Section outline

  • Informace o předmětu

    Свернуть всё Развернуть всё

    Státní závěrečná zkouška

     

    Sociologická teorie pro občanskou společnost

     

    seznam tematických okruhů a literatury

     

    Tento seznam tematických okruhů a povinné literatury je platný pro studenty a studentky, kteří nastoupili do prvního ročníku studia na KSOS ve školním roce 2020-2021.

    V případě návratu ke studiu po přerušení určuje platné podmínky zkoušky pro každého studujícího individuálně garant státní zkoušky nebo vedoucí katedry.

     

    Zkouška probíhá formou ústního pohovoru o tématech vybraných komisí ze seznamu tematických okruhů. Otázky je třeba zodpovídat především na základě četby ze seznamu povinné literatury. Studující také mají prokázat orientaci v povinné četbě ke kurzům tvořící teoretický blok studia (Teorie občanské společnosti, Filantropie a dobrovolnictví, Sociální politika a občanská společnost, Organizační teorie ve výzkumu občanské společnosti). Jako doplněk je možné v odpovědích využívat i další literaturu.

    Zkouška testuje znalost povinné literatury a dostatečné porozumění základním myšlenkám a teoretickým koncepcím, které v ní jsou formulovány. U některých otázek (zejména tam, kde jde o znalost reálií) se očekává, že studující získají potřebné znalosti vlastní četbou nad rámec seznamu povinné literatury.

    Výkon u zkoušky se hodnotí podle následujících kritérií:

    -        znalost literatury (ze seznamu povinné literatury a popř. i další), porozumění teoretickým koncepcím a pojmům

    -        schopnost aplikace teoretických koncepcí a pojmů na konkrétní příklady

    -        srozumitelnost, jasná struktura a logičnost odpovědí

    -        samostatnost a přesvědčivost projevu.

     

    Otázky se budou vztahovat ke dvěma nebo více z následujících tematických okruhů.[1]

    Při zkoušce se poskytuje čas na přípravu na přání studujícího, který se na zkoušku dostaví 30 min. před rozvrhem určeném termínem.

     

     

    TEORIE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

     

    1. Dějiny ideje občanské společnosti v euro-americkém prostoru. Od antiky (societas civilis) přes francouzské a skotské osvícenství,  Tocqueville, Hegel, Marx až do 19. století. Rozdíly v tom, koho zahrnovala občanská společnost v jednotlivých pojetích. Vývoj OS od distinkce vůči přirozenému stavu k distinkci vůči státu a trhu. (Minimalisté, maximalisté, generalisté) Vývoj pozice OS vůči státu v historickém kontextu. Jak se vyvíjelo pojetí veřejné versus soukromé, reprezentativní veřejnost a Bürgerliche Gesselschaft.
       
      Zdroje: Müller, Kaldor, Habermas a další

     

    1. Občanská společnost ve 20 a 21. Století. Vývoj konceptu OS a kritické interpretace pojmu z pohledu různých politických a státních zřízení vč. mezinárodních vlivů. Aktivistická, neoliberální a postmodernistická verze OS, OS a kapitalismus, komunismus a postkomunismus, demokracie. OS a konkurenční koncepty: nacionalismus, republikanismus, socialismus a libertarianismus. OS a otázka evropocentrismu. OS a otázka gendru.

     

    Zdroje: Kaldor, Walzer, Rosenblum, Lewis a další.

     

    1. Formování veřejného zájmu a OS. Vznik veřejné sféry. Veřejná sféra a sociální hnutí – historie a vývoj (Stará a nová sociální hnutí). Sociální kapitál. 

     

    Zdroje: Putnam, Barša a Císař, Habermas a další.

     

    1. Problematika soudobého výkladu OS. OS a globalizace. OS a kritika převládajících diskurzů OS mimo euroatlantický prostor. OS a postkomunismus.
       
      Zdroj: Kaldor, Barša a Císař, Havel, Michnik, Benda, Gagyi a další.

    Literatura:

    KALDOR, M. 2003. Global Civil Society: An Answer to War. Cambridge: Polity Press, str. 1-50.

