Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Ivana Běloubková -
Number of replies: 6

Úkol č. 1. Bc. Ivana Běloubková

Předmět: Profesní rozvoj učitelů

Vyučující: PhDr. Karel Starý, PhD.

Autor úkolu: Ivana Běloubková

Úkol č. 1 – Silné a slabé stránky hodnocení NBPTS v ČR

Pracuji 8 let jako učitelka v základní škole zejména na druhém stupni. Vyučuji předměty: Výchova ke zdraví, Zeměpis, Výchova k občanství, Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná výchova, Pracovní činnosti a Angličtina. Spolupracuji na školních projektech a jsem metodikem prevence na 2. stupni.

Článek zabývající se „Hodnocením kvality práce učitelů“ mě zaujal zejména pro moji vlastní zpětnou vazbu, kterou při vyučování, učení a vedení dětí zcela upřednostňuji. Souhlasím s tím, že v optimálním množství by hodnocení učiteli mělo přinést jasnou, srozumitelnou a věrohodnou zpětnou vazbu, jak svoji činnost, práci vykonává. Ocenění v tomto případě je pro mě jako pro pedagoga velmi důležité a musím říci, že se s postupem věku a odučeného času liší, ne moc, ale v mnohém slova smyslu ano.

Myslím si, že potřeba uznání a motivace je v dnešní velmi uspěchané době velmi podceňována a profesně utlačována. Je však nutné si uvědomit, že negativní hodnocení může být někomu velmi nepříjemné a může být i kontraproduktivní.

Já jako třídní učitelka jsem nucena vykonávat každý měsíc třídnické hodiny, ve kterých se zaměřuji na potřeby a výkony žáků. Snažím se žáky motivovat k lepším výkonům a seberealizaci. Kromě psychologického výcviku a interaktivních her používám i techniku Komunitního kruhu. Zde se mi otevírá velké množství otázek, které žáky trápí, a které je třeba co nejdříve řešit. Zde přikládám přílohu o Komunitním kruhu. (viz příloha word)

Co mi ale velmi chybí v celém systému hodnocení NBPTS v ČR je interakce mezi žákem a učitelem a slovní hodnocení práce učitele ze strany žáků.

V závěru reakce si dovolím říci, že kdyby se měl celý systém hodnocení učitelů ve smyslu NBPTS uplatnit v České republice, zbylo by ve školách ještě méně pedagogů, než je tomu ke dnešnímu dni. Jen jednu výhodu zde spatřuji, ubylo by nekvalitních a neschopných učitelů, kteří jsou zásadní odpůrci sebehodnocení a profesního hodnocení kolegů vůbec.

In reply to Ivana Běloubková

Re: Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Gabriela Medwell -

Na práci kolegyně Ivany mě zaujal a souhlasně rezonoval názor na reflexi ze strany žáků. Souhlasím s jejím pohledem absence hodnocení interakce žák - učitel a slovní hodnocení v systému NBPTS. Jelikož názory kolegyně na systém NBPTS a celkově reflexe a hodnocení žáků je mi velmi blízký, těžko se mi hledá reakce ve smyslu diskuze. Za zajímavé považuji kolegyně přiložený materiál ke komunitnímu kruhu. Využiji jej ve své praxi. Děkuji. 

In reply to Ivana Běloubková

Re: Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Viktor Polák -

Moc se mi líbí komunitní kruh, který ve své třídě realizuješ. Myslím, že co zejména, tak to má potenciál přispět k důvěrnému prostředí, které je pro vzdělávání určitě dobré navodit. Kde není důvěra, tam není vůle k přijetí čehokoliv. A u dětí, které prožívají mnohem emotivněji, to platí dvojnásob.

In reply to Ivana Běloubková

Re: Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Hana Pomahačová -

Zaujalo mě, že autorka vztáhla téma hodnocení podle NBTS k sobě samotné. Jestli ona by se tak chtěla vzdělávat. Přiznám se, že jsem o tématu přemýšlela spíše v obecné rovině s ohledem na populaci učitelů v ČR. Nenapadlo mě se zamyslet, jestli bych takovým vzděláváním chtěla projít. Takže děkuji za podnět k přemýšlení. 

