Oba texty se shodují v tom, že slovo je základní jednotka jazyka, která má svou formu i význam. Zároveň oba zdůrazňují, že slovo nemůže jednoduše vymezit jen jedním kritériem, protože je možné ho popisovat z různých hledisek (např. významového, tvarového nebo syntaktického).
Rozdíl je v tom, že Příruční mluvnice češtiny podává vymezení slova přesněji a systematičtěji, zejména rozlišuje lexém a konkrétní tvary slova. Naopak Čeština – řeč a jazyk vysvětluje pojem slova obecněji a více se zaměřuje na jeho praktické použití v komunikaci.