Topic outline

  • Navzdory rozsáhlému rozšíření společně sdílené obrazivosti spojené s latinským středověkem v současné populární kultuře, dopadá na toto významném období ve vývoji západní civilizace stále určitý stín. Středověk zůstává jakoby sevřen mezi dvěma věky, které se tradičně jeví z hlediska západní kultury jako „ty důležité“. Mezi antikou, čili starověkem coby místem a obdobím zrodu naší civilizace a renesancí jakožto jejím znovuzrozením, jakožto tavícím kotlem doby moderní, čili novověku.

    Z hlediska estetických zkoumání měla podobné postavení i tzv. „středověká estetika“. Ve starších dějinách estetiky buď zcela scházela, nebo jí byl věnován jen okrajový zájem. Zdálo se, že po období bohatého antického uvažování o kráse a dalších esteticky relevantních pojmech došlo k jakési hibernaci – byť se "stopami kontinuity", jak nazval příslušný oddíl Bernard Bosanquet ve svých vlivných Dějinách estetiky – čekající na renesančně-novověké probuzení.

    Tato situace se mění postupně během minulého století (přičemž zakládající roli zde sehrála světově uznávaná práce Karla Svobody L'Esthétique de Saint Augustin et ses sources, Brno-Paris 1933). Nejvýznamnější postavou pro rehabilitaci středověkého estetického myšlení se však stal italský mediavelista, estetik a semiotik Umberto Eco, autor nejen Estetiky Svatého Tomáše Akvinského (Il problema estetico in San Tommaso, 1956) a Umění a krásy ve středověké estetice (Arte e bellezza nell' estetica medievale, 1959), ale zejména románu Jméno růže (Il nome della rosa, 1980), díky němuž se mu podařilo přivést širokou pozornost i ke svým starším akademickým spisům na toto téma.

    V letním semestru 2021-2022 se v přednášce ze Středověké estetiky zaměříme především na některé základní momenty, které odlišují a které sbližují moderní estetiku a uvažování o esteticky relevantních tématech na přelomu starověku a středověku.

    V přednášce vyjdeme od jedné z ústředních současných diskusí, která se týká otázky, zda lze vůbec mluvit o existenci středověké estetiky a předmětu jejího zkoumání. Následně se zaměříme na srovnání výkladu smyslu a účelu jednoho z významných ztělesnění krásy – krásy zvířat – a to z hlediska teistického (Sv. Augustin) a a-teistického (A. Carlson), abychom odkryli hlubší strukturní sounáležitost obou hledisek.

    Poukážeme dále na zajímavý rozpor ve vývoji Augustinova pojetí krásy a role umění (artes) a jeho novověkou analogii. V druhé části přednášky postoupíme prostřednictvím tří studií Ronalda W. Hepburna k obecnějším, opět komparativně pojatým otázkám, (1) ke srovnání struktury náboženské a estetické zkušenosti, (2) srovnání náboženské a tvořivé, čili "estetické" imaginace a (3) k otázce, nakolik lze pojem "posvátného" považovat za estetický pojem.

    Atestace: Písemná zkouška na základě přednáškového cyklu a studia povinné a doporučené literatury. Ke každému z témat budou formulovány dvě až tři otázky, Z celkového počtu bude potom vybráno 5 otázek (essay answers) a z nich se bude skládat písemný test, realizovaný buď přímo, nebo prostřednictvím Moodlu.

    Termíny písemné zkoušky:

    10. 6. 2022, 9:00–10:00, Moodle

    14. 6. 2022, 9:00–10:00, Moodle

    30. 6. 2022, 9:00–10:00, Moodle

    Termíny budou vypsány v SISu. Každý další termín zkoušky slouží jako opravný. V případě potřeby bude vypsán min. ještě jeden opravný termín navíc.

  • Středověk a estetika

  • Spor o existenci Středověké estetiky

  • Krása zvířat: Kdo ji vytváří a pro koho (Aurelius Augustinus)

  • Krása zvířat: Kdo ji vytváří a pro koho (Allen Carlson)

  • Krása umění a přírody v Augustinových Vyznáních

  • Náboženská a estetická zkušenost: dva druhy transcendence? (R. W. Hepburn)

  • Novověká transformace zkušenosti přesahu: Transcendence krásy a transcendence vznešena

  • Estetické a posvátné. Metafyzická imaginace

  • Povinná literatura

    Assunto, Rosario, Die Theorien des Schönen in Mittelalter. Köln, Verlag M. DuMont Schauberg, 1963. (vybrané pasáže, viz výše)

    Aurelius Augustinus: O pořádku. O učiteli. In: K. Svoboda, Estetika sv. Augustina a její zdroje. Praha: Karolinum, 2000.

