Topic outline

  • Sylabus

    hodina

    datum

    téma

    příprava: četba

    1.

    18.2.

    Tělo z pohledu sociokulturní antropologie a sociologie.

    Výkonný výbor EASA

    2.

    25.2.

    Sociální povaha těla.

    Marcel Mauss

    3.

    3.3.

    Tělo jako univerzální symbol.

    Mary Douglas

    4.

    10.3.

    Tělo jako zkušenost.

    Robert Murphy

    5.

    17.3.

    Tělo jako produkt diskurzu.

    Michel Foucault

    6.

    24.3.

    Tělo jako praxe.

    Loic Wacquant

    7.

    31.3.

    Tělo a identita.

    Martin Heřmanský

    8.

    7.4.

    Tělo a gender.

    Henrietta Moore

    9.

    14.4.

    Gender a medikalizace.

    Ema Hrešanová

    10.

    21.4.

    Genderová identita jako praxe.

    Kateřina Nedbálková

    11.

    28.4.

    Gender, sexualita: mezi individuálním a kolektivním tělem.

    Filip Herza

    12.

    5.5.

    Dělání subjektivity.

    Inguun Moser, John Law

    13.

    12.5.

    Dělání těla.

    Annemarie Mol, John Law

    14.

    19.5.

    Shrnutí; prezentace

     

    Požadavky ke splnění předmětu:

      Aktivní participace v hodině/ účastnění se diskusí v moodle (5% známky - 1b)
     
      Plnění domácích úkolů: Anotace 4 titulů z povinné literatury/ odpovídání na otázky k četbě + aplikace teorie na vybraný článek (30 % známky - 6b)
      ·         1-2 odstavce
      ·         shrnutí obsahu (o čem text pojednává)
      ·         definování hlavního argumentu
      ·         (paradigma) (související s epistemologickými předpoklady, použitými metodami, typy otázek které text klade)
      ·         1 komentář či otázka
     (Co vás na textu zaujalo? Vyskytlo se v něm něco, čemu nerozumíte? Vyskytlo se v něm něco, s čím nesouhlasíte? Proč?)    
      
      Referát – prezentace v hodině  – na článek/ pořad publikovaný v médiích – vztahující se k tématu na hodinu/ resumé na jeden z textů z povinné četby (5. v pořadí) 2-3NS - (5% známky - 1b)
     
      Závěrečná esej, či Závěrečná ppt prezentace vybraného tématu či Ústní zkouška z probrané látky - (60% známky - 12b) 
      ·         nutná předešlá konzultace eseje či prezentace s vyučující prostřednictví MOODLE
      ·         esej i prezentace musí být vztaženy minimálně ke dvěma odborným titulům z oblasti antropologie či kvalitativní sociologie (min. 1 z povinné literatury kurzu)
      ·         design eseje:
     kompilace: pojednání vybraného téma na základě odborné literatury
     • ARGUMENTY MUSÍ BÝT ZAKOTVENÉ V LITERATUŘE - pozor na plagiátorství!!!! - Přečtěte si manuál, jak citovat: https://kuk.muni.cz/animace/eiz/pdf.php?file=publikacni_etika/citace.pdf 
    HODNOCENÍ: 1 (20-17b); 2 (16-14b); 3 (13-10b)
    !!!!!!!!!DEADLINY!!!!!!!!!
    1. anotace, otázky k četbě, aplikace, přízpěvky do diskusí 15.6.2020
    2. závěrečná esej/ prezentace/ ústní zkouška 11.9.2020
  • Kdy kdo prezentuje

    hodina

    datum

    téma

    příprava: četba

    1.

    18.2.

    Tělo z pohledu sociokulturní antropologie a sociologie.

    Výkonný výbor EASA

    2.

    25.2.

    Sociální povaha těla.

    3.

    3.3.

    Tělo jako univerzální symbol.

    4.

    10.3.

    Tělo jako zkušenost.

    5.

    17.3.

    Tělo jako produkt diskurzu.

    Linda Červinková

    6.

    24.3.

    Tělo jako praxe.

    Michaela Kubátová

    7.

    31.3.

    Tělo a identita.

    Dlouhá

    8.

    7.4.

    Tělo a gender.

    Bedřich Zuzánek

    9.

    14.4.

    Gender a medikalizace.

    Zeynab Gueye

    10.

    21.4.

    Genderová identita jako praxe.

    Mariana Drewsová

    11.

    28.4.

    Gender, sexualita: mezi individuálním a kolektivním tělem.

    Polina Polyakova

    12.

    5.5.

    Dělání subjektivity.


    13.

    12.5.

    Dělání těla.

    Klára Gizová

    14.

    19.5.

    Shrnutí; prezentace

     

    • 1. Problematika těla z pohledu sociokulturní antropologie.

      Přečtěte si:

      VÝKONNY VÝBOR EASA.2016. Proč je dobré mít antropologii. Český lid 103(1), 15-21.

      Podívejte se na:

      Připravte si odpověď na otázku:

      S ohledem na video: co nám v textu definované základní aspekty antropologie říkají o tom, jak můžeme uvažovat o tělu a zkoumat ho? 

      • Sociální povaha zacházení s tělem.

        Přečtěte si:

        Mauss, Marcel (2007) [1973]. Techniques of the body. In Farquhar, J. and Lock, M. Beyond the Body Proper, str. 70-88.
        Otázky k četbě:
        • Proč lidé zacházejí se svými těly zrovna tím způsobem, kterým to dělají?
        • Co jsou techniky těla?
        • Jak jsou získávány?
        • Jsou všechny způsoby zacházení s tělem technikami těla? Které ne a jak jsou ustavovány? 
        • Jsou techniky těla vědomé, nebo nevědomé zacházení s tělem? 
        • Co je habitus?
        • Jaký je vztah mezi jednotlivcem (jeho tělem) a společností?
        Promyslete si:
        • Zda chcete mít prezentace v hodinách (a závěrečné práci tak připsat menší váhu ve vztahu k závěrečné známce), či ponechat závěrečné práci hodnotu 70 % z celkové známky. Pokud si vyberete první možnost, promyslete si (téma), na které hodině ze sylabu byste chtěli prezentovat.
        • Zda chcete v kurzu ponechat texty ze SVIPové otázky „Tělo a gender“ (viz sylabus v SIS), či je nahradit jinými texty (viz sylabus v moodle).
      • Tělo jako univerzální symbol.

        přečtěte si:

        Douglas, Mary (2014). Čistota a nebezpečí: Analýza konceptu znečištění a tabu. Malvern. (Úvod, Vnější hranice)

        otázky k textu:

        Jak autorka interpretuje, co je špína/ nečistota?

        Jaký přístup volí autorka k tělu - e.g. co je tělo (vs. Maussův přístup)?

        Jaký je vztah mezi tělem a společností?

        Jakou funkci ve společnosti mají přesvědčení o nečistotě v souvislosti s tělem?

      • Tělo jako zkušenost.

        přečtěte si:

        Murphy, R. 2001. Umlčené tělo. Sociologické nakladatelství (SLON). (str. 75-94)

        otázky k textu:

        Z jaké pozice je text napsaný?

        Jak je v textu artikulovaný vztah (individuálního) těla a společnosti/ kultury?

        Co znamená, že je tělo výchozím bodem našeho vnímání a výkladu světa?

