Úvod do RDA

Text je upraven a aktualizován. Původní vydání je zveřejněno na https://texty.jinonice.cuni.cz.

Dějiny bibliografie od 19. století jsou dějinami snah o harmonizaci katalogizačních pravidel. V průběhu 20. století vzniklo několik velkých jazykově závislých standardů zejména v Evropě a USA. Postupně se značně prosadila Anglo-americká katalogizační pravidla, která se v různých kulturních interpretacích používají napříč Evropou, včetně České republiky, používají se často i v asijských zemích či zemích blízkého a středního východu. Německá jazyková oblast si zachovala svoje katalogizační pravidla. Na poli výměnných formátů se prosadily nejvíce formáty typu MARC a v oblasti bibliografického popisu se ISBD prosadila více méně všude.

Od 90. let 20. století katalogizační komunita začala i díky modelování konceptuálních modelů přemýšlet o nových Mezinárodních katalogizačních pravidlech, která by nahradila všechny stávající standardy.

V roce 2010 byla nakonec vydána nová katalogizační pravidla Resource Description and Access (dále jen RDA), která prošla procesem testování v různých knihovnách zejména v USA a OCLC. Jejich vývoj má na starosti Spojená řídící komise pro vývoj RDA - Joint Steering Committee for Development of RDA (dále jen JSC). V této komisi jsou zastoupeny následující instituce:

- Americká knihovnická asociace - The American Library Association;

- Australská komise pro katalogizaci - The Australian Committee on Cataloguing;

- Britská knihovna - The British Library;

- Kanadská komise pro katalogizaci - The Canadian Committee on Cataloguing;

- Profesionální Institut knihovnických a informačních profesionálů - CILIP: Chartered Institute of Library and Information Professionals;

- Kongresová knihovna - The Library of Congress.

Pravidla RDA jsou k dispozici díky webovému nástroji RDA Toolkit (https://www.rdatoolkit.org)[1]. Přináší jednak znění pravidel, dále ukazuje mapování vůči formátu MARC21, vůči metadatovému schématu MODS, k dispozici je znění pravidel AACR2R se všemi aktualizacemi, diagramy vztahů a atributů entit podle FRBR a FRAD (viz níže) uplatněné v pravidlech a další pomůcky

Tato pravidla by měla odpovídat i požadavkům německé jazykové oblasti, zejména co se týče rozdílnosti přístupů v popisu vícesvazkových monografií a dalších detailech ve volbě a struktuře selekčních údajů. V základu jsou postavena na Mezinárodních katalogizačních principech (Statement, ICP, 2009), které nahradily Pařížské principy z roku 1961.

Pravidla jsou postavena na modelech FRBR (Funkční požadavky na bibliografické záznamy) a FRAD (Funkční požadavky na autoritní data)[2], což je zcela v katalogizační praxi nové a spolu s novými pravidly si budou muset katalogizátoři osvojit i znalost těchto modelů. Od roku 2017 je implementován nový model IFLA-LRM, který na FRBR a FRAD navazuje.

RDA definují tzv. základní prvky (core elements – RDA Toolkit, 0.6). Tyto prvky odpovídají atributům a vztahům definovaným ve FRBR a FRAD. RDA využívají plně terminologii modelů. V českém jazyce se držíme překladu FRBR L. Celbové z roku 2002 a v případě FRAD využíváme vlastní překlad. Entitu akce podle Celbové ovšem nazýváme událost, protože je to přesnější překlad původně anglického event. Protože model FRBR tvoří, ač doplňkově, též třetí skupina entit – pojem, objekt, místo a událost, které jsou definovány jako předmět díla, stávají se tato katalogizační pravidla též standardem, který nepokrývá jen bibliografický popis (v starší terminologii řečeno „jmenný popis“) informačních zdrojů, ale částečně zasahuje též do věcné oblasti. To vychází z logiky přístupu tvůrců standardu a hlavně z logiky funkčních požadavků FRBR. Standard je nazván „Resource Description and Access“, což neznamená jen „popis“ zdroje, ale též přístup ke zdroji.

RDA nedefinují zobrazení bibliografických záznamů. Jako zobrazovací formát se dále doporučuje zobrazení dle ISBD a v případě selekčních prvků pak AACR2 včetně interpunkce.

