Ve své disertační práci se zaměřuji na otázku, jakým způsobem jsou v České republice vytvářeny výstavy a expozice, a jak je možné hodnotit jejich efektivitu z hlediska přínosu pro návštěvníky. Mou motivací k výzkumu je dlouhodobý zájem o tvorbu výstav a expozic a 13ti letá praxe v regionálním muzeu, kde jsem řadu výstav sama realizovala.Tato pozice mě staví do dvojí role: na jedné straně jsem součástí muzejní praxe, kterou chci analyzovat, na straně druhé přináším kritický pohled vycházející z vlastních zkušeností s tvorbou výstav. Během let praxe jsem zjistila, že tradiční přístup, zaměřený na prezentaci tématu bez dostatečného ohledu na potřeby a očekávání návštěvníků, nevede k probuzení jejich zájmu. Tato zkušenost mě přivedla k interpretaci místního dědictví, kterou nyní považuji za možnou cestu ke zlepšení.
Mé osobní zkušenosti a přesvědčení ovlivňují přístup k výzkumu. Uvědomuji si, že jako zastánce interpretačního přístupu mohu podvědomě upřednostňovat data, která tento přístup podporují. Abych minimalizovala tento subjektivní vliv, budu využívat několik strategií. Především plánuji použít smíšené metody výzkumu, které kombinují kvalitativní a kvantitativní přístupy, čímž zajistím triangulaci dat. Dále budu analyzovat příklady dobré praxe nejen z českého prostředí, ale také ze zahraničí, abych měla širší perspektivu a porovnání. Součástí mého výzkumného procesu bude také neustálá reflexe mé vlastní pozice a otevřenost vůči výsledkům, které mohou být v rozporu s mými předpoklady.