1.Motto 1 (Karel Čapek)
Hlavní myšlenka:
Slova spojují lidi a ukazují společné myšlení národa. Když lidé používají stejná slova, rozumí si, i když jsou to obyčejná nebo malá slova. Každé slovo je vědomí mnoha lidí a ukazuje jejich zkušenosti, myšlenky a kulturu. Řeč tak není jen nástroj k mluvení, ale je to „duše“ národa.
Vlastní interpretace:
Jazyk ukazuje, co sdílí celý národ.
Motto 2. přednášky (Jungmann)
Hlavní myšlenka:
Slovník národního jazyka je základní a nezbytnou potřebou každého vzdělaného člověka. Pomáhá porozumět významy slov a správně je používat. Slovník je praktickým nástrojem, který podporuje myšlení člověka.
Vlastní interpretace:
Znalost slov a jazyka umožňuje porozumět světu a lidem.
Souvislosti mezi nimi:
Obě myšlenky ukazují, že jazyk je klíčový pro identitu a rozvoj člověka i společnosti. Čapek zdůrazňuje duchovní a kulturní význam jazyka, protože spojuje lidi a uchovává kolektivní vědomí. Jungmann naopak upozorňuje na praktický a vzdělávací význam jazyka, protože slovník umožňuje osvojit si slova a správně je používat. Společně ukazují, že jazyk je zároveň prostředkem porozumění mezi lidmi.
2.Spánek - dřímání, spánek, tvrdý spánek.
Pláč - slzení očí, tiše poplakávání, pláč, nářek, křik, hysterický pláč.
Smích - jemné pousmání, úsměv, smích, chichotání, řehtání.
3.Українська радянська енциклопедія(Ukrajinská sovětská encyklopedie (1969–1981) – více svazků, historické a vědecké informace.
Велика українська енциклопедія(Velká ukrajinská encyklopedie) (2016–současnost) – moderní encyklopedie, online dostupná, aktuální poznatky.
Nejstarší je Словарь української мови“ (Slovník ukrajinského jazyka) – od Boryse Hrinčenka, vydán 1907–1909, obsahuje asi 70 000 slov. Tento slovník měl velký význam pro rozvoj moderní ukrajinštiny.
Pokud porovnáme Hrinčenkův slovník s Ottovým slovníkem, můžeme říct, že oba měly podobný význam pro své národní jazyky. Hrinčenkův slovník se soustředil hlavně na jazyk a jeho rozvoj, aby ukrajinština byla jednotná a přístupná lidem, zatímco Ottův slovník byl širší – kromě jazyka obsahoval i informace z historie, vědy a kultury a měl encyklopedický charakter. Oba slovníky tedy přispěly k uchování a rozvoji své země.