    BARŠA, P., CÍSÁŘ, O. 2004. Teorie nových sociálních hnutí. In Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, s.103-137.

    BARŠA, P. a CÍSÁŘ, O., 2004. Globální občanská společnost. In Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, s. 164-180.

    MÜLLER, K. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton, s. 13-88.

    WALZER, M. 1995. The Concept of Civil Society. In Walzer, M. (ed.). Toward a Global Civil Society. Providence: Berghahn Books, s.7-27.

    PUTNAM, D. R. 1995. Bowling Alone: America‘s Declining Social Capital. Journal of Democracy 6 (1), s.65-78

    PUTNAM, D. R. 1993. Making Democracy Work. Princeton: Princeton University Press, s. 163 -185.

    HAVEL, V. 1999. Myšlenky Václava Havla a koncept občanské společnosti. Projev prezidenta republiky Václava Havla na sympóziu Macalester College, Minneapolis/St.Paul.

    ROSENBLUM, N. 2002. Feminist Perspectives on Civil Society and Government. In Nancy Rosenblum, N. , Post, R.C. (eds.). Civil Society and Government. Princeton: Princeton University Press, s. 151-178.

    HABERMAS, J. 2000. Propedeutické vymezení typu občanské veřejnosti. §§ 1-3. In Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: FILOSOFIA, s.55-86.

    HABERMAS, J. 1995. New Social Movements. In Redclift, M. Woodgate, G. (eds.). The Sociology of the Environment. Aldershot: Edward Elgar Publishing, (Vol. 3), s. 421-425.

    MICHNIK, A., 1987. A New Evolutionism. In Michnik, A. Letters from Prison and Other Essays. Berkeley: University of California Press, s.135-148.

    GAGYI, A., IVANCHEVA, M. 2019. The reinvention of ‘civil society’: transnational conceptions of development in East-Central Europe. In McCrea, N., Finnegan (eds.), F. Funding, power and community development. Bristol, UK; Chicago, IL, USA: Bristol University Press, s. 55-68.

    CÍSAŘ, O., NAVRÁTIL, J., VRÁBLÍKOVÁ, K. 2011. Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 47 (1), s.137-167.

    BENDA, V. 1990. Paralelní polis. In Prečan,V.(ed.). Charta 77 (1977-1989). Od morální k demokratické revoluci. Scheinfeld-Schwarzenberg: Čs. středisko nezávislé literatury, s.43-51.

     

    FILANTROPIE A DOBROVOLNICTVÍ

     

    1. 1.     Filantropie v moderním státě

    Definice a pojetí filantropie. Filantropie jako zdroj organizací občanské společnosti. Funkce nadací v moderní společnosti. Kritické pohledy na nadace a velké mecenáše ve vztahu k rovnosti a demokratické zodpovědnosti.

     

    ANHEIER, H. K., TOEPLER, S. (Eds). 2007. Private Funds, Public Purpose. New York: Kluwer Academic/ Plenum Publishers, s. 3 – 8.

    ANHEIER, H. K., Daly, S. (Eds.) 2007. The Politics of Foundations. London: Routledge, s. 3-5, 27-44.

    FRUMKIN, P. 2006. Strategic Giving: The Art and Science of Philanthropy. Chicago: University of Chicago Press, výběr s.55 - 58, 71 - 73.

    PAYTON, R., Moody, M. 2009. Understanding Philanthropy: Its Meaning and Mission. Bloomington, IN: Indiana University Press, s. 27-40.

    REICH, R. 2019. Just Giving: Why Philanthropy Is Failing Democracy and How It Can Do Better. Princeton a Oxford: Princeton University Press, s. 65-73.

    SALAMON, L., Sokolowski, M., List, R. 2003. Global Civil Society: An Overview. Baltimore: The Johns Hopkins University, s. 1-3; 13-32.