      • Tělo jako produkt diskurzu

        přečtěte si:
        Foucault, M. 2000 (1975). Dohlížet a trestat: Kniha o zrodu vězení. Dauphin. Str. 275-315 (Panoptismus)
        podívejte se na:
        otázky k textu:
        Na základě jaké metody Foucault téma zpracovává?
        •Historické metody genealogické.
        •Zpracovává různé typy pramenů, aby na základě zdánlivě arbitrárních jevů interpretoval, co umožnilo vznik moderního fungování moci.
        Co je disciplína?
        •Jedná se o fungování moci, kdy je subjekt korigován takovým způsobem, aby se předešlo jeho odchýjení od žádané nodmy.
        Jaká je povaha disciplinárního dohledu?
        •Aby byl disciplinární dohled (gaze) efektivní, musí mít sledovaný (kontrolovaný) pocit možnosti neustále kontroly, jen tak, v situaci, kdy může být sledován v podstatě kdykoli se sám začne disciplinovat a naplňovat tak (institucí) žádané normy (chování/ tělesného fungování).
        Jakou roli ve vztahu k disciplíně hrají instituce?
        •Instituce (škola, vězení, špitál…) jsou místa, kde se reprodukují mocenské mechanismy. Jsou jejich epicentrem.
        Jaký má vztah moc a vědění?
        •Vztah vzájemné závislosti. Pouze, pokud subjekt poznáme, je možné ho disciplinovat, pouze tehdy může být disciplinace efektivní a současně poznávání je už discplinace (např. povinné očkování).
        Co je panoptismus?
        •Princip fungování mocenských mechanismů na principu Benthanova panoptikonu (ideálního modelu vězení kruhového tvaru, v jehož středu stála hlídac ívěž, vězni tak byli pod potenciálně neustálým dohledem).
        Co je cílem disciplinární technologie?
        •Disciplinovat, normalizovat populaci.
        Jak funguje disciplinární technologie ve vztahu k tělu?
        •Tělo je prostředkem disciplinace. Ale samozřejmě i mysl a duše. Tzn. Skrze tělo je člověk discplinován – tvarován (tvarující se) do určité společensky žádané formy.
        dále si přečtěte tento článek a do úkolu připojte pasáž, kde zkusíte napsat, jak bychom popisovanému fenoménu mohli porozumět prostřednictvím Foucaultovy teorie disciplinačního pohledu/ dohledu: https://www.theguardian.com/technology/2018/jan/31/amazon-warehouse-wristband-tracking
        Postup při zpracování úkolu:
        1. přečtěte si text
        2. podívejte se na video
        3. vypracujte otázky k textu, popř. anotaci (stále platí, že píšete anotace na 4/ z celkového počtu titulů z povinné četby)
        4. přečtěte si článek (který vybrala Vaše kolegyně)
        5. aplikujte předkládanou teorii na zde publikovaný článek
        6. projděte si prezentaci (nahraji do úterý - do doby naší hodiny), napište mi mail, kdybyste něčemu nerozuměli
      • Tělo jako praxe

        Přečtěte si:

        Wacquant, L. (1995). 'Pugs at Work: Bodily Capital and Bodily Labour Among Professional Boxers', in Body and Society, 1 (1), Pp. 65 - 93

        Podívejte se na:

        Otázky k četbě:

        Jak Wacquant zkoumal stávání se boxerem?
        •Etnograficky – především zúčastněně pozoroval tak, že se na několik let přestěhoval do zkoumané oblasti a sám se stal profesionálním boxerem.
        Co je habitus, pole, kapitál? Jaký je mezi nimi vztah?
        •Každý zaujímá určitou pozici v sociálním prostoru, ta dána/ tvořená podobou a množstvím symbolického kapitálu, který je výslednicí poměru zdrojů, se kterými jedinec disponuje a které jsou v daném sociálním poli oceňované. Habitus, pole a kapitál se vzájemně podmiňují – utváří.
        Co je tělesný kapitál? Jak může být tento typ kapitálu nahromaděn?
        •Soubor tělesných dispozic, které jsou oceňované v daném sociálním poli. Nahromaděn může být tréninkem výdrže, síly, flexibility, rychlosti – resp. prohlubováním různorodých vlastností a schopností fyzického těla.
        Co znamená, že je habitus vtělený (inkorporovaný)?
        •Že soubor trvalých fyzických a psychických dispozic, který je otiskem postavení jedince v sociálním prostoru zahrnuje i fyzické aspekty. Pozice jedince v sociálním prostoru se otiskuje do fyzického těla.
        Jaké sociální pole je v textu popisováno? Jaká jsou jeho pravidla (doxa)?
        •Jedná se o pole profesionálního boxu. Jeho pravidla spočívají v tom, že aby se stal jedinec v tomto poli uznávaným, musí na sobě fyzicky pracovat, obětovat a riskovat – to mu zajistí kultivaci tělesného kapitálu, který má v tomto poli nejvyšší symbolickou hodnotu – tím může stoupat v sociální hierarchii.
        Jak rozumím tomu, co je tělo jako praxe?
        •Uvažování o tělu jako o praxi – tzn. tělo je to, co dělá/ co s ním dělám/ co se mnou dělá. (práce, péče, disciplinace)
        Wacquant mluví také o disciplinaci těla, jak se jeho přístup liší od Foucaultova?
        •Foucault sleduje zejména způsoby ustavování nějakých norem (přechod od trestu k disciplíně) – zkoumá možnosti vzniku těchto norem a způsoby jejich uplatňování (technologie moci). Wacquant také zkoumá vztah mezi společností a jedincem (tělem), ale zaměřuje se zde na individuální tělo, na jeho pocity, ne/možnosti. Foucaultovo tělo je převážně produkt (displiplinačního) diskurzu, Wacquantovo tělo je produkt práce, jeho hodnota se odvíjí od postavení jedince ve společenské struktuře, ale jedinec sám má větší možnost strukturu proměnit – na rozdíl od Foucaultovy teorie.

