Topic outline

  • Téma:

    Navzdory rozsáhlému rozšíření společně sdílené obrazivosti spojené s latinským středověkem v současné populární kultuře, dopadá na toto významném období ve vývoji západní civilizace stále určitý stín. Středověk zůstává jakoby sevřen mezi dvěma věky, které se tradičně jeví z hlediska západní kultury jako „ty důležité“. Mezi antikou, čili starověkem coby místem a obdobím zrodu naší civilizace a renesancí jakožto jejím znovuzrozením, jakožto tavícím kotlem doby moderní, čili novověku.

    Z hlediska estetických zkoumání měla podobné postavení i tzv. „středověká estetika“. Ve starších dějinách estetiky buď zcela scházela, nebo jí byl věnován jen okrajový zájem. Zdálo se, že po období bohatého antického uvažování o kráse a dalších esteticky relevantních pojmech došlo k jakési hibernaci – byť se "stopami kontinuity", jak nazval příslušný oddíl Bernard Bosanquet ve svých vlivných Dějinách estetiky – čekající na renesančně-novověké probuzení.

    Tato situace se mění postupně během minulého století (přičemž zakládající roli zde sehrála světově uznávaná práce Karla Svobody L'Esthétique de Saint Augustin et ses sources, Brno-Paris 1933). Nejvýznamnější postavou pro rehabilitaci středověkého estetického myšlení se však stal italský mediavelista, estetik a semiotik Umberto Eco, autor nejen Estetiky Svatého Tomáše Akvinského (Il problema estetico in San Tommaso, 1956) a Umění a krásy ve středověké estetice (Arte e bellezza nell' estetica medievale, 1959), ale zejména románu Jméno růže (Il nome della rosa, 1980), díky němuž se mu podařilo přivést širokou pozornost i ke svým starším akademickým spisům na toto téma.

    V zimním semestru 2019 se v přednášce ze Středověké estetiky zaměříme především na některé základní momenty, které odlišují a které sbližují moderní estetiku a uvažování o esteticky relevantních tématech na přelomu starověku a středověku. V přednášce vyjdeme od jedné z ústředních současných diskusí, která se týká otázky, zda lze vůbec mluvit o existenci středověké estetiky a předmětu jejího zkoumání. Následně se zaměříme na srovnání výkladu smyslu a účelu jednoho z významných ztělesnění krásy – krásy zvířat – a to z hlediska teistického (Sv. Augustin) a a-teistického (A. Carlson), abychom odkryli hlubší strukturní sounáležitost obou hledisek. Poukážeme dále na zajímavý rozpor ve vývoji Augustinova pojetí krásy a role umění (artes) a jeho novověkou analogii. V druhé části přednášky postoupíme prostřednictvím tří studií Ronalda W. Hepburna k obecnějším, opět komparativně pojatým otázkám, (1) ke srovnání struktury náboženské a estetické zkušenosti, (2) srovnání náboženské a tvořivé, čili "estetické" imaginace a (3) k otázce, nakolik lze pojem "posvátného" považovat za estetický pojem.

    Atestace: Ústní zkouška na základě přednáškového cyklu a studia povinné a doporučené literatury. Ke každému z témat budou formulovány dvě otázky, student či studentka potom u ústní zkoušky odpovídá na tři z těchto otázek, z nichž jedna je volitelná.

    Termíny ústní zkoušky:

    Středa 22. 1. 2020; 14:00–15:00; C203 (kap. 2)

    Úterý 28. 1. 2020; 13:00–18:00; C203 (kap. 9)

    Úterý 11. 2. 2020; 13:00–18:00; C203 (kap. 10)

    Termíny jsou vypsány v SISu. Každý další termín ústní zkoušky slouží jako opravný. V případě potřeby bude vypsán min. ještě jeden opravný termín navíc.

  • Středověk a estetika

    Otázky ke zkoušce:

    1. Co míní Umberto Eco "sněním o středověku", jaké významy pojmu "středověk" v rámci současné rozpravy ve svých dvou esejích rozpoznává a co míní "neo-středověkou vlnou"?

    2. Jaké z Ecem navržených významů termínu "středověk" jsou relevantní pro kurz Středověké estetiky a proč?

  • Spor o existenci Středověké estetiky

    Otázky ke zkoušce:

    1. V jakých ohledech vycházela křesťanská zvěst, resp. její moudrostní vrstva při jejich setkání vstříc moudrosti řecké filozofie a v jakých nikoli?

    2. Jaké základní přístupy ke "Středověké estetice" lze v současných diskusích rozlišit a jaké argumenty za nimi stojí?

  • Krása zvířat: Kdo ji vytváří a pro koho (Aurelius Augustinus)

    Otázky ke zkoušce:

    1. Jakým způsobem vymezuje Wladyslaw Tatarkiewicz tzv. "velkou teorii krásy", do jakého období klade její trvání a proč lze nazvat Augustinovo pojetí krásy jejím příkladným vyjádřením?

    2. Jaké důvody lze jmenovat jako příčiny konce "velké teorie krásy"? Jak se liší perspektiva novověkých filozofů, kterým sice také neuniká krása zvířat, ale nesdílejí předpoklady "velké teorie"?  

  • Krása zvířat: Kdo ji vytváří a pro koho (Allen Carlson)

    Otázky ke zkoušce:

    1. Jaké jsou Carlsonovy výhrady proti teistické pozici jakožto kandidátu "pozitivní estetiky"? Proč není teistická interpretace místa ošklivosti v rámci přírody podle Carlsona pozitivní estetikou?

    2. Pokuste se najít, navzdory vší odlišnosti, v Augustinově i Carlsonově přístupu shodné myšlenkové postupy a motivy.

  • Krása umění a přírody v Augustinových Vyznáních

    Otázky ke zkoušce:

    1. Jakým způsobem se proměňují Augustinovy názory na roli a význam tzv. "svobodných umění" mezi dialogem "O pořádku" a jeho spisem Vyznání?

    2. Jakým způsobem Sv. Augustin pojímá roli a význam paměti ve vztahu k vnímání krásy?

  • Náboženská a estetická zkušenost: dva druhy transcendence? (R. W. Hepburn)

    Otázky ke zkoušce:

    1. Pokuste se vyjmenovat společné strukturní rysy náboženské a estetické zkušenosti, jak je pojímá ve svém článku Ronald W. Hepburn.

    2. Pokuste se vysvětlit v jakém smyslu lze mluvit o "transcendenci" v sekulárním pojetí estetické zkušenosti. Jakou roli zde může hrát pojem "distance"?

  • Novověká transformace zkušenosti přesahu: Transcendence krásy a transcendence vznešena

    Otázky ke zkoušce:

    1. Jaké opakující se společné rysy vznešena Ronald W. Hepburn rozlišuje, ať už se jedná o religiózní vznešeno, či vznešeno ve smyslu moderní estetické teorie?

    2. V jakých ohledech se naopak moderní a religiózní pojetí vznešena liší?

  • Povinná literatura

    Assunto, Rosario, Die Theorien des Schönen in Mittelalter. Köln, Verlag M. DuMont Schauberg, 1963. (vybrané pasáže, viz výše)

    Aurelius Augustinus: O pořádku. O učiteli. In: K. Svoboda, Estetika sv. Augustina a její zdroje. Praha: Karolinum, 2000.

    Aurelius Augustinus: Vyznání, Praha: Kalich, 1990. (10. kniha)

    Beardsley, Monroe C.: The Middle Ages. In: Idem: Aesthetics from Classical Greece to the Present. A Short History. London, The MacMillan Company, 1966, 89–116.