     

    1. 2.     Filantropie jako dar a vztah

    Dar jako cyklus závazků. Anonymní dar a reciprocita. Dárcovství a dobrovolnictví jako součást sociálního kapitálu. Pohledy na příčiny dárcovství a dobrovolnictví: identifikace s rolí; ekonomický, kulturní a sociální kapitál; funkcionalistický přístup. 

     

    BEKKERS, R., WIEPKING, P. 2011. A Literature Review of Empirical Studies of Philanthropy: Eight Mechanisms that Drive Charitable Giving. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly 40(5): 924-973, s. 927-943.

    CLARY, E. G. et al. 1998. Understanding and Assessing the Motivations of Volunteers: A Functional Approach. Journal of Personality and Social Psychology 74(6): 1516-1530, s. 1517-18.

    MAUSS, M. 1999. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 7-27, 133-8.

    PUTNAM, R. D. 2000. Bowling Alone: The Collapce and Revival of American Community. New York: Simon and Schuster Paperbacks. Kapitola 7 „Altruism, Volunteering and Philanthropy“, s. 116-133.

    TITMUSS, R. 1998 (orig. 1971). The Gift of Blood. Society 35(2): 88-97.

    WILSON, J. 2000. Volunteering. American Journal of Sociology 26(1): 215-240,

    s. 215-231.

     

    SOCIÁLNÍ POLITIKA A OBČANSKÁ SPOLEČNOST

     

    1. Základní charakteristiky, principy a pojmy sociální politiky. Typy sociální politiky, funkce, nástroje a oblasti sociální politiky. Geneze myšlenek a institucí spojených se sociálně politickou problematikou. Chudoba, sociální vyloučení, marginalizace.

     

    1. Vztah státu, občanského a ziskového sektoru z pohledu sociální politiky. Selhání státu, trhu a občanského sektoru. Teorie vzniku a vývoje občanského sektoru. Typy sociálních států a postavení občanského sektoru. Udržitelnost a budoucnost sociálního státu.

    Literatura:

    KREBS, V. a kol. 2010. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, kapitoly 1, 2, 5.

    TOMEŠ, I. 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, část II, IV, VIII.

    FRIČ, P., BÚTORA, M. 2010. Role občanského sektoru ve veřejné politice. In POTUČEK, M. a kol. Veřejná politika. Praha: SLON, s. 153-185.

    MUHIČ DIZDAREVIČ, S. 2010. Občanský sektor, trh a stát z pohledu vybraných teorií. In SKOVAJSA, M. a kol. Občanský sektor. Praha: Portál, s. 98-112.

    ARTS, W. A., GELISEEN, J. 2010. Models of the Welfare State. In F.G.Castles, F.G., Leibfried, S., Lewis, J, Obinger, H., Pierson, Ch. The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, s. 569-583.

    GLENNERSTER, H., 2010. The Sustainability of Western Welfare States. In F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, kapitola 47, s. 689-702.

    GOUGH, I., THERBORN G., The Global Future of Welfare States. In F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, kapitola 48, s. 703-720.

     

     

    ORGANIZAČNÍ TEORIE V KONTEXTU STUDIÍ OOS

     

    Organizace a vnější organizační prostředí: teorie závislosti na zdrojích, neo-institucionální teorie, legitimita a identita organizací. Specifické organizační změny OOS se zaměřením na hybridizaci, marketizaci, komercionalizaci a profesionalizaci. Interorganizační a mezisektorové sítě OOS: Formy a modely spolupráce, institucionální faktory spolupráce, efekty síťování.

    Literatura: viz. povinná literatura ke kurzu k tématům zahrnutým v otázkách

     

    ANHEIER, H. K. 2005. Nonprofit Organizations. Theory, management, policy. New York: Routlege, s.173-185.

     

    GUO, C., ACAR, M. 2005. Understanding collaboration among nonprofit organizations: Combining resource dependency, institutional and network perspectives. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly, 34, s.340-349. 

     

    HATCH, J.M. 1997. Organization Theory: Modern, Symbolic, and Postmodern Perspectives. Oxford University Press, s.63-97.

     

    JÄGER, U; SCHRÖER, A. 