Jidáš Iškariotský byl jedním z dvanácti apoštolů Ježíše Krista. Podle novozákonních evangelií se stal symbolem zrady, když Ježíše za třicet stříbrných vydal římským vojákům. Jeho čin bývá interpretován jako vrcholná forma zrady blízkého člověka kvůli osobnímu prospěchu. Z tohoto příběhu pochází frazeologismy jako jidášská zrada nebo jidášský groš, které označují nečestné jednání, často motivované penězi, a zradu důvěry ze zištných důvodů. Tyto výrazy nesou silný negativní emocionální náboj a jsou užívány jak v literatuře, tak v publicistice.