1) Srovnání definic lexému
Filipec, Josef: „Lexém a znak“. In Filipec, Josef; Čerák, František: Česká lexikologie. Academia: Praha 1985, s. 21 – 22.
Monosémický lexém (lexie) jako specifický jazykový dvojstranný znak, který odráží skutečnost vědomím. Důraz na jeho určenost společenskou dohodou. Je valenční, má predikační charakter, může se uplatnit v metajazyce. Dvojí existenční modus: jako virtuální sémiotické jednotky lexikální roviny a jako aktuální sémantické manifestace v řeči.
Přijde mi, že tato definice se soustředí na sémantickou povahu slova, a ačkoliv autor odkazuje na teoretiky s odlišnými názory, někdy neskrývá své zaměření („[...] avšak jejich znakovou funkci správně obhajuje Skoumalová 1976...“). Na rozdíl od definice v PMČ je zde načrtnut dobový diskurz.
Hladká, Zdeňka: „Slovo“. In Karlík, Petr; Nekula, Marek; Rusínová, Zdenka a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny: Praha 1997, s. 65 – 66.
Slovo je zde definováno v několika vrstvách: jako formálně-významová jednotka; svou fonetickou a fonologickou utvářeností; dle své grafické podoby; slovo jako nositel významu (lexikálního, gramatického, pragmatického); podle své přemístitelnosti a nahraditelnosti; skrz svoji ustálenost. Slovo jako ustálená jednotka jazyka tvořená řadou fonémů (nebo fonémem), která je ve větě přemístitelná a nese lexikální a/nebo gramatický (popř. ještě pragmatický) význam.
Tato definice je složená a problematiku slova nahlíží z různých rovin, přičemž každý úhel pohledu se hodí pro trochu jinou disciplínu. Je vedená přehledněji, což se pro příručku hodí. Oproti ČL vynechává odkazy k diskurzu či k zastáncům jiného pohledu.
2) Vysvětlení zadaných slov
Privatizace: Termín z oblasti ekonomie; označuje proces převedení statků ze státního do soukromého sektoru.
Sněhobílý: Barvou připomínající sníh (srov. bělostný). Knižní výraz zdůrazňující výjimečnou neposkvrněnost a světlost popisovaného objektu. Výraz vznikl složením slov sníh a bílý.
Ovšem: 1) Spojka poměru odporovacího (srov. ale, jenomže, avšak). Popletl to, snaha se ovšem cení. 2) Částice přitakávání (srov. zajisté, samozřejmě). – Mohl byste mi podat sůl? – Ale ovšem. 3) V zesílené formě ovšemže: částice zdůrazňující modální postoj mluvčího (srov. samozřejmě, jistěže). Ovšemže jsem to dopředu nevěděl.
Krásný: Subjektivně esteticky příjemný či přitažlivý (srov. pohledný, hezký, spanilý, pěkný, libý atd.). Přeneseně též příjemný jinak než vizuálně: např. zážitek, výsledek, hudební skladba.