U grafu č. 4.1 mě zaujalo toto zjištění:
Značný rozdíl v oblasti chování žáků a vedení třídy mezi gymnázii a základními školami v potřebě učitelů vzdělávat se je pochopitelný, více potřebný na ZŠ, ale není mi jasná nižší potřeba učitelů G vzdělávat se v oblasti znalostí kurikula.
Graf č. 4.2
Zarážejícím zjištěním pro mě je, že oproti mezinárodnímu průměru učitelé v ČR mají značně nižší potřebu vzdělávání v kariérním poradenství pro žáky. Učitelé v ČR působící v ZŠ i G navíc oproti mezinárodnímu průměru výrazně méně pociťují potřebu vzdělávání v oblasti výuky v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí a ještě hůře, že není potřeba vzdělávat se v oblasti výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a to především na základní škole, je také zarážející. Domnívala jsem se, že poslední dobou se toto hodně řeší, ale jak je vidět, potřeba učitelů vzdělávat se v této oblasti není. Obdobné výsledky se vyskytují i u kariérového poradenství, obojí mi připadá důležité a stojí za to se tím zabývat.
Graf č. 4.6
Překvapil mě vyšší podíl nedostatečné motivace pro další profesní vzdělávání v mezinárodním průměru, taktéž i u stránky finanční. Nepřekvapilo mě zjištění, co se týká nedostatečné motivace, že se potvrdilo o učitelích, kteří vnímají tuto překážku v účasti v dalším profesním vzdělávání, že se cítí celkově i v dílčích třech sledovaných aspektech subjektivně významně méně zdatní.
Graf č. 4.8
Také mě zaujalo, že učitelé ZŠ i G oproti mezinárodnímu průměru v menší míře uváděli, že v účasti dalšího profesního vzdělávání jim nebrání to, že není vhodná nabídka vzdělávacích aktivit k dispozici. A také, že nedostatečná podpora zaměstnavatele oproti mezinárodnímu průměru je v ČR nižší (u učitelů působících v základních školách), odpovědi učitelů působících v G se už od mezinárodního průměru neliší.
Zpráva TALIS byla pro mě zajímavá, pochází z roku 2013, asi by mě vyděsilo zjištění, že dnes by byla tato zjištění stejná. Předpokládám, že jsme se v dnešní době již někam posunuli, zejména ve výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve vedení kariérního poradenství pro žáky a také snad i v oblasti výuky v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí.