Design výzkumu
Metodologický přístup je zvolen s ohledem na charakter zkoumaného jevu, jímž je rodičovské rozhodování o vzdělávacím prostředí pro mimořádně nadané děti. Toto rozhodování je proces formovaný podmínkami, zdroji a emocemi, proto je výzkum koncipován kvalitativně. Jako výzkumnou strategii využiji zakotvenou teorii, která umožňuje systematické zachycení procesů a vzorců jednání a díky tomu porozumění jevu (Hendl, 2016, Charmaz, 2006).
Epistemologické ukotvení
Přistupuji k výzkumu z pozice konstruktivistického paradigmatu v zakotvené teorii, který je založený na předpokladu, že výzkumné zjištění je konstrukt spoluvytvořený v interakci mezi interpretovaným a interpretujícím. Proces vytváření je ovlivňován sociální realitou, přičemž výzkumník zůstává oddělený od fenoménu, ale zároveň jej ovlivňuje tím, jak jej interpretuje a konceptualizuje (Levers, 2013).
Výběr výzkumného vzorku a předpokládaný rozsah
Výzkumný vzorek bude tvořen skupinou rodičů vybraných metodou záměrného výběru. Budou zahrnuti rodiče diagnostikovaných mimořádně nadaných dětí na 1.stupni základní školy, kteří v posledních dvou letech realizovali nestrukturální přestup z veřejné školy do jiného prostředí. Výběr respondentů bude probíhat teoreticky řízeným způsobem v souladu s principy zakotvené teorie na základě rozvíjejících se kategorií (Charmaz, 2006). Předpokládaný rozsah se pohybuje mezi 14-22 respondenty. Konečný počet bude určen až dosažením teoretické saturace kategorií.
Metody sběru dat
Hlavní technikou sběru dat budou hloubkové polostrukturované rozhovory (Šeďová, 2007). V první fázi proběhnou 2-3 rozhovory, které zachytí případy komplexně, a následně 12-20 rozhovorů, což umožní zachytit trajektorii individuálního rozhodování, vnímání vzdělávacího prostředí a mobilizaci různých forem kapitálu. Doplňkově bude využit dotazník k získání sociodemografických údajů a kontextu.
Metody analýzy dat
V první fázi výzkumu budou data analyzována procedurou počátečního kódování. Získané kódy budou vloženy do kategorií. Následné fokusované kódování umožňuje nalézt vztahy a vytvořit paradigmatický model. V teoretické fázi vzejde nejdůležitější kategorie, která bude systematicky uvedená do vztahu s ostatními kategoriemi. Data budou analyzována v software MAXQDA.
Etický aspekt
Výzkum zkoumá emočně citlivou zkušenost rodičů vztahující se k dětem. Zasahuje do vzdělávací politiky, zejména do praxe inkluzivního vzdělávání, která je v této sociální skupině normativně ukotvena tak, že vyjádřit pochybnosti může vést k potenciálnímu riziku negativních důsledků. Kladu důraz na důslednou anonymizaci a ochranu dat v souladu s předpisy.
Limity
S kvalitativním výzkumem souvisí i riziko subjektivity, kdy může dojít během proces interpretace ke zkreslení výsledků, nedojde-li ke správnému využití memo. Dále zkreslení při výběru vzorku, kdy se nepodaří oslovit potřebné participanty, ale budou se ozývat rodiče podobného typu. S tím souvisí i nízká reprezentativnost, ze které bude obtížné nakonec vytvořit teorii.
Použitá literatura
Charmaz, K. (2006). Constructing grounded theory: A practical guide through qualitative analysis. London: Sage Publications.
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Levers, M.-J. D. (2013). Philosophical Paradigms, Grounded Theory, and Perspectives on Emergence. Sage Open, 3(4). https://doi.org/10.1177/2158244013517243
Švaříček, R., & Šeďová, K. (Eds.). (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál.