Expozice jako místo pro porozumění – Metody tvorby výstav a hodnocení jejich efektivity

Expozice jako místo pro porozumění – Metody tvorby výstav a hodnocení jejich efektivity

autor Kristýna Pinkrová -
Počet odpovědí: 0

V rámci své disertační práce „Expozice jako místo pro porozumění – Metody tvorby výstav a hodnocení jejich efektivity“ využívám teoretický rámec kombinující prvky z muzeologie, teorie učení a teorie interpretace. Pro muzeologický aspekt se opírám o prác​i Friedricha Waidachera, Príručka všeobecnej muzeológie. Tato práce nabízí komplexní pohled na základní principy a metodologii muzeologie, včetně přístupů k tvorbě a prezentaci expozic. Dále čerpám z děl Grahama Blacka, zejména jeho knihy The Engaging Museum, která zdůrazňuje zapojení návštěvníků a jejich interakci s exponáty. V českém prostředí ​z prací Petry Šobáňové, zejména ​příručky Expozice jako místo pro vzdělávání: Metodika k tvorbě expozic zohledňujících vzdělávací potřeby návštěvníků, která poskytuje metodická doporučení pro​ tvorbu vzdělávacích expozic s důrazem na interaktivitu a zapojení návštěvníků. Z mezinárodního prostředí čerpám z děl Beverly Serrell, zaměřených na interpretaci ​místního dědictví, a Niny Simon, která prosazuje participativní přístup k zapojení návštěvníků do tvorby výstav. Teorie učení podle George E. Heina poskytuje rámec pro pochopení procesů poznávání a vzdělávání v muzeálním prostředí. Teorie interpretace (Freeman Tilden, Sam Ham) doplňuje tento přístup o metody transformace informací na smysluplné zážitky. Klíčové koncepty zahrnují participaci publika, interaktivitu, design zaměřený na uživatele a hodnocení efektivity expozic, což umožňuje propojit vzdělávací, kulturní a komunikační cíle výstav.

Bibliografie:

  • Waidacher, F. (1999). Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava: Slovenské národné múzeum.
  • Black, G. (2005). The Engaging Museum: Developing Museums for Visitor Involvement. London: Routledge.
  • Šobáňová, P. (2012). Expozice jako místo pro vzdělávání: Metodika k tvorbě expozic zohledňujících vzdělávací potřeby návštěvníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z imuza.upol.cz.
  • Serrell, B. (1996). Exhibit Labels: An Interpretive Approach. Walnut Creek, CA: AltaMira Press.
  • Simon, N. (2010). The Participatory Museum. Santa Cruz, CA: Museum 2.0.
  • Hein, G. E. (1998). Learning in the Museum. London: Routledge.
  • Tilden, F. (2007). Interpreting Our Heritage. Chapel Hill, NC: University of North Carolina Press.
  • Ham, S. H. (1992). Environmental Interpretation: A Practical Guide for People with Big Ideas and Small Budgets. Golden, CO: Fulcrum Publishing.