         

      • Tělo a identita

         Ráda bych všechny upozornila na to, že místo aktivity v hodině a pro ty, kteří nevybírají článek na aplikaci je zde fórum. Využijte možnosti diskutovat se spolužáky/ spolužačkami i se mnou postřehy i nejasnosti k tématům. V záložce k předešlé hodině máme načaté téma gymů a cvičení ve vztahu k tělesnému a erotickému kapitálu např.!!!
        Přečtěte si:
         povinně:
        •Heřmanský, M. 2014. Piercing: liminální individualita mezi módou a vzdorem In Soukup a kol: Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat. Pavel Mervart. Str. 117 - 120; 136 - 142 (Individualita a identita, Individualizace skrze piercing, Piercing a identita).
        •Zábrodská, K. 2009. Variace na gender: Poststrukturalismus, diskurzivní analýza a genderová identita. Academia. Str. 48-53 (do: "Subjekt v poststrukturálních teoriích")
         doporučeně:
        ­Cregan, K. 2012. Key Concepts in Body & Society. Sage. Str  112 - 115 (Identity).
         Otázky k četbě:
        • Co je individualizace?
        - Proces vyčlenění (se) jedince, důraz na vlastní specifičnost a originalitu, vymaňování se z podmanění sociálním normativům?
        • Co je identita?
        - Sebepojetí? To, jak se jedinec vnímá a jak míní, že ho vnímají druzí. Je situační, relační a vyjednávaná - procesem výměny významů mezi sebou samým a skupinou/ společností.
        • Jakou roli hraje napodobování a vymezování v procesech individualizace a identifikace?
        - Protichůdné procesy formování identity: napodobováním se identifikujeme jako člen/ka určité skupiny; vymezováním se od určité skupiny odlišujeme. To, s kým/ čím se ztotožňujeme utváří naší identitu stejně jako to/ti vůči čemu/kterým se vymezujeme.
        • Jaká je povaha těla v těchto procesech?
        - Tělo je nástrojem procesu vyjednávání, vytváření identity. Z pohledu konceptu identity může být uvažováno jako projekt, z pohledu konceptu subjektivity není autonomního projektu založeného na svobodné volbě, subjektivita je produktem určitého prostředí. 
        • Proč byl koncept identity kritizován? (Zábrodská)
        - Byl postavený na osvícenské představě existence autonomního subjektu, která automaticky vyčleňovala takové skupiny lidí, kteří neměli stejná práva (nebyly "autornomní" v moderním smyslu), současně nezohledňuje vliv kontextu/ prostředí (rovinu moci) na utváření sebe sama a sebepojetí.
        • Co je subjektivita? (Zábrodská)
        - Alternativní pojem k "identitě", založený na kritice předpokladu autonomního subjektu nezávislého na prostředí. Subjektivita je utvářená v těsném vztahu k symbolickému a materiálnímu prostředí, je produktem a zároveň nástrojem reprodukce tohoto (sociálního) prostředí, je proměnlivá a min. částečně nevědomá.
         Článek k aplikaci/ diskusi:
      • Tělo a gender

        Přečtěte si:

        Moore, H. L. 2001. Co se stalo se ženami a muži? Cargo, 3,4/2001: 174 – 196.
        Zodpovězte:
        • ­Jak se liší přístup k otázkách pohlaví, genderu a sexuality z perspektivy třech představených disciplín?
        • Gender studies zkoumají typicky vztah pohlaví a genderu, kdy se vyvinuly od argumentace konstruovanosti genderu až ke konstruovanosti samotného pohlaví, queer studies vidí primát v otázce sexuality, která podmiňuje ustavování genderu a antropologie přistupuje k těmto třem kategoriím odděleně a zkoumá jejich vzájemnou dynamiku v různých kulturních kontextech. 
        • Jaký je hlavní argument textu? (Ve vztahu mezi materialistickým pojetím těchto kategorií a jejich pojetím jako sociálních konstruktů.
        • Moore shrnuje vývoj uvažování o pohlaví, genderu a sexualitě z pohledu různých sociálněvědních disciplín, aby nakonec argumentovala, že ani jeden extrémní přístup (radikální sociální konstruktivismus, ani radikální materialismus) není řešením. Tedy, že tyto kategorie nejsou ani čistě biologicky dané, ani čistě symbolické (konstruované). Tvrdí totiž, že není možné ani žádané, abychom pohlaví a gender nějak jasně vymezili, jelikož: „pohlaví, gender a sexualita jsou produktem řady materiálních a symbolických interakcí“ (Moore 2001: 193). Z toho plyne, že je tělo průsečíkem symbolického a materiálního. Dále zdůrazňuje konstitutivní roli jazyka ve vztahu k tělu a v důsledku tak i jeho vliv na dynamiku mezi pohlavím, genderem a sexualitou.
      • Gender a medikalizace

        Vyberte si způsob atestace: anketa nahoře!

        Přečtěte si:

        • Hrešanová , E. (2012) Genderovanost porodu jako příklad antropologického zkoumání lidské reprodukce: přehled klíčových konceptů. Antropowebzin, (3), str. 177 –189.

        Otázky k četbě:

        • Jaké jsou rozdíly mezi kategorickým, poststrukturalistickým a relačním pojetím genderu?

        V kategorickém gender odvisí přímo od biologicky odlišných těl. V poststrukturalistickém není gender á priori (esencialisticky) definovaný, nýbrž vytvářený ve vztahu k diskurzu, který určuje jeho uskutečňování v praxi. Zde je významný aspekt moci a jazyka. V relačním pojetí je gender vztahem (jak se vůči sobě vymezují lidé různých genderů i v rámci jednoho genderu) (relační pojetí viz také Bourdieu😉

        • Jakým způsobem ovlivňuje kultura porod?

        Zásadním. Porod není univerzální nýbrž kulturně podmíněná instituce. Významy, které jsou s ním spojeny definují jeho praxi.

        • Co je medikalizace?

        Jedná se o pojem, který vysvětluje tendenci lékařství podmaňovat si původně nemedicínské oblasti sociální reality (každodenního života).

        • Co je autoritativní vědění?

        Vědění, které je v dané společnosti uznávané jako nejsprávnější – legitimní. Je vždy formulované skupinou, která je na vrcholu mocenské hierarchie v dané společnosti

        • Jak je porod genderovaný? (1 příklad)

        Např. z hlediska teorie embodimentu (vtělení), bychom mohly říci, že ženy vtělují svou pasivní roli v medicínském prostředí tak, že disciplinují (a následně se třeba za ně omlouvají) svoje typicky „feminní“ projevy při zkušenosti porodu, jako je např. emotivita.

        Článek k aplikaci:

        https://www.digitalhealth.net/2020/02/caroline-criado-perez-rewired-2020/

        Na základě kategorického rozdělení genderu autorka ukazuje, jak je ve vztahu k vlastnostem á priori považovaným za feminní - vzorek u mnoha vědeckých studií často z hlediska genderu velmi nevyvážený – ženy jsou zde diskriminovány. To pak může vést k tvorbě výrazně genderově asymetrických politik a ženy dál znevýhodňovat.