RDA nejsou formátem. RDA jsou nezávislá na formátech. V nástroji RDA Toolkit najdeme tzv. mapování pravidel do formátu MARC 21 a metadatového popisného schématu MODS. Prosazuje se rozvoj pravidel RDA jako „obsahových pravidel“, která lze aplikovat do jakékoliv struktury. V současnosti se pracuje na sladění pravidel a připravovaného formátu ve formě propojených dat BIBFRAME.

RDA se snaží být nezávislá na jazykovém prostředí. Dávají poměrně volnou ruku národním bibliografickým agenturám (komisím), aby si zvolily samy jazyk doplňků selekčních údajů, způsoby transkripce, numerický systém a další.

Více pracují s různými typy dokumentů[3]. V RDA jsou definovány uzavřené slovníky pro nosiče, typ obsahu a další prvky.

Účel a rozsah pravidel je formulován na základě definovaných funkčních požadavků ve FRBR a FRAD.

Bod 0.0 říká, že data vytvořená pomocí RDA k popisu zdroje[1] jsou navržena tak, aby umožnila uživateli:

• nalézt – zdroj, který odpovídá zadanému dotazu;
• určit – potvrdit, že nalezený zdroj odpovídá zamýšlenému zdroji nebo rozlišit mezi dvěma a více zdroji s podobnými vlastnostmi;
• vybrat – zdroj, který odpovídá uživatelově potřebám;
• získat – přístup ke zdroji.

Data vytvořená pomocí RDA k popisu entity spojené se zdrojem (osoba, korporace, rodina atp.) jsou navržena tak, aby umožnila uživateli:

• nalézt -  informace o určité entitě a zdrojích asociovaných s danou entitou;
• určit – potvrdit, že entita popisovaná odpovídá entitě zamýšlené nebo rozlišit mezi dvěma nebo více entitami s podobnými názvy (jmény);
• objasnit – vztah mezi dvěma nebo více entitami, nebo objasnit vztah mezi popisovanou entitou a jménem, pod nímž je entita známa;
• porozumět – proč určitá forma jména nebo názvu byla zvolena jako preferovaná forma.

Rozsáhlejší katalogizační pravidla by měla být postavena na principech (AACR jsou obecně postavena na tzv. Pařížských principech z roku 1961). Nově ustanovené „Mezinárodní principy katalogizace“ (Statement, ICP, 2009) iniciované asociací IFLA na počátku 21. století se staly základními stavebními kameny pravidel RDA.

Existují určité obecné principy, které lze aplikovat na budování všech systémů, bibliografických i jiných. Tyto principy ve svých teoriích zmiňuje i Ranganathan (podle Svenonius, 2000, s. 68):

- princip dostatečného důvodu; obhajitelnosti (sufficient reason) - každé rozhodnutí, které se týká tvorby bibliografického jazyka, nesmí být svévolné a musí být obhajitelné;

- princip úspornosti; hospodárnosti (principle of parsimony) - pokud existují různé způsoby dosažení cíle budování nového jazyka, preferován je ten nejúspornější způsob.

Specifické principy zmíněné v rámci nově ustanovených Mezinárodních principů katalogizace (Statement, ICP, 2009) jsou též uvedeny v mírné úpravě v  úvodní kapitole k RDA, v bodech 0.4.3.:

- princip uživatelova pohodlí – katalogizační pravidla by měla být tvořena s ohledem na uživatele. Z praxe víme, že je to pravidlo někdy těžko aplikovatelné, ale všeobecný trend pravidel je zřejmý. Např. AACR2R (přebírají i RDA) interpretují běžně známou formu jména jako formu, která se vyskytuje v 80% autorových děl.

J. Kuhagen ve své prezentaci (2010-11-04) uvedla, že tento princip při tvorbě RDA byl tvůrci chápán jako hlavní a vodící;

- princip běžného použití – tento princip úzce souvisí s principem uživatelova pohodlí. Předpokládá při formulaci prvků bibliografického záznamu použití běžně srozumitelného přirozeného jazyka;

- princip reprezentace (zastoupení) - princip reprezentace předpokládá, že bibliografické údaje reflektují entitu (její atributy) samu tak, jak se sama identifikuje.

„Jméno nebo forma jména použitá jako preferované jméno osoby, rodiny či korporace by měla být ta forma jména nejčastěji se vyskytující v informačních zdrojích nebo obecně uznávané jméno nebo forma jména v tom jazyce a písmu katalogizační agentury, která vytváří bibliografická data. Jiná jména nebo formy jmen, které se nachází v informačních zdrojích asociovaných s osobou, rodinou či korporací nebo v referenčních příručkách nebo ty formy jmen, které by mohli uživatelé použít k vyhledávání, by měly být zaznamenány jako variantní formy.

