Aperçu des sections

  • Généralités

    • Kurz bude probíhat ONLINE formou každotýdenních webinářů přes MS Teams, a to podle aktuálního rozvrhu, v kombinaci s každotýdenním povinným úkolem v MOODLE, kde bude uploadována zadaná literatura. Studenti budou mít za úkol každý týden vytvořit ze zadaného titulu anotaci v rozsahu min. 1 normostrany a uploadovat ji do MOODLE PŘED webinářem, kde budeme s přečteným titulem pracovat. Podmínkou atestace je 8 odevzdaných anotací a závěrečná esej v rozsahu 5-7 normostran, která bude pracovat s literaturou prostudovanou v rámci kurzu a zodpoví otázku v zadání. 

      Kurz představí různé etnomuzikologické výzkumy na dané téma, a tak nejen pootevře dveře do světa současných
      pražských židovských komunit, ale zároveň poskytne orientaci v heterogenních židovských hudebních světech
      jako součásti globálních a diasporických kulturních toků. Kromě vztahu hudby, globalizace a kulturní apropriace se
      budeme zabývat i rolí hudby v procesu vyjednávání podob (rituálních) performancí ve vztahu k politikám identity a
      paměti, genderu i dalším sociálně-vědním konceptům.

      Témata:
      1) Úvod. Studium komunit prostřednictvím jejich kulturních reprezentací. Menšiny a etnomuzikologický výzkum.
      2) Úvod II. Heterogenní židovské hudební světy jako součásti současných globálních a diasporických kulturních toků.
      3) Aškenázské posvátné hudební světy I. Role chazana v synagoze a ‚nusach‘ jako klíčový emický koncept. (Příklady z Prahy).
      4) Aškenázské posvátné hudební světy II. Rituál a sociální změna. Vyjednávání identity hudbou. (Příklady z Bostonu a Prahy).
      5) Aškenázské posvátné hudební světy III. Hudba a sociální paměť (příklady z Prahy).
      6) Lubavičtí chasidé, hudba a gender.
      7) Sefardské hudební vzpomínání (příklad syrských Židů v New Yorku).
      8) Sefardské pizmonim, moc a gender.
      9) Falašské hudební světy (etiopští Židé před a po násilné migraci).
      10) Hudba a genocida, hudební vzpomínání na holocaust (Terezín).
      11) Klezmer Soundscapes I. O reprezentaci and apropriaci (příklady z USA).
      12) Klezmer Soundscapes II. O reprezentaci and apropriaci (příklady z Čech).
      13) Zemirot a rezistence - příklad z Prahy.

      Studijní literatura:

      * Povinná (vybrané kapitoly):
      BOHLMAN, PH. V. Composing the Cantorate: Westernizing Europe’s Other Within. In BORN, G., HESMONDHALGH, D. eds. Western Music and Its Others: Difference, Representation, and Appropriation in Music. Berkeley: University of California Press, 2000, s. 187-212. ISBN 978-0-520-22084-3.
      KOSKOFF, E., CUSICK, S. A The Language of the Heart: Music and Lubavitcher Life. In Feminist Ethnomusicology: Writings on Music and Gender. Urbana: University of Illinois Press, 2014. ISBN 978-0-252-08007-4. Kap. 7.
      SHELEMAY, K. K. Echoes from Beyond Europe: Music and the Beta Israel Transformation. In BOHLMAN, PH. V. Jewish Musical Modernism, Old and New. Chicago: University of Chicago Press, 2009, s. 103-124. ISBN 978-0-226-06326-3.
      SHELEMAY, K. K., The Power of Silent Voices: Women in the Syrian Musical Tradition. In NOOSHIN, L. E. Music and the Play of Power in the Middle East, North Africa and Central Asia. London New York: Routledge, 2016, s. 269-288. ISBN 978-1-138-24999-8.
      SLOBIN, M. Fiddler on the Move: Exploring the Klezmer World. Oxford: Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0-19-516180-9. Vybrané kapitoly.
      SUMMIT, J. A. The Lord’s Song in a Strange Land: Music and Identity in Contemporary Jewish Worship. New York: Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0-19-516181-6. Vybrané kapitoly.

