Motto 1. přednášky:
„Vědomí nás všech myslí týmiž slovy; je to, jako by to bylo jedno vědomí ve všech těch paličatých hlavách. Řekneme-li třeba „sněženka“ nebo „dobrý den“, nikdo jiný nám nerozumí, ale my si rozumíme, jako bychom na sebe spiklenecky mrkli. A kdyby to bylo sebe nepatrnější a bezcennější slovo, dejme tomu „pápěrka nebo „padavče“, považte, že to je kousek vědomí miliónů lidí, a tedy něco tak ohromného, že se to vylíčit nedá. Řeč je duše a vědomí národa…" (Karel Čapek)
1. hlavní myšlenku
Jazyk je spojenec národa.
2. vlastní interpretaci obsahu
Jazyk je spojenec národa. Je natolik silným nástrojem, že dokáže spojit i ty nejrůznější typy lidí. A i kdyby mezi nimi vznikla hádka, rozpor nebo dokonce vražda, vždy budou mít něco, co je spojuje - svou řeč. Tu řeč, která je jejich duší a která v nich přetrvává až do konce. Jazyk je důležitou součástí národa, protože díky němu si lidé rozumějí. Má však i hlubší význam – není jen prostředkem komunikace, ale také nástrojem, který pomáhá formovat myšlenky.
Motto 2. přednášky:
„Slovník národního jazyka náleží mezi první potřebnosti vzdělaného člověka.“
(J. Jungmann: Slovník česko-německý, 1834–1839)
1. hlavní myšlenku
Jazyk umožňuje člověku rychleji a snadněji poznávat svět, pokud nejprve pozná sebe, svůj jazyk a svou kulturu.
2. vlastní interpretaci obsahu
Když člověk porozumí svému jazyku, dokáže díky tomu snáze pochopit své Já, dějiny svého národa i jiné národy.
3. souvislost mezi nimi
V těchto dvou textech chtějí autoři poukázat na důležitost jazyka. Jazyk je nástroj, který umožňuje lidem si porozumět navzájem a zároveň pochopit sebe i svou zemi.
2. Najděte česká slova, která vyjadřují různou intenzitu
2.1 spánku – dospat, dřímota, sen
2.2 pláče – štkaní, vzlykot, vyplakat se, rozplakat se, oplakat
2.3 smíchu – úsměv, chechtot, řehot, hihňat se, křenit se
3. Zjistěte, jaké existují encyklopedické (naučné) slovníky pro váš mateřský jazyk. Který je nejstarší? Srovnejte s Ottovým slovníkem naučným (viz 2. přednáška).
Лексіконъ славенноросскій і именъ тълкованіє» Памво Беринди |
Ottův slovník naučný |
20. srpna 1627 roku |
1888–1909 |
Tento slovník zahrnuje 6982 slov církevněslovanským jazykem a podává jejich překlad tehdejší ukrajinštinou, přičemž uvádí jejich etymologii a výklad. |
Věnující dějinám a kultuře, tak historii a kultuře ostatních slovanských národů |
Když poprvé vidíme tyto dva slovníky, první, co nám padne do očí, je doba, ve které byly napsány. V ukrajinském slovníku se to projevuje prostřednictvím jazyka, kterým byl napsán – církevněslovanský. Proto tento slovník zachycuje v sobě mnohem méně informací než český slovník. V českém slovníku najdeme témata zaměřená na politiku, vědu, kulturu a historii. V ukrajinském se můžeme více ponořit do zkoumání původu slov jenom tehdejší doby.