        Mrkněte se na prezentaci z minulé hodiny - je tam hodně obrázků ;)

         

      • Genderová identita jako praxe

        přečtěte si:

        Nedbálková, Kateřina (2009). Řád veřejných toalet: Píšu pro sociologii, ne pro svoji zábavu. Biograf 49, str. 2-21.
        otázky k četbě:
        Jakým způsobem fungují veřejné toalety jako dobrý příklad působení moderní moci?
        Normalizační dohled funguje v rámci veřejných toalet stejně jako ve společnosti. Toalety jsou mikrokosmem, kde můžeme sledovat principy uplatňování moderní moci. Lidé jsou disciplinování paní toaletářkou, prostorem toalet, sebou navzájem, sebou samými. Tento disciplinační dohled/ pohled - gaze, umožňuje:
        • kvalifikovat
        • klasifikovat
        • trestat
        funguje tak, že:
        → srovnává; hierarchizuje; homogenizuje a vyčleňuje jednotlivce 
        → normalizuje
        Podle jakých kategorií jsou veřejné toalety strukturované?
        •Gender, etnicita, třída, sexualita.
        Jakým způsobem na veřejných toaletách dochází k reprodukci sociální struktury?
        • á priori prostorově.
        • prostřednictvím paní toaletářky, která dohlíží na provádění genderově (ad.) konformních aktivit.
        • prostřednictvím sebedisciplinace.
        Jakých podob zde nabývá veřejný a soukromý disciplinační pohled?
        •Veřejný disciplinační dohled/ pohled se vztahuje na veřejné části toalet, soukromý na ty soukromé, ale také veřejný na dohled zvenčí a soukromý na disciplinační dohled vtělený (skrývání deviantního – např. genderově, sexuálně… nekonformního jednání).
        článek k aplikaci:
        Hlasujte v anketě o způsobu atestace (už jsem ji skutečně zprovoznila :)
        - pokud jste si vybrali písemnou práci, nebo prezentaci, nahrajte téma + seznam literatury
      • Gender, sexualita: Mezi individuálním a kolektivním tělem.

        přečtěte si:

        Herza, Filip (2014). Ne/normativní feminita, mateřství a sexualita: případ sester B. (1878-1922). Lidé Města 16 (3), str. 359-380.

        otázky k četbě:
        • Podle čeho usuzovala tehdejší společnost, že se jedná o dvě oddělené bytosti mající dvě identity?
        - odlišné temperamenty  (psychologická perspektiva); odlišné vlastnictví (ekonomická perspektiva)
        • Jaké kolektivní představy byly projektovány do případu sester Blažkových?
        - představa autonomního individua (individualismus) a představa jednoty kolektivu/ rodiny (kolektivismus)
        • Jaké společenské problémy měla tato tzv. „narativní protéza“ vyrovnat? (Obecně?/ konkrétně?)
        legitimizace genderových, třídních a etnických normativů - obecně legitimizace genderového řádu instituce měšťanské rodiny skrze „narativní protézu“ čili metaforu sester Blažkových jako kolektivního těla národa (které v té době 19/20 století procházelo značnou společenskou a politickou změnou a krizí)
        • Co znázorňovaly sestry Blažkovy v tehdejším kontextu?
        - sestry jednak potvrzovaly společenské normativy (i když často opačné), jako imperativ individuální autonomie a požadavek kolektivní soudržnosti, jadnak svou odlišností - negativním vymezováním potvrzovaly normativy lidské tělesnosti, genderu, etnicity a sexuality
        koncepty/ jeden z použitých konceptů aplikujte na následující článek:
        Článek, respektive popisovanou perfomance, či další příklady umělecké práce s nahým tělem můžeme interpretovat jako symbolické vyjádření společenských ideálů emancipace ve vztahu ke společenské genderové nerovnosti, ke genderově specifickým normativům (ženské submisivitě). Dále můžeme text interpretovat jako narativní protézu ve vztahu k těmto jevům: např. ve smyslu napětí mezi osobní svobodou a společenskou konformitou (ve vztahu ke genderově specifickým sociálním rolím).
      • Dělání subjektivity

