám se však, že jistým měřítkem je vysokoškolský diplom získaný v daném oboru a dále máme v průběhu pedagogické praxe povinnost dalšího profesního vzdělávání, které je stanoveno zákonem. Dalším nástrojem jsou pravidelná metodická setkání, pedagogů školy.

 

Určitě je standard pro vynikající učitele velmi zajímavý a inspirující, zvláště pokud již má nějaký ze států světa, tak jako USA zaběhlý a konkrétně vypracovaný fungující systém více než 30 let. V případném plánování nám může být příkladem pro předcházení případných chyb. Jako slabou stránku použití NBPTS v ČR vidím v současných diskuzích o standardech, tedy zda současné standardy opravdu odpovídají tomu, co by žák měl znát. Pokud se nevnese jasno do této oblasti, obávám se, že by nemohl fungovat ani standard pro vynikající učitele. Vstřícně na mne působí dobrovolnost získání certifikátu a jeho přenositelnost

 

Slabou stránku vnímám ve financování si certifikátu samotnými pedagogy, zde by vše mohlo působit jako demotivující pro zájemce, navíc přes fakt, že získáním certifikátu nezaručuje přímé zvýšení platu. NBPTS v USA nabízí variantu, že by se na finanční podpoře mohl podílet zaměstnavatel. Pokud bych tento model promítla konkrétně na školu, ve které působím, reálně si opravdu neumím představit, jak by vedení školy nastavilo kritéria, kterému ze svých zaměstnanců finančně vypomoci a kterému ne. Jednoduše si ani nechci představovat náladu v pedagogickém sboru.

Jako třídní učitelka se momentálně potýkám s administrativou, která nás rok od roku zahlcuje více s každým novým školním rokem. Velmi kladně na mne působí způsob kontroly v USA při získávání certifikátu, a to prostřednictvím nevládní organizace. Nevím, zde je toto v ČR možné a odhaduji, že by v ČR NBPTS spadalo pod organizaci vládní a zde plyne má další obava, zda se potencionální uchazeč neztrati v administrativním kolotoči? Opravdu by šlo o profesní kvalitu pedagoga nebo o jeho kvalitu administrativní?

V odpovědi na Kamila Halámková

Re: úkol č. 1

autor Jiří Kůrka -

Náhodou jsem vylosoval tento náhled a vidím, že déle působící ve školství mají stejné názory na kvalitu učitele. Vzdělávám se nepřetržitě od ukončení učiliště. Stálě mě něco nutí mít něco v rukávu navíc. Stále mě někdo hodnotí a kritizuje, že mi něco chybí ve výuce. Učíme již se svými žáky a čím jsou služebně starší i na ně dopadá potřeba je též kontrolovat. Mají zasebou soudobé školy a i u nich nastává období jejich kontroly. Administrativa, vzdělávání, ale co děti. Jejich agrasivita a hulvátství značně komplikují snahu učitelů. Mají si s nimi přece poradit a vzdělávat se v psychologii a didaktice. Ne však všude můžeme říci tytyty to nemůžeš. Mělo by se zaměřit i na lepší přípravu dětí.