Téma profesní zátěže učitelů MŠ není izolovaným jevem, ale je silně ovlivněno sociálními a politickými faktory, jako jsou vzdělávací, pracovní a platové podmínky, normy a očekávání od společnosti. Ve svém výzkumu si uvědomuji tři aspekty, které mohou ovlivnit objektivitu získaných dat. Jedním z nich je má osobní zkušenost na pozici učitelky MŠ. Mohu dávat větší váhu určitým stresorům a přehlížet jiné faktory, se kterými jsem se osobně nesetkala. Mohu pokládat respondentům otázky, které budou ovlivněny tím, jaké jevy sama považuji za stresující. Další je kulturní a institucionální kontext. Získaná data se mohou lišit tím, jaké tradice, postoje, a právní rámec zastupuji já a jaký respondenti. Bude zde záležet i na typu škol, jejich financování a tím odlišné zátěži učitelů. (Například tam, kde převažuje naplněnost tříd na maximální počet dětí bude jiné posuzování zátěže učitele, než u tříd s minimálním počtem dětí). Dalším aspektem je sociální desirabilita. Ačkoliv budu používat otevřené otázky a polostrukturované rozhovory, respondenti mohou odhalit zacílení výzkumu a záměrně odpovídat tak, aby to bylo společensky přijatelné nebo aby se ukázali v lepším světle. Ve většině případů předpokládám, že mohou odpovídat tak, aby se přizpůsobili očekávání, jelikož cítí potřebu systémové změny k odstranění zátěže.
Řešením těchto příkladů bias vidím v použití pilotního testování (anonymní anketa, která bude předcházet dotazníkovému šetření). Dále je možnost zapojení více výzkumníků nebo konzultace s kolegy (pokud budu žádat o GAUK, spolupráce se nabízí i v této fázi). Pro specifické posouzení situace učitelů se nabízí použití standardizovaných testů na zjišťování stresové zátěže (Maslach Burnout Inventory – Educators Survey MBI-ES) nebo (TSI), druhý typ je zaměřen přímo na učitelskou profesi. V analýze dat (MAX QDA) budu vycházet z teorie pracovní zátěže podle Coopera.
Konec formuláře