    Dadejík, Ondřej: Krása zvířat: kdo ji tvoří a pro koho? In: Krása a zvíře. Studie o vztahu estetických a etických hodnot zvířat. O. Dadejík, F. Jaroš, M. Kaplický (eds.), Praha: Dokořán, 2014, s. 15–32.

    Eco, Umberto: The Return of the Middle Ages. In: Idem, Travels in Hyperreality: EssaysHarcourt Brace, 1986, 61–85.

    Eco, Umberto: Umění a krása ve středověké estetice. Praha: Argo, 1998.

    Hepburn, Ronald W.: The Reach of the Aesthetic. Aldershot: Ashgate, 2001. (vybrané kapitoly, viz výše)

    Kratochvíl, Zdeněk: Studie o křesťanství a řecké filosofii. Praha: ČKA, 1994.

    Marenbon, John: Medieval and Renessaince Aesthetics. In: A Companion to Aesthetics, 2nd Edition, S.Davies et al (eds.), Oxford, Blackwell 2009, 22-32.

    Margolis, Joseph: Medieval Aesthetics. In: Routledge Companion to Aesthetics, Gaut–McIver-Lopes (eds.), 2002, 29–39.

    Svoboda, Karel: Estetika sv. Augustina a její zdroje. Praha: Karolinum, 2000.

    Tatarkiewicz, Władysław: Beauty: History of the Concept. In: A History of Six Ideas. An Essay in Aesthetics. The Hague: Martinus Nijhoff, 1980, 121–152.

    • Doporučená literatura

      Aurelius Augustinus: Křesťanská vzdělanost. De doctrina christiana. Praha: Vyšehrad, 2004.

      Bachtin, Michail M.: Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha: Odeon, 1975.

      O´Connell, R. J.: Art and the Christian Intelligence in St. Augustine. Cambridge University Press, 1978.

      Curtius, Ernst Robert: Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda, 1998.

      Eco, Umberto: The Aesthetics of Thomas Acquinas. Harvard University Press, 1988.

      Hadot, Pierre: Závoj Isidin. Proměny pojmu přírody. Praha: Vyšehrad, 2010.

      Hadot, Pierre: Plótinos, čili, prostota pohledu. Praha: OIKOYMENH, 1993.

      Harrison, Carol: Beauty and Revelation in the Thought of Saint Augustine. Oxford: Clarendon Press, 1992.

      Hepburn, Ronald W.: Time-transcendence and Some Other Related Phenomena in the Arts. In: Contemporary British Philosophy. H. D. Lewis (ed.), George Allen & Unwin Ltd., 1976, 152–173.

      Karfíková, Lenka: Anamnésis: Augustin mezi Platónem a Plotínem. Praha: Vyšehrad, 2015.

      Karfíková, Lenka: Studie z patristiky a scholastiky I. a II. Praha: OIKOYMENH, 1997 a 2003.

      Kratochvíl. Zdeněk: Filosofie mezi mýtem a vědou. Od Homéra po Descarta. Praha: Academia, 2010.

      Le Goff, Jacques: Středověká imaginace, Praha: Argo, 1998.

      Marenbon, John (ed.): Medieval Philosophy. Routledge History of Philosophy, Vol. III., London: Routledge, 1998.

      Maritain, Jacques: Umění a scholastika. Olomouc: Knihovna Filosofické revue, 1933.

      Petrarca, Francesco: Výstup na Mont Ventoux. Praha: Vyšehrad, 2014.

      Plotinos: Dvě pojednání o kráse. Praha: Rezek, 1994.

      Ricoeur, Paul: Čas a vyprávění I. Praha: Oikoymenh, 2001.

      Štěpánová , Petra: Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury. Brno: PETRA, 2010.

      Tatarkiewicz, Władysław: A History of Six Ideas. An Essay in Aesthetics. The Hague: Martinus Nijhoff, 1980.

      Tatarkiewicz, Władyslaw: Dejiny estetiky II. Stredoveká estetika. Bratislava: Tatran, 1998.