    Aurelius Augustinus: Vyznání, Praha: Kalich, 1990. (10. kniha)

    Beardsley, Monroe C.: The Middle Ages. In: Idem: Aesthetics from Classical Greece to the Present. A Short History. London, The MacMillan Company, 1966, 89–116.

    Dadejík, Ondřej: Krása zvířat: kdo ji tvoří a pro koho? In: Krása a zvíře. Studie o vztahu estetických a etických hodnot zvířat. O. Dadejík, F. Jaroš, M. Kaplický (eds.), Praha: Dokořán, 2014, s. 15–32.

    Eco, Umberto: The Return of the Middle Ages. In: Idem, Travels in Hyperreality: EssaysHarcourt Brace, 1986, 61–85.

    Eco, Umberto: Umění a krása ve středověké estetice. Praha: Argo, 1998.

    Hepburn, Ronald W.: The Reach of the Aesthetic. Aldershot: Ashgate, 2001. (vybrané kapitoly, viz výše)

    Kratochvíl, Zdeněk: Studie o křesťanství a řecké filosofii. Praha: ČKA, 1994.

    Marenbon, John: Medieval and Renessaince Aesthetics. In: A Companion to Aesthetics, 2nd Edition, S.Davies et al (eds.), Oxford, Blackwell 2009, 22-32.

    Margolis, Joseph: Medieval Aesthetics. In: Routledge Companion to Aesthetics, Gaut–McIver-Lopes (eds.), 2002, 29–39.

    Svoboda, Karel: Estetika sv. Augustina a její zdroje. Praha: Karolinum, 2000.

    Tatarkiewicz, Władysław: Beauty: History of the Concept. In: A History of Six Ideas. An Essay in Aesthetics. The Hague: Martinus Nijhoff, 1980, 121–152.

  • Doporučená literatura

    Aurelius Augustinus: Křesťanská vzdělanost. De doctrina christiana. Praha: Vyšehrad, 2004.

    Bachtin, Michail M.: Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha: Odeon, 1975.

    O´Connell, R. J.: Art and the Christian Intelligence in St. Augustine. Cambridge University Press, 1978.

    Curtius, Ernst Robert: Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda, 1998.

    Eco, Umberto: The Aesthetics of Thomas Acquinas. Harvard University Press, 1988.

    Hadot, Pierre: Závoj Isidin. Proměny pojmu přírody. Praha: Vyšehrad, 2010.

    Hadot, Pierre: Plótinos, čili, prostota pohledu. Praha: OIKOYMENH, 1993.

    Harrison, Carol: Beauty and Revelation in the Thought of Saint Augustine. Oxford: Clarendon Press, 1992.

    Hepburn, Ronald W.: Time-transcendence and Some Other Related Phenomena in the Arts. In: Contemporary British Philosophy. H. D. Lewis (ed.), George Allen & Unwin Ltd., 1976, 152–173.

    Karfíková, Lenka: Anamnésis: Augustin mezi Platónem a Plotínem. Praha: Vyšehrad, 2015.

    Karfíková, Lenka: Studie z patristiky a scholastiky I. a II. Praha: OIKOYMENH, 1997 a 2003.

    Kratochvíl. Zdeněk: Filosofie mezi mýtem a vědou. Od Homéra po Descarta. Praha: Academia, 2010.

    Le Goff, Jacques: Středověká imaginace, Praha: Argo, 1998.

    Marenbon, John (ed.): Medieval Philosophy. Routledge History of Philosophy, Vol. III., London: Routledge, 1998.

    Maritain, Jacques: Umění a scholastika. Olomouc: Knihovna Filosofické revue, 1933.

    Petrarca, Francesco: Výstup na Mont Ventoux. Praha: Vyšehrad, 2014.

    Plotinos: Dvě pojednání o kráse. Praha: Rezek, 1994.

    Ricoeur, Paul: Čas a vyprávění I. Praha: Oikoymenh, 2001.

    Štěpánová , Petra: Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury. Brno: PETRA, 2010.

    Tatarkiewicz, Władysław: A History of Six Ideas. An Essay in Aesthetics. The Hague: Martinus Nijhoff, 1980.

    Tatarkiewicz, Władyslaw: Dejiny estetiky II. Stredoveká estetika. Bratislava: Tatran, 1998.