Úvod do RDA

Upozorňuji, že RDA neprošla v ČR interpretací, proto veškerá zde prezentovaná pravidla jsou převáděna z originálu a autorka překládá do českého jazyka to, co předpokládá, že by mohlo být v rámci České republiky takto interpretováno.

Na první pohled není v konkrétních instrukcích aplikovaných do formátu MARC 21 mezi pravidly AACR a RDA razantní rozdíl. Jak už bylo výše řečeno, většinou se ve fázi testování s RDA pracovalo právě ve formátu MARC 21, i když jsou RDA v podstatě připravena pro aplikaci i do jiných struktur a teprve v rámci flexibilnějších struktur je možné využít naplno pozitiv konceptuálních modelů. Při pátrání po větších rozdílech mezi instrukcemi se většina autorů shodne na následujících bodech.

Vzhledem k principu reprezentace tvůrci RDA dbali na to, aby výsledný bibliografický záznam v co největší míře skutečně reprezentoval popisované entity. Konkrétní praktický dopad to má pak na pravidla týkající se způsobu opisu informací popisovaných informačních zdrojů, volby preferovaných pramenů popisu apod.

Preferované prameny popisu jsou v podstatě v RDA více „rozvolněny“. Informace lze přebírat nejen z titulní strany, ale též z dalších částí popisovaného informačního zdroje. Pravidla pracují s celou šíří informačních zdrojů. Do hranaté závorky se v případě klasických popisných údajů uzavírají pouze informace převzaté z externích zdrojů mimo informační zdroj.

Opravy překlepů v informačních zdrojích se řeší jiným způsobem než to bylo v AACR.

V AACR existovalo množství instrukcí, jak změnit interpunkční znaménka vyskytující se v názvových údajích. V RDA se většinou nechávají interpunkční znaménka ve tvaru, v jakém se nacházejí v pramenu popisu. Nahrazují se pouze ta interpunkční znaménka, která se podle ISBD používají pro oddělení bibliografických prvků.