Jako preferovaný název díla by měl být určen ten název, který se nejčastěji vyskytuje v informačních zdrojích obsahujících dílo v originálním jazyce, název objevující se v referenčních zdrojích nebo název, který se nejčastěji vyskytuje v dalších zdrojích obsahujících dané dílo. Jiné názvy … by měly být uvedeny jako variantní formy názvu“ (RDA Toolkit, 0.4.3.4);

- princip přesnosti nebo správnosti – předpokládá přesný a správný popis entity.

RDA dodávají: „Data popisující zdroj by měla poskytovat též dodatečné informace, které upřesní (vyjasní) případné dvojznačnosti, nesrozumitelnosti nebo zavádějící informace obsažených v popisovaných zdrojích … (RDA Toolkit, 0.4.3.5)“;

- princip dostatečnosti a nezbytnosti - bibliografický popis by měl být natolik dostatečný, aby se dosáhlo naplnění funkcí systému a neměl by obsahovat takové údaje, které jsou nadbytečné. Zde nastává problém, protože pro knihovny různých velikostí je důležité a nezbytné zcela něco jiného. Dříve  ústil tento princip většinou do formulace pravidel různých úrovní popisu – i v AACR2R. Dnes v době souborných katalogů a sdílené katalogizace toto zcela nefunguje. Proto je ve studii FRBR znovu formulována tzv. základní úroveň funkcionality, která by měla sjednotit minimálně přístupy národních bibliografických agentur;

-  princip významnosti – tento princip spadá též k principu dostatečnosti a nezbytnosti. Předpokládá, že se při bibliografickém popise využívají ty prvky, které jsou pro popis významné (nezbytné);

- princip standardizace - lze říci, že dějiny bibliografie jsou dějinami snah o co nejlepší standardizaci. Standardizace je významná z důvodů lepší kooperace mezi bibliografickými agenturami, ovšem je často v rozporu s principy uživatelova pohodlí. Většinou totiž používá příliš formalizovaných a ne "běžně užívaných" jazykových prostředků. Dalším problémem je, že se vytvářejí postupně pravidla pro všechno, vzniká více a více instrukcí z důvodů větší shody v katalogizaci. Stačí se podívat např. na tzv. LCRI - Library of Congress Rules Interpretation – Katalogizační interpretace Knihovny Kongresu. LCRI byla formulována zprvu pouze pro katalogizátory v Knihovně kongresu. Ovšem po určité době se staly obecně přijímanými interpretacemi anglo-amerických pravidel a každoročně byly do nich implementovány. Pravidla  tím značně "bujela". Více pravidel s sebou přináší větší riziko vnitřní nekonzistence;

- princip integrace – „popis všech typů dokumentů a všech řízených forem jmen má pokud možno vycházet se stejných obecných pravidel“ (Statement, ICP, 2009). RDA nazývají tento princip principem „jednotnosti“. Jednotnost (uniformita) v popisu bibliografických zdrojů bez ohledu na nosiče, na nichž jsou vydány, je žádoucí z několika důvodů: slouží to funkcím katalogu, zejména funkci shromažďovací; slouží to uživatelovu pohodlí v poskytnutí jednotného rozhraní pro vyhledávání bibliografických informací; slouží to též principu úspornosti v dosažení úspornějšího vyjádření.

Pravidla jsou rozdělena do dvou základních částí a deseti sekcí s kapitolami podle logiky konceptuálních modelů. První část se věnuje atributům entit. Atributy jsou v podstatě vlastnosti entit, díky nimž můžeme jednak entity pojmenovat, popsat, jednak i vyhledat.

Druhá část se pak věnuje vztahům mezi entitami. Jedině vztahy v konceptuálním modelu dokáží přesně vymezit sémantický obsah entit. Pokud máme např. entitu osoba, pak až přesnými vztahy v modelu lze vymezit, že se jedná o tvůrce vůči dílu, vlastníka vůči jednotce apod. Nestačí pouze jméno osoby, které je v RDA chápáno spíše jako atribut (tedy vlastnost) entity.

První část pravidel se svými instrukcemi se příliš od AACR neliší. Ovšem druhá část svým důrazem na identifikaci vztahů mezi entitami v mnohém AACR překračuje. Pokud se AACR dělí na část popisnou a selekční, pak v RDA toto neplatí. V první části RDA se řeší identifikace atributů všech zahrnutých entit (tzn. např. i struktura jména osoby v selekčních polích), stejně tak v druhé části pak vztahy všech zahrnutých entit.