        Přečtěte si:
        •MOSER, I./ LAW, J. (1998): Přechody snadné, přechody nesnadné aneb o heterogenní ekonomii subjektivity. Biograf, 15-16, 70 odst
        Otázky k četbě
        •Jaká je dle autorů povaha lidské subjektivity?
        - Je heterogenní, utvářená v procesech skrze ekonomii ne/koherence - vyráběním dis/kontinut, je spjatá s ne/schopnostmi jedince. Je produktem propojování jednotlivostí, kterážto nejsou nikdy jen sociální, či jen materiální. 
        •Definuj, co autoři míní přechody?
        - Uskutečnění nějakého záměru - a tím u uskutečňování, ať to jde hladce, či obtížně sebe sama - umožňování nějaké podoby existence sebe sama, vlastní subjektivity.
        •Co je cílem člověka ve vztahu k přechodům – jaké mají tyto přechody být?
        - Jejich uskutečnění. Ideálem se mi zdají přechody hladké, které jsou jednoduše realizovatelné, takřka, že si ani neuvědomíme, že se jedná o přechod (jako když máme funkční pohybové ústrojí a scházíme schody, nebo nastupujeme do autobusu). 
        •Dokážete si představit nějaký pro Vás snadný i nesnadný přechod? Uveďte příklad.
        - Pozor, není to tak, že Livina subjektivita je nekoherentní a heterogenní a my všichni, kdo nejsme výrazně tělesně postižení žijeme a vytváříme sebe sama jen v hladkých přechodech. Pouze je do značné míry nereflektujeme, jako když si vezmete rozdíl mezi tím, jaké je to ve vodě když neumíte plavat a když plavat umíte (viz paralela s konceptem habitu). Pro mě je třeba snadný přechod uvařit si ráno snídani, mám kuchyň s tekoucí vodou, dostatek peněž, abych si koupila všechny ingredience i dostatek času, abych je smíchala a snídani pak snědla. Nicméně takový doktorát, který velmi hluboce definuje mou subjektivitu - možná tím zásadněji čím více se oddaluje jeho dokončení je pro mě přechodem nesnadným. 
        Bez článku na aplikaci juch!
      • Dělání těla

        Přečtěte si:

        MOL, A. / LAW, J. (2002): Vtělené jednání, zjednávaná těla: Příklad hypoglykémie. Biograf (31): 53 odst. http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=3102

        Otázky k četbě - VYBERTE SI 3 KTERÝM ROZUMÍTE:

        • Co míní autoři zjednáváním těla?
        • jeho uskutečňování skrze různorodé praxe (není konečné, je dynamické, je to proces, je vytvářené prostřednictvím různorodých praxí (text, technologie, zkušenost...)
        • Jaký je vztah mezi zjednáváním a uvažováním o těle jako objektu (tělo, které máme) a o subjektu (kterým jsme, které cítíme)? Jsou to odlišné kategorie?
        • jsou to dvě různé doposud prosazované perspektivy, autoři textu je propojují a upozorňují na nekoherenci těla, které je jednak objektem, jednak subjektem, subjektem a objektem (i diskurzem...) je skrze různé praxe
        • Jakými způsoby se zjednává hypoglykémie?
        • skrze text v lékařských učebnicích, měření obsahu cukru v krvi, skrze stravovací návyky nemocného i skrze tomu, jak se nemocný tomuto stavu vyhýbá
        • Co je tedy hypoglykémie dle autorů?
        • je to propojení množství heterogenních praxí
        • Co je pak tělo?
        • stejně je pak i tělo propojením nesourodých praxí v jednom momentu, je utvářeno praxemi subjektifikace, objektifikace i diskurzivního ustavování
        • Jak můžeme tedy z jejich perspektivy tělo zkoumat?
        • skrze analýzu těchto různorodých praxích, které dohromady tělo skládají. Skrze analýzu zkušeností těla, způsobů jeho měření, mluvení o něm...

        Aplikujte koncept zjednávání na článek - níže!

        • Zjednávání roztroušené sklerózy popisované v článku je krásným příkladem nejednoznačnosti a procesuality těla (nemoci i zdraví?). RS je v textu uskutečňována skrze diagnostikování, medikaci (kortikoidy), léčbu alergické reakce na ně, skrze přizpůsobování se rodiny - jejich "pomáhání", skrze snížení Eliščina úvazku v práci, kineziologickou terapii, skrze vyhýbání se její matky té idey, že Eliška trpí RS... RS je výsledkem propojení těchto praxí, není pouze jednou z nich.
      • Shrnutí + prezentace

        HODINA BUDE PROBÍHAT PŘES JITSI MEET V DOBĚ NAŠEHO KURZU: ÚTERÝ, 19.5.2020, OD 15.30.