Je třeba pečlivě stanovit sledované a popisované parametry pro pojetí slohu v jednotlivých učebnicích. Hlavním cílem práce je popis, nikoli hodnocení. Hodnocení by se mělo objevit jen závěrečné diskuzi a tam lze přiznat, že jde o subjektivní pohled.
Učebnice nesmí být popisovány ze současného pohledu, neustále musím na zřeteli, že byly vytvořeny v jiné době a na základě tehdejších pedagogických zásad. Z toho musí vycházet jejich popis i sledované parametry.
Celkový obraz nemůže vycházet je z učebnic, proto je plánováno studium i jiných pramenů, a to: pedagogické časopisy z let 1918–1939 (jako základní je možné označit tyto: Časopis československé obce učitelské, Český učitel, Nová škola, Pedagogické rozhledy, Škola měsťanská, Teorie a praxe, Učitelské noviny, Věstník MŠANO); učební osnovy a další kurikulární dokumenty z let 1918–1939 (např. Normální učebné osnovy z roku 1932, které komentoval mj. Kohoutek (Kohoutek, 1938)); didaktické a metodické příručky z let 1918–1939 (jejichž autory byli např. Glos, Haller, Chlup,
Kádner, Novák, Příhoda, Trávníček, Uher nebo Weingart); záznam z učitelského sjezdu z roku 1920 (Čálek & Kádner (ed.), 1921); vyhledávány jsou i autentické práce žáků či přípravy učitelů z let 1918–1939 (v archivu Národní pedagogické knihovny i v soukromých archivech).
Budou zkoumány dva typy učebnic - vytvořené na základě herbatistických zásad a vytvořené během reformního hnutí. Osobně předpokládám, že reformní učebnice budou více odpovídat současnému pojetí didaktiky českého jazyka. Nesmí se tedy stát, že bych jim věnovala větší pozornost a v porovnání jim stranila. Tomu by měly zabránit dobře stanovená kritéria a sledované parametry, jež berou ohled na cíle každého systému.