I. část - Atributy (bod 0.5 RDA)[1]

1) Sekce 1 pokrývá atributy provedení a jednotek, které se nejčastěji používají k identifikaci informačního zdroje (kapitola 2 v RDA), k výběru zdroje podle požadavků uživatele s respektem k formátu a nosiči (kapitola 3 v RDA) a k získání zdroje (kapitola 4 v RDA).

2) Sekce 2 pokrývá atributy děl a vyjádření, která jsou nejčastěji používána k identifikaci díla nebo vyjdáření (kapitola 6 v RDA), k výběru díla nebo vyjádření podle požadavků uživatele s respektem k obsahu (kapitola 7 v RDA).

3) Sekce 3 pokrývá atributy osob (kapitola 9 v RDA), rodin (kapitola 10 v RDA) a korporací (kapitola 11 v RDA), které jsou nejčastěji používáný k identifikaci těchto entit.

4) Sekce 4 pokrývá atributy pojmů (kapitola 13 v RDA), objektů (kapitola 14 v RDA), událostí (kapitola 15 v RDA) a míst (kapitola 16 v RDA), které se nejčastěji používají k identifikaci těchto entit.

II. část – Vztahy (bod 0.5 RDA)

5) Sekce 5 pokrývá primární vztahy mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou (kapitola 17 v RDA).

6) Sekce 6 pokrývá vztahy, které se využívají k nalezení děl (kapitola 19 v RDA), vyjádření (kapitola 20 v RDA), provedení (kapitola 21 v RDA) a jednotek (kapitola 22 v RDA), které jsou spojeny s určitou osobou, rodinou nebo korporací.

7) Sekce 7 pokrývá vztahy, které se využívají k nalezení děl o určitém předmětu (kapitola 23 v RDA).

8) Sekce 8 pokrývá vztahy, které se využívají k nalezení příbuzných děl (kapitola 25 v RDA), příbuzných vyjádření (kapitola 26 v RDA), příbuzných provedení (kapitola 27 v RDA) a příbuzných jednotek (kapitola 28 v RDA).

9) Sekce 9 pokrývá vztahy, které se používají k nalezení příbuzných osob (kapitola 30 v RDA), příbuzných rodin (kapitola 31 v RDA), a příbuzných korporací (kapitola 32 v RDA).

10) Sekce 10 pokrývá vztahy, které se využívají k nalezení příbuzných pojmů (kapitola 34 v RDA), objektů (kapitola 35 v RDA), událostí (kapitola 36 v RDA) a míst (kapitola 37 v RDA).

Pravidla přináší nový způsob typologie informačních zdrojů. Původní obecné označení druhu dokumentu v AACR se již nepoužívá a namísto toho se pracuje s třemi novými typologiemi:

- typ obsahu – spadá do sekce identifikace atributů vyjádření;

- typ nosiče – spadá do sekce identifikace atributů provedení;

- typ média – spadá do sekce identifikace atributů provedení.

Typ obsahu – content type (RDA 6.9)

Typ obsahu je určován ve fázi identifikace atributů vyjádření. V MARCu 21 je pro slovní vyjádření typu obsahu vyhrazeno pole 336.

Podle RDA 6.9.1.1. je typ obsahu „kategorií reflektující základní formu komunikace, v níž je obsah vyjádřen, a způsob smyslového vnímání obsahu. Pro obsah vyjádřený ve formě obrazu nebo obrazů typ obsahu též reflektuje počet prostorových dimenzí, v rámci nichž se předpokládá, že bude obsah vnímán, a předpokládanou přítomnost nebo absenci pohybu“.

K typům obsahu patří např.:

- choreografická notace;

- hudební notace;

- zvuky;

- mluvené slovo;

- text;

- text v hmatovém písmu;

- tří-dimenzionální forma;

- statický obraz.

Typ nosiče – carrier type (RDA 3.3)

Typ nosiče je základním prvkem při popisu provedení. V MARCu 21 je pro slovní vyjádření typu nosiče vyhrazeno pole 338.

Patří sem mj.:

- zvukové nosiče;

- počítačové nosiče;

- mikroformy;

- filmové nosiče;

- video nosiče;

- nosiče bez zprostředkovacích zařízení (knihy, objekty).

