Disertační práce je založena na kvalitativním výzkumném přístupu s využitím metody Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Cílem IPA je zjistit, jaký význam přisuzuje své zkušenosti určitý člověk v daných podmínkách či situaci. Teoretickou pozici zakotvuje IPA ve třech zdrojích: fenomenologii, hermeneutice a idiografickém přístupu, přičemž výzkumník interpretuje, jak účastník dává význam své zkušenosti. (Koutná Kostínková, Čermák, 2013; Smith 2009)
Výzkumný design je konstruktivistický kvalitativní, zaměřený na fenomén interaktivity a interaktivních učebnic u učitelů 1. stupně ZŠ. Výběr respondentů je záměrný, tvořený homogenní skupinou učitelů. Účastníky budou učitelé působící na 1. stupni základní školy, kteří mají k dispozici stejné technické vybavení (hardware i software). Předpokládaný rozsah vzorku je 5 až 7 účastníků.
Metody sběru dat zahrnují sérii polostrukturovaných rozhovorů s vybranými účastníky a analýza dokumentů (od nakladatelů, vedení školy a účastníků). Rozhovory budou vedeny sériově.
Analýza dat probíhá podle sedmi fází IPA. Začíná nultou fází osobní sebereflexe výzkumníka vůči tématu, následuje opakované čtení rozhovorů a tvorba počátečních poznámek nebo komentářů. Poté dochází k uspořádání a interpretaci témat, hledání souvislostí napříč tématy u jednoho případu a následně hledání vzorců napříč získanými rozhovory. Součástí analýzy je kódování rozhovorů a hledání podobností a odlišností mezi pohledy účastníků. (Koutná Kostínková, Čermák, 2013)
Předpokládaný způsob prezentace dat kombinuje perspektivu vzešlých témat a jednotlivých případů v narativní podobě. Interpretativní tvrzení budou zakotvena v datech a podložena přímými citacemi respondentů.
KOUTNÁ KOSTÍNKOVÁ, J.; ČERMÁK, I. (2013). Interpretativní fenomenologická analýza. Masarykova univerzita
SMITH, J. A., FLOWERS, P., LARKIN, M. (2009). Interpretative phenomenological analysis. Theory, Method and Research. London: Sage Publications.