In reply to Ivana Běloubková

Re: Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Dana Slabochová -

V zásadě se vším souhlasím, zejména co se týká zpětné vazby a interakce učitel-žák, slovní hodnocení také velmi důležité. Na reakci v samotném závěru, bych chtěla uvést, že ne každý učitel by měl potřebovat ke své práci ocenění NBPTS, jako potřebné ocenění vnímají úspěchy svých žáků a jejich kladné hodnocení jeho práce a tudíž se domnívám, že ne každý toto ocenění NBPTS potřebuje k tomu, aby byl prokázán jako kvalitní učitel.

In reply to Ivana Běloubková

Re: Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Kateřina Bryanová -

Také mám pocit, že autorka spíše představuje sebe a svoji práci než názor na NBPTS. 

Nicméně k NBPTS se vyjadřuje se v tom smyslu, že negativní hodnocení může být někomu nepříjemné a případně i kontraproduktivní. S tím souhlasí i autor článku. Problémem zde není hodnocení samotné ale neschopnost některých jedinců akt hodnocení vnitřně přijmout, souhlasit s ním a nevnímat ho jako ohrožující. Pokud je někdo nastaven takto, nedoporučila bych mu hodnocení podstupovat (i když předpokládám, že i tento člověk prošel hodnocením u maturity a státních zkoušek a do určité míry je schopen hodnocení snášet). Hodnocení by naopak mělo posílit vnitřní motivaci učitelů k výkonu profesní praxe.

Autorce chybí v celém systému hodnocení NBPTS interakce mezi žákem a učitelem a slovní hodnocení práce učitele ze strany žáků. Mně osobně tam nechybí. Interakci lze případně doložit pomocí videí z hodin a hodnocení své práce si od dětí může vyžádat sama (a nepotřebuje k tomu vnějšího arbitra), navíc takové hodnocení bývá velmi subjektivní. 

V závěru se autorka obává, "že kdyby se měl celý systém hodnocení učitelů ve smyslu NBPTS uplatnit v České republice, zbylo by ve školách ještě méně pedagogů, než je tomu ke dnešnímu dni." Já si to nemyslím, a ani si nemyslím, že by ubylo neschopných učitelů... Ovšem pouze za předpokladu, že by hodnocení zůstalo na dobrovolné bázi.

In reply to Ivana Běloubková

Re: Profesní rozvoj učitelů - úkol č. 1

von Kateřina Bryanová -

Také mám pocit, že autorka spíše představuje sebe a svoji práci než názor na NBPTS. 

Nicméně k NBPTS se vyjadřuje se v tom smyslu, že negativní hodnocení může být někomu nepříjemné a případně i kontraproduktivní. S tím souhlasí i autor článku. Problémem zde není hodnocení samotné ale neschopnost některých jedinců akt hodnocení vnitřně přijmout, souhlasit s ním a nevnímat ho jako ohrožující. Pokud je někdo nastaven takto, nedoporučila bych mu hodnocení podstupovat (i když předpokládám, že i tento člověk prošel hodnocením u maturity a státních zkoušek a do určité míry je schopen hodnocení snášet). Hodnocení by naopak mělo posílit vnitřní motivaci učitelů k výkonu profesní praxe.

Autorce chybí v celém systému hodnocení NBPTS interakce mezi žákem a učitelem a slovní hodnocení práce učitele ze strany žáků. Mně osobně tam nechybí. Interakci lze případně doložit pomocí videí z hodin a hodnocení své práce si od dětí může vyžádat sama (a nepotřebuje k tomu vnějšího arbitra), navíc takové hodnocení bývá velmi subjektivní. 

V závěru se autorka obává, "že kdyby se měl celý systém hodnocení učitelů ve smyslu NBPTS uplatnit v České republice, zbylo by ve školách ještě méně pedagogů, než je tomu ke dnešnímu dni." Já si to nemyslím, a ani si nemyslím, že by ubylo neschopných učitelů... Ovšem pouze za předpokladu, že by hodnocení zůstalo na dobrovolné bázi.