- online

Typ média – media type (RDA 3.2)

Stejně jako typ nosiče patří k prvkům popisující atributy provedení. V MARCu 21 je pro slovní vyjádření typu zprostředkování vyhrazeno pole 337.

Patří sem mj.:

- audio;

- počítač;

- mikroforma;

- projektovací média;

- bez média.

RDA na rozdíl od AACR definuje sadu tzv. základních prvků, které by vždy měly být v bibliografickém záznamu vyjádřeny.

Na minimální úrovni by měl popis pro dílo, vyjádření, provedení nebo jednotku zahrnovat všechny základní prvky, které jsou použitelné a zjistitelné. Popis by měl zahrnovat dále i další prvky, které jsou vyžadovány v určitých případech pro vzájemné rozlišení informačních zdrojů.

Základní prvky reflektují atributy a vztahy definované ve FRBR, které umožňují následující uživatelské úlohy:
- určit nebo vybrat provedení;
- určit díla nebo vyjádření ztělesněná v provedení;
- určit tvůrce díla.

Základní prvky reflektují atributy a vztahy definované ve FRAD, které umožňují následující uživatelské úlohy:
- najít osobu, rodinu nebo korporaci asociovanou se zdrojem;
- určit osobu, rodinu nebo korporaci.

Základní prvky jsou definovány pro tři oblasti:
- pro zaznamenání atributů provedení a jednotky;
- pro zaznamenání atributů díla a vyjádření;
- pro zaznamenání atributů osoby, rodiny a korporace.

AACR2R

RDA

245 10 $aVelká encyklopedie letecetva [sic!]

246 3# $aVelká encyklopedie letectva

245 10 $aVelká encyklopedie letecetva

 246 1# $iSprávný název: $aVelká encyklopedie letectva

AACR

RDA

... od Arthura Smithe

... od reverenda Dr. Arthura Smithe

AACR (MARC 21)

RDA (MARC 21)

245 00 $aDějiny Srbska / $cJan Pelikán ... [et al.]

245 10 $aDějiny Srbska / $cJan Pelikán, Lubomíra Havlíková, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Miroslav Teichman, Ondřej Vojtěchovský

nebo

245 10 $aDějiny Srbska / $cJan Pelikán [a pět dalších]

AACR

RDA

2nd ed.

Nouv. éd.

6. vyd.

Vyd. 1.

Second edition

Nouvelle édition

Šesté vydání

Vydání první

AACR (MARC 21)

RDA (MARC 21)

260 ## $aVancouver, B.C.

264 #1 $aVancouver, British Columbia

300 ## $a300 s.

300 ## $a300 stran

490 1# $aKrásná literatura ; $vsv. 5

490 1# $aKrásná literatura ; $vsvazek 5

vztahy k dílu (příklady)

architekt

umělec

autor

skladatel

vztahy k vyjádření (příklady)

choreograf

návrhář kostýmů

překladatel

ilustrátor

vztahy k provedení (příklady)

tiskař

distributor filmu

vztahy k jednotce (příklady)

knihvazač

kurátor (výstavy)

osoba, které je jednotka věnována

vztahy mezi díly (příklady)

zkrácení

abstrakt

adaptace

výběr

komentář

konkordance

rejstřík

pokračování

vztahy mezi vyjádřeními (příklady)

překlad

aranžmá

analýza

scénář

vztahy mezi provedeními (příklady)

reprodukce

zrcadlová stránka

vyšlo též

vztahy mezi jednotkami (příklady)

obsaženo v

svázáno s

AACR

RDA

100 1# $a Arrupe, Pedro, $d 1907-1991.

240 10 $a Aquí me tienes, Señor. $l Anglicky

245 10 $a Chosen by God : $b Pedro Arrupe's retreat notes, 1965 / $c translated with an introduction by Joseph A. Munitiz ; edited by Philip Endean and Elizabeth Lock.

100 1# $a Arrupe, Pedro, $d 1907-1991, $e autor.

240 10 $a Aquí me tienes, Señor. $l Anglicky

245 10 $a Chosen by God : $b Pedro Arrupe's retreat notes, 1965 / $c translated with an introduction by Joseph A. Munitiz, SJ ; edited by Philip Endean, SJ and Elizabeth Lock.

700 12 $i Překlad z: $a Arrupe, Pedro, $d 1907-1991. $t Aquí me tienes, Señor.

700 1# $a Munitiz, Joseph A., $d 1931- $e překladatel, $e editor