V disertaci se zabývám zkoumáním metod; chtělo by se tedy říct, že do výsledků pozicionalita zasahovat nebude vůbec, zejména při srovnání s kvalitativním výzkumem. Domnívám se ale, že právě při vývoji nových metod a jejich srovnávnání s již existujícími přístupy, může mít osobní přesvědčení a nejrůznější kognitivní zkreslení minimálně srovnatelný dopad. Přestože výzkumník v metodologických pracích nebo sekundárních analýzách netvoří původní hypotézy, na jejichž základě data vznikla (data někdy dokonce záměrně simuluje – nikoliv však k testování hypotéz, nýbrž metod), stále může mít přirozený zájem na tom, aby právě jeho řešení předstihlo ostatní, a to i nevědomky. Mnohost postupů a interpretací se totiž nevyhýbá ani „rigidní“ kvantitativní analýze dat nebo trénování neuronových sítí – i zde je vždy paleta postupů, které můžeme volit, a některé spíše podpoří „naši“ hypotézu než hypotézu opačnou. Určitým řešením v této oblasti výzkumu je co největší míra transparentnosti a využití tzv. preregistrace studie, která nám zamezí postupy v průběhu analýzy libovolně měnit k obrazu svému.