Bujňáková_Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek.

Bujňáková_Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek.

autor Tamara Bujňáková -
Počet odpovědí: 3

V příloze zasílám odpovědi na otázky a)-f) k textu Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek.

Šeďová, K. (2019). Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek. Orbis Scholae, 13(2), 65–94. https://doi.org/10.14712/23363177.2019.3

V odpovědi na Tamara Bujňáková

Re: Bujňáková_Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek.

autor Anna Havlová -
Milá Tamaro,

Děkuji za možnost přečíst si Tvé odpovědi na velmi zajímavý článek. Přikládám svou zpětnou vazbu:
Co bylo na práci přínosné a dobře zpracované? Přínosné mi přišly Tvoje postřehy, sama bych to viděla podobně. Ačkoliv kvalitativní výzkum ukazuje podrobné vnímání ,,extrémnějších" žáků, pravděpodobně bychom se k rpůměrnému žákovi a jeho vnímání dostali snáze přes kvantitativní metodu. Zajímavé na práci bylo i to, že studie samotná použila obě metody. Také mi přišlo přínosné zmínění konkrétního nástroje Atlas na vyhodnocení a analýzu dat. Dobře zpracovaná mi přijde celá práce, oceňuji její strukturovanost.

Co vás zaujalo nebo inspirovalo? Zaujalo mě téma, jelikož mám ve třídě také žáky všech těchto typů. Četba i ,,jen" Tvých odpovědí, namísto čtení celého článku, mi pomohla lépe ,,vidět" důvody, proč jsou někteří žáci hluční o přestávkách, ale v hodině se téměř neprojevují, a zároveň proč žáci vnímají vokálně výraznou spolužačku jako inteligentnější než její tišší, ale nadanější dvojče.

Na co by bylo možné se ještě více zaměřit nebo co by šlo lépe vysvětlit? Přišlo by mi zajímavé se dozvědět, co si odnášíš do praxe konkrétně - jak teď budeš přistupovat k tichým žákům ve své třídě. Napadá mě také otázka, jak souvisí bezpečné prostředí a nenásilná komunikace mezi žáky a učiteli k tomu, aby se projevovali bez ostychu i žáci ,,čtvrté" kategorie - tiší a nesebevědomí, kteří se komunikaci aktivně vyhýbají. Zároveň mě napadá, zda byly ve studiu zahrnuté i různé učitelské typy - z praxe vím, že ne všechny moje kolegyně jsou extrovertní, a zajímalo by mě propojení mezi tichými žáky ve třídě a introvertnějším učitelem, versus jak by fungovali ti stejní žáci ve třídě extroverta.

Přeju hodně štěstí s psaním Tvé diplomové práce! Pokud je tento článek na téma, kterému se budeš ve své práci věnovat, jistě to bude zajímavá, přínosná a kvalitní práce.
Anna Havlová
V odpovědi na Tamara Bujňáková

Re: Bujňáková_Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek.

autor Michaela Novotná -
Milá Tamaro, podrobně a systematicky jsi zpracovala všechny otázky. Odpovědi byly srozumitelné a přehledné. Vybrala jsem si zpracování Tvého článku, protože ve školách se nevyhneme komunikaci mezi žáky a zapojování těch tišších do kolektivu.
Zaujala mě informace ohledně hodnocení spolužáků dle míry zapojení, kdy žáci považují komunikativnější vrstevíky za inteligentní a naopak tišší žáci jsou považovány za neschopné. Zajímavé taktéž bylo rozdělení žáků do 4 skupin podle míry komunikace a úspěšnosti.
Myslím si, že jsi výzkumný článek zpracovala komplexně a detailně. Líbil se mi odstavec, kde popisuješ, co Ti článek dal a díky němu jsem nakonec na výpis článku pohlížela se stejným uvědoměním.
V odpovědi na Tamara Bujňáková

Re: Bujňáková_Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek.

autor Anna Drobná -
Hezký den,
Vaše práce je velmi detailní, dobře zpracovaná, oceňuji propojení výsledků s vlastní praxí v závěru práce.
Zpětná vazba pro jinou práci v pořádku.
Získáváte 5 bodů.