Výzkumný přístup:
Tento projekt využívá metodologický přístup, označovaný jako design-based research. Pro původně neustálenou terminologii, užívající i v českém prostředí označení design-based research, design research, educational design research, navrhl J. Trna (2011) termín konstrukční výzkum. Tento typ výzkumu je zaměřen na návrh intervence v reálném kontextu a na úsilí o pochopení a vylepšení této intervence. Testování jednotlivých prototypů vzniklých v průběhu výzkumu by mělo přispět k budování teorie. Kromě prakticky použitelné intervence je výsledkem také empiricky podložená teorie. (Trna, 2011)
Zdůvodnění využití metodologie konstrukčního výzkumu vychází z jeho charakteristik:
- Potřeba nového produktu, v tomto případě nástroje pro kolegiální hospitace, vychází z praxe. Hodnota výzkumu je poměřována mimo jiné také praktičností pro uživatele v reálném kontextu. (Ellederová, 2017; Chvál et al., 2008; Plomp, 2010; Trna, 2011)
- Chybí dostatek dat pro bližší popis počátečního stavu. Konstrukční výzkum je vhodné využít za situace, kdy je počáteční stav neznámý nebo nejasný, přehled bádání či jinde aplikovaných řešení se ukazuje jako neuspokojivý a nejsou k dispozici jasná vodítka k řešení. (Kelly, 2010; Plomp, 2010)
- Intervenční charakter výzkumu. Konstrukční výzkum se zaměřuje na navržení intervence v reálném prostředí. (Plomp, 2010; Van den Akker, 2006)
- Iterativní charakter výzkumu. Konstrukční výzkum zahrnuje opakované cykly analýzy, návrhu a vývoje, hodnocení a revize v reálném prostředí. (Plomp, 2010; Van den Akker, 2006)
- Orientace na teorii. Systematické hodnocení jednotlivých prototypů přispívá k budování teorie. Tedy nepřináší pouze znalost základních charakteristik produktu, ale také procedurální znalost v podobě souboru činností, které jsou považovány za slibné při vývoji produktu. (Chvál et al., 2008; Plomp, 2010)
Výzkumný design:
1) Rámcová analýza: S ohledem na nedostatek dat pro popis počátečního stavu bude součástí této fáze zmapování kolegiálních hospitací ve stávající praxi základních škol. Formou polostrukturovaných rozhovorů s aktéry ze škol zahrnutých do výzkumného vzorku budou shromážděna data, identifikovány shody a rozdíly v datech, vztahy mezi částmi dat a vyvozeny popisné závěry seskupené kolem témat. (Hendl, 2016) Výsledkem této fáze bude ustavení konceptuálního rámce na základě rámcové analýzy získaných dat, podpořené teoretickými východisky a výsledky studií.
2) Vývoj prototypů: Vývoj prototypu nástroje bude probíhat ve spolupráci výzkumníka a učitelů z praxe. Bude optimalizován prostřednictvím opakujících se cyklů návrhu, formativního hodnocení a revize. Každá iterace je tak sama o sobě samostatným krokem, „mikrocyklem“ výzkumu.
3) Fáze částečně sumativního (semi-summative) hodnocení: Předmětem této fáze jsou hodnocení, která vyvodí závěr, zda nástroj splňuje předem stanovené požadavky.
4) Retrospektivní analýza výzkumu: Cílem retrospektivní analýzy provedené na celém souboru dat shromážděných během výzkumu je přispět k rozvoji teorie.
5) Specifikace konstrukčních principů a vyjádření jejich vazeb na konceptuální rámec
Typ vzorku, postup jeho tvorby a předpokládaný rozsah:
Výzkumný vzorek bude tvořit skupina učitelů sestavená metodou záměrného výběru. Výběr se bude orientovat podle kontrolních znaků jako jsou existující praxe kolegiálních hospitací na škole, kde učitel pracuje, délka praxe učitele, převaha výuky na 1./2. stupni. Kombinací těchto kritérií lze dojít k předpokladu velikosti vzorku minimálně 12 učitelů (dvě dvojice ze tří škol).
Metody sběru dat
Data budou sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů. Dvojice učitelů dostane k dispozici prototyp nástroje a provede hospitaci obvyklým způsobem. Poté budou učitelé dotazováni na hodnocení prototypu z hlediska stanovených kritérií.
Metody analýzy dat
V první fází výzkumu (rámcová analýza) budou data přepsána, analyzována procedurou otevřeného kódování. Výsledkem následného procesu od komparativního zobrazení přes tematické mapování a deskriptivní analýzu bude seskupení témat do celků a jejich následné umístění do konceptuálního rámce. V dalších fázích výzkumu budou data přepsána, analyzována formou otevřeného kódování a využita pro formativní evaluaci.
Etické otázky
Výzkum bude prováděn s respektem vůči všem jedincům, kteří jsou přímo či nepřímo cílem zkoumání (učitelé, vedení škol zahrnutých do výzkumného vzorku) a za dodržení zásady vyhnutí se střetu zájmů (autor nebude provádět výzkum na škole, kde v průběhu výzkumu bude současně působit jako zaměstnanec). Účastníci budou předem informováni o povaze, cíli a průběhu výzkumu. Nezbytným předpokladem je získání dobrovolného a poučeného souhlasu účastníků, informování o možnosti z výzkumu kdykoli odstoupit. Bude zachována důvěrnost a anonymita informaci získaných během výzkumu včetně nemožnosti zpětné identifikace respondentů (např. učitelů ze strany vedení školy, učitelů mezi sebou navzájem atd.). Výsledky výzkumu budou odpovídajícím způsobem zprostředkovány účastníkům. (Hendl, 2016)
Ellederová, E. (2017). Konstrukční výzkum ve vzdělávání. Pedagogická orientace 27(3), 419–448. https://doi.org/10.5817/PedOr2017-3-419
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál
Chvál, M., Dvořák, D., Starý, K., & Marková, K. (2008). Design-based research při hledání cest dalšího vzdělávání učitelů. ORBIS SCHOLAE 2(3), 107–130. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.259
Kelly, A. E. (2010). When is Design Research Appropriate in Plomp, T. & Nieveen, N. (eds.) (2010). An Introduction to Educational Design Research. Axis Media-ontwerpers, Enschede. 73–88. https://ris.utwente.nl/ws/portalfiles/portal/14472302/Introduction_20to_20education_20design_20research.pdf
Plomp, T. (2010). Educational Design Research: an Introduction in Plomp, T. & Nieveen, N. (eds.) (2010). An Introduction to Educational Design Research. Axis Media-ontwerpers, Enschede. 9–36. https://ris.utwente.nl/ws/portalfiles/portal/14472302/Introduction_20to_20education_20design_20research.pdf
Trna, J. (2011). Konstrukční výzkum (design-based research) v přírodovědných didaktikách. Scientia in educatione 2(1). 3–14. https://ojs.cuni.cz/scied/article/view/11/12
Van Den Akker, J., Gravemeijer, K., McKenney, S. & Nieveen, N. (2006). Introduction to educational design research. in Van Den Akker & Gravemeijer, K. & Mckenney, S. & Nieveen, S. (eds.) (2006). Educational Design Research. Routledge. 1-8. https://www.fisme.science.uu.nl/publicaties/literatuur/EducationalDesignResearch.pdf