1. Motto k 1. a 2. přednášce
Motto 1. přednášky (Karel Čapek)
1.1 Hlavní myšlenka
Jazyk je společné vědomí národa: jednotlivá slova nejsou jen prostředky komunikace, ale nesou v sobě sdílenou zkušenost, myšlení a duchovní jednotu milionů lidí.
1.2 Vlastní interpretace obsahu (výklad smyslu)
Čapek zdůrazňuje, že když používáme slova, automaticky vstupujeme do kolektivního prostoru porozumění. I ta nejmenší a zdánlivě bezvýznamná slova jsou výsledkem společného lidského myšlení. Díky jazyku si lidé rozumějí nejen významově, ale i kulturně a mentálně – jazyk vytváří pocit sounáležitosti. Řeč je proto chápána jako duše národa, jako nositel jeho vědomí a identity.
1.3 Souvislost mezi nimi
Hlavní myšlenka je shrnutím filosofického pohledu na jazyk, zatímco interpretace tento pohled rozvíjí a konkretizuje: ukazuje, proč je jazyk víc než jen soubor slov – je kolektivní pamětí a vědomím společnosti.
Motto 2. přednášky (Josef Jungmann)
1.1 Hlavní myšlenka
Slovník národního jazyka je nezbytným nástrojem vzdělaného člověka.
1.2 Vlastní interpretace obsahu (výklad smyslu)
Jungmann poukazuje na to, že bez systematického poznání slovní zásoby nelze jazyk plnohodnotně používat ani rozvíjet. Slovník není jen pomůcka, ale základ kulturní a vzdělanostní úrovně národa i jednotlivce. V kontextu národního obrození měl slovník klíčový význam pro upevnění češtiny jako plnohodnotného jazyka vzdělání a vědy.
1.3 Souvislost mezi nimi
Zatímco Čapek chápe jazyk jako duchovní a kolektivní fenomén, Jungmann zdůrazňuje jeho praktickou a normativní stránku. Oba přístupy se doplňují: jazyk jako duše národa potřebuje slovník jako svůj pevný základ a oporu.
2. Česká slova vyjadřující různou intenzitu
2.1 Spánek
• dřímání
• spánek
• tvrdý spánek
• hluboký spánek
• bezvědomí
2.2 Pláč
• slzení
• pláč
• vzlykání
• naříkání
• bědování
2.3 Smích
• úsměv
• smích
• chichotání
• chechtání
• řehot
3. Encyklopedické slovníky v mém mateřském jazyce
Hlavní encyklopedické slovníky:
• Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona (1890–1907) (nejstarší)
• Velká sovětská encyklopedie (1926–1990)
• Velká ruská encyklopedie (od roku 2004)
Srovnání s Ottovým slovníkem naučným
Ottův slovník naučný
1888–1909
čeština
upevnění české vědecké terminologie
české národní obrození
Brockhaus–Efron
1890–1907
ruština
systematizace vědění v ruštině
modernizace ruské vzdělanosti
Oba slovníky plnily podobnou kulturní funkci – upevňovaly postavení národního jazyka jako jazyka vědy, vzdělanosti a kultury.