Výzkumný plán disertační práce je kvantitativní a designem je korelační výběrové šetření mezi učiteli středních škol. Do výzkumného vzorku budou zahrnuti pouze učitelé veřejných středních škol, které nabízí maturitní obory. Tyto školy budou nejprve rozděleny na 2 skupiny z hlediska zaměření – první skupinu tvoří školy všeobecného zaměření, druhou skupinu střední odborné školy. Další selekce škol bude podle výsledků studentů ve společné části maturitní zkoušky, kdy školy budou rozděleny podle úspěšnosti při prvním (jarním) pokusu k vykonání maturitní zkoušky do 3 kategorií: školy s úspěšností vyšší než 80 %, školy s úspěšností mezi 60 – 80 % a školy s úspěšností nižší než 60 %. V každé kategorii bude na základě náhodného výběru vybráno 25 % škol, které budou osloveni s žádostí o spolupráci a předání vytvořeného elektronického dotazníku mezi učitele maturitních předmětů, kteří vyučují ve 3. a 4. ročníku. Předpokládaný rozsah vzorku učitelů by měl být 400 učitelů středních škol.
Výzkumným nástrojem pro sběr dat bude dotazník distribuovaný elektronickou formou, jehož otázky budou uzavřené, polouzavřené, výběrové a především škálovací (zj. za využití Likertovy škály). Škálovací otázky mají totiž v pedagogicko-psychologických kvantitativních měření postojů učitelů největší vypovídající hodnotu (Řezáč, 1998, s. 241). Aby se dostatečně zvýšila validita nástroje, budou jako vzor pro sestavení základní struktury dotazníku využity části výzkumných nástrojů z některých již uskutečněných výzkumných projektů, např. z výzkumných studií Khaydarova (2020), Wangové a Braye (2016) či Šťastného, Chvála a Walterové (2021) zaměřující se na problematiku soukromého doučování nebo Mouralové (2013), která se zaměřila na osobnost učitele a na způsoby jejich práce. Na základě seznámení se s těmito analytickými výzkumnými nástroji a nastudované odborné literatury, bude struktura dotazníku tvořena 3 bloky: 1. postoj učitele k soukromému doučování, 2. profesní a kompetenční profil učitele, 3. sociodemografické informace.
Po prvotní deskriptivní analýze získaných dat budou dalšími metodami analýzy především korelace mezi proměnnými a faktorová analýza. Poslední analýzou bude strukturní modelování (SEM), které pomůže lépe prezentovat kauzální vztahy mezi latentními a pozorovanými proměnnými.
Dotazník bude do škol distribuován přes ředitele škol, kteří budou oslovení s žádostí o spolupráci. Tato skutečnost však přináší několik limitů. Především distribuce dotazníku učitelům může být zkomplikována přístupem ředitele, pokud nebude ochoten předat odkaz k vyplnění jeho učitelům. Tento problém lze vyřešit přímým oslovením učitelů školy, nicméně dalším limitem mohou být i samotní učitelé, kteří nemusí být ochotni spolupracovat při vyplnění dotazníku z důvodu pracovního vytížení.
Použité zdroje:
Khaydarov, S. (2020). Shadow education in Uzbekistan: Teachers’ Perceptions of Private Turoring in the Context of Academic Lyceums. Orbis scholae, 14 (2) 81−104.
Mouralová, M. (2013). Postoje českých učitelů k vnější diferenciaci žáků a možné hodnotové kořeny těchto postojů. Orbis Scholae, 7 (3), 11-26.
Řezáč, J. (1998). Sociální psychologie. Brno: Paido. ISBN 80-85931-48-6.
Šťastný, V., Chvál, M., & Walterová, E. (2021). An ordinary moonlighting activity Determinants of the provision of private tutoring by Czech schoolteachers. International Journal of Educational Development.
Wang, D., & Bray, M, (2016). When Whole-Person Development Encounters Social Stratification: Teachers’ Ambivalent Attitudes Towards Private Supplementary Tutoring in Hong Kong. Asia-Pacific Edu Res, 25, 873–881.