Úkol č. 2 - Co mě zaujalo - Viktor Polák

Úkol č. 2 - Co mě zaujalo - Viktor Polák

autor Viktor Polák -
Počet odpovědí: 5

Které výsledky mě nejvíce zaujaly:

  1. Potřeby vzdělávání v okruhu témat týkajících se výuky pro různorodost – kariérní poradenství pro žáky: Zde mě nejvíce udivilo, že učitelé ZŠ i G nepociťují oproti světovému průměru tak výraznou potřebu sebevzdělávání. A to zejména proto, že se dle mého mínění jedná o nesmírně důležitou oblast. Každý učitel by se měl alespoň základně v této problematice pohybovat a být schopen svým žákům poradit. Chybné rozhodování může v této oblasti přinést mnoho negativních důsledků.

  2. Potřeby vzdělávání v okruhu témat týkajících se výuky pro různorodost – výuka žáků se SVP: Vzhledem k tomu, že sám mám zkušenost s prací s lidmi s postižením a také proto, že do českého školství začíná vstupovat fenomén inkluze, zaujalo mě, že čtvrtina učitelů na ZŠ a téměř polovina na G nepociťuje potřebu vzdělávat se v této oblasti. Potřeby učitelů v zahraničí jsou ve srovnání s potřebami zdejších učitelů výrazně vyšší, což dle mého úsudku souvisí mj. též s jakousi "kulturní vyspělostí", která je v prostředí západní Evropy vyšší.

  3. Hodnocení míry pozitivního účinku vzdělávání v okruhu témat týkajících se vyučovaného předmětu a didaktiky: Zde se červená čísla prakticky téměř nevyskytovala. Příčinou je pravděpodobně skutečnost, že tyto oblasti souvisí s bezprostřední výukou a tak je učitelé považují za důležité.

V odpovědi na Viktor Polák

Re: Úkol č. 2 - Co mě zaujalo - Viktor Polák

autor Michaela Friedlová -

Ad 1) S Viktorem naprosto souhlasím. Vždyť i vzniká tolik nových pozic, tolik nových možností... Kde ti učitelé tyto informace získávají? Možná pouhým čtením zpráv, informací a komunikací se zaměstnavateli, ale myslím si, že to není dostačující.

Ad 2) Přestože se inkluze dotkla obrovské řady učitelů, myslím si, že je to u nás stále jakési tabu. Zatím mám při pohledu trošku zvenku (ještě neučím) pocit, že přišla "pouze" velká vlna stížností a nadávání. Poté, co se toto vše trošku uklidní a zaběhne, začnou se učitelé více vzdělávat. Možná se mýlím :-)

V odpovědi na Viktor Polák

Re: Úkol č. 2 - Co mě zaujalo - Viktor Polák

autor Hana Pomahačová -

S Viktorem souhlasím, líbí se mi jeho zamyšlení a vztáhnutí tématu ke kulturní vyspělosti. Obávám se, že nebude vyšší jen v porovnání se západní Evropou, ale i jinými kulturami. 

V odpovědi na Hana Pomahačová

Re: Úkol č. 2 - Co mě zaujalo - Viktor Polák

autor Ivana Běloubková -

S Viktorem v bodě č. 1 souhlasím s tím, že učitelé v ZŠ vesměs nepociťují potřebu sebevzdělávání a seberealizace oproti světovému průměru za důležitou ba velmi důležitou. Jak máme porozumět dnešní mládeži už na základních školách, když se nebudeme dále sebevzdělávat. Každý správný učitel by sám měl chtít a mít tu možnost se vzdělávat a to v jakémkoli směru a věku. Potřeba vědět a chtít vědět je zde TOP. 

V odpovědi na Viktor Polák

Re: Úkol č. 2 - Co mě zaujalo - Viktor Polák

autor Kateřina Bryanová -

V bodě 1 s Viktorem rozhodně souhlasím. Také mě to překvapilo, ale zároveň mohu tento přístup potvrdit. Domnívám se, že jsou čeští učitelé oproti zahraničním přetížení, a tak nezbývá energie ani elán do dalších aktivit a kariérní poradenství zřejmě považují za odbornost, která jim ani nepřísluší.

Pokud jde o bod 2, již jsem jej zmínila ve své reflexi (Jako speciálního pedagoga mě mrzí, že čeští učitelé nemají potřebu vzdělávání v oblasti výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, přestože dnes již najdeme v každé třídě minimálně jednoho, ale spíš více takových žáků.. Domnívám se, že jejich neochota odráží reakci na myšlenku inkluze, která mnohé učitele zaskočila a vnímali jako další zátěž nad rámec svých stávajících povinností. Na druhou stranu je chápu, protože jim k už tak přebujelé administrativě přibyla povinnost vytvářet individuální vzdělávací plány, sžívat se s elementem asistenta pedagoga, kterého zpočátku vnímali spíše jako rušivý element a reagovat na mnohdy nestandardní situace (v závislosti na postižení dítěte). Dosud jsem působila na běžných školách (až letos učím ve speciální třídě) a mohu potvrdit, že učitelé vnímají žáky se speciálními potřebami jednoznačně jako zátěž. Sice už se naučili využívat „služeb“ asistentů, ale stále panuje názor, že by hendikepovaným dětem (zvláště pak těm s mentálním postižením) bylo mnohem lépe „mezi svými“.) a souhlasím s tím, že důvodem takových výsledků může být naše absence jakési "kulturní vyspělostí" a vzájemnosti.

Zaujal mne i bod 3 a i zde si vysvětluji situaci stejně jako Viktor.

  1.