      * Doporučená:
      SEIDLOVÁ, V. ed. The Forgotten Voice of the Jeruzalémská Synagogue in Prague: Cantor Ladislav Moshe Blum, Personal Recordings 1978 - 1983. Prague: Jewish Museum in Prague, 2008.
      SEIDLOVÁ, V., HLÁVKOVÁ, P. Mishpaha - Myth of Continuity? A Concert of Jewish Music in Prague. In SOUKUPOVÁ B., JURKOVÁ, Z. eds. The Central European City as a Space for Dialogue. Bratislava: Zing Print, 2006. ISBN 80-88997-26-7.
      SEIDLOVÁ, V. K působení Františka Škroupa v synagoze v Dušní ulici aneb Vyjednávání pražských Židů s modernitou a jinakostí. In HAVELKA, M. Víra, kultura a společnost: náboženské kultury v českých zemích 19. a 20. století. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012, s. 439-470. ISBN 978-80-7465-053-6.
      JURKOVÁ, Z. a kolektiv. Pražské hudební světy. Praha: Charles University in Prague, Karolinum Press, 2014. ISBN 978-80-246-2484-6. Vybrané kapitoly.
      JURKOVÁ, Z. Tóny z okrajů: Hudba a marginalita: Sounds from the margins. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, KHER, 2013. ISBN 978-80-87398-39-5. Vybrané kapitoly.
      BOWIE, F. Antropologie náboženství. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-378-9. Vybrané kapitoly.
      BARŠA, P. Orientálcova vzpoura: a další texty z let 2003-2011. Praha: Dokořán, Ústav mezinárodních vztahů, 2011. ISBN 978-80-7363-374-5. Vybrané kapitoly.
      NOVOTNÁ, H. Diskurzivní rámce vztahu k židům (antisemitismu) v období tzv. normalizace. In VRZGULOVÁ, M., KUBÁTOVÁ, H. Podoby antisemitismu v Čechách a na Slovensku ve 20. a 21. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 157-176. ISBN 978-80-246-3461-6.

  • 1. týden: 6/10/2021. Úvod. Studium komunit prostřednictvím jejich kulturních reprezentací. Menšiny a etnomuzikologický výzkum. Heterogenní židovské hudební světy jako součásti současných globálních a diasporických kulturních toků.

  • 2. týden: 13/10/2021: Aškenázské posvátné hudební světy I.: Biblická kantilace

  • 3. týden: 20/10/2021: Aškenázské posvátné hudební světy I.: Role chazana v synagoze a ‚nusach‘ jako klíčový emický koncept. (Příklady z Prahy).

  • 4. týden: 27/10/2021: Aškenázské posvátné hudební světy: hudba a sociální paměť, hudební vzpomínání

  • 5. týden: 3/11/2021. Aškenázské posvátné hudební světy II. Rituál a sociální změna. Vyjednávání identity hudbou.

    • Seidlová, Veronika – Knapp, Alexander. 2008. Zapomenutý hlas pražské Jeruzalémské
      synagogy: Kantor Ladislav Moše Blum, osobní nahrávky z let 1978–1983 / The Forgotten Voice
      of the Jeruzalémská Synagogue in Prague. Cantor Ladislav Moshe Blum, personal recordings
      1978–1983. Praha: Jewish Museum in Prague with Phonogrammarchiv, Austrian
      Academy of Sciences.

  • 6. týden: 10/11/2021 exkurze do Židovského muzea a Jeruzalemské synagogy.

  • 7. týden: 17/11/21 Státní svátek

  • 8. týden: 24/11/2021 Rituál a sociální změna. Vyjednávání identity hudbou. Pokr. (Chasidismus a neochasidismus)

    • Seidlová, Veronika. 2008. "Šabat v pražském centru Chabad Lubavič" In: „Kdo zpívá židovsky?” Hlas jako prostředek performance židovských identit v pražských synagogách a modlitebnách. Diplomová práce, Praha: FHS UK, str. 121-129.

    • Napište anotaci, celkem 500 slov, která shrne 13 minutový film Jisrael Bal Šem Tov a osmistránkový text "Šabat v pražském centru Chabad Lubavič".

    • Doporučeno.

  • 9. týden: 1/12/2021. Chasidé, hudba a gender.

    • Napište anotaci , ca. 500 slov na etnografickou terénní studii Elen Koskoff o vztahu genderu, hudby a chasidismu. 

      KOSKOFF, E., CUSICK, S. A The Language of the Heart: Music and Lubavitcher Life. In Feminist Ethnomusicology: Writings on Music and Gender. Urbana: University of Illinois Press, 2014. ISBN 978-0-252-08007-4. Kap. 7.

  • 10. týden: 8/12/2021 Hudební svět (soundscape) klezmeru. Koncepty kulturní reprezentace a kulturní apropriace.

    • Peštuka, Vojtěch. Hudební svět klezmeru. Harmonie č. 9, roč. 2020, str. 27-31.

    • Aktualizovaná verze balady o pandemii z r. 1916: Mentshn-fresser (a Yiddish theater song about tuberculosis, polio, and war).

      Written by Solomon Smulewitz (aka Solomon Small) and published in 1916. A freser is somebody who eats voraciously and insatiably. For more information - and the lyrics in actual Yiddish oysyes - see http://yiddishpennysongs.com

    • Napište a vložte anotaci na článek Vojtěcha Peštuky "Hudební svět klezmeru".

  • 11. týden: 15/12/2021 Hudební světy sefardských Židů

  • 12. týden: 22/12/21 Zranitelnost a rezistence. 1) Holocaust: Hudba na hranici života. Hudební vzpomínání na terezínské autory. 2) Československo v období komunismu: Zemirot jako rezistence? Příklad pražského sdružení Mišpacha. Sborová praxe dnes.

  • 13. týden 29/12/21 Vánoční prázdniny

  • 14. týden: 5/1/2022 Diskuse o tématech seminárních prací a relevnantní četbě

  • 15. Zkouškové období: Závěrečná esej: zádání pěti variant, literatura je nahraná uvnitř úkolu

    Marqué
    • Remettre un travail Recevoir une note

      Esej v rozsahu 5 – 7 normostran včetně seznamu literatury a průběžných odkazů, odkazujte na literaturu pomocí chicagské nebo harvardské normy. Témata k výběru:

      1)      Aškenázská synagogální hudba I: klíčoví aktéři a jejich role v rituálu, příp. konstruování židovské identity a/nebo kolektivní paměti prostřednictvím liturgické hudby

      SEIDLOVÁ, V. ed. Zapomenutý hlas Jeruzalémské synagogy: Kantor Ladislav Moše Blum, Osobní nahrávky 1978 - 1983. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2008.

      SEIDLOVÁ, V. K působení Františka Škroupa v synagoze v Dušní ulici aneb Vyjednávání pražských Židů s modernitou a jinakostí. In HAVELKA, M. Víra, kultura a společnost: náboženské kultury v českých zemích 19. a 20. století. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012, s. 439-470. ISBN 978-80-7465-053-6.

      Nebo:  KLIGMAN, Mark. 2015. Jewish Liturgical Music. In: Walden, Joshua S. The Cambridge Companion to Jewish Music. Cambridge University Press, 2015.

    • Esej v rozsahu 5 – 7 normostran včetně seznamu literatury a průběžných odkazů, odkazujte na literaturu pomocí chicagské nebo harvardské normy. Témata k výběru:

      2)      Aškenázská synagogální hudba II: konstruování židovské identity prostřednictvím biblické kantilace

      SUMMIT, Jeffrey A. 2016. Singing God’s Words: The Performance of Biblical Chant in Contemporary Judaism, New York: Oxford University Press, ch. Introduction.

    • Esej v rozsahu 5 – 7 normostran včetně seznamu literatury a průběžných odkazů, odkazujte na literaturu pomocí chicagské nebo harvardské normy. Témata k výběru:

      3) Hudební svět klezmeru: kulturní reprezentace a apropriace hudby menšiny

      Birnbaum, Michael. 2009. „Jewish music, German musicians : cultural appropriation and the representation of a minority in the German klezmer scene". Leo Baeck Institute Year Book 54: 297–320. https://doi.org/10.1093/lbyb/ybp003

      Rubin, Joel. 2015. Klezmer music – a historical overview to the present. In: Walden, Joshua S. The Cambridge Companion to Jewish Music. Cambridge University Press, 2015.

    • Esej v rozsahu 5 – 7 normostran včetně seznamu literatury a průběžných odkazů, odkazujte na literaturu pomocí chicagské nebo harvardské normy. Témata k výběru:

      4)      Chasidské pojetí hudby a role žen v ní: hudba, spiritualita, gender

      KOSKOFF, E., CUSICK, S. A The Language of the Heart: Music and Lubavitcher Life. In Feminist Ethnomusicology: Writings on Music and Gender. Urbana: University of Illinois Press, 2014. ISBN 978-0-252-08007-4. Kap. 7.

      Pro srovnání k genderovým rolím v hudbě: doporučený článek Kay Shelemay Music and the Play of Power z 12. týdne.

    • Esej v rozsahu 5 – 7 normostran včetně seznamu literatury a průběžných odkazů, odkazujte na literaturu pomocí chicagské nebo harvardské normy. Témata k výběru:

      5)      Vlastní téma v kontextu konstruování židovské identity prostředictvím hudebních praxí či židovských hudebních světů obecně

      Jakoukoli kapitolu či dvě z Walden, Joshua S. 2015. The Cambridge Companion to Jewish Music. Cambridge University Press, ideálně v kombinaci s některým z Vámi anotovaných či výše doporučených textů. Ovšem téma musí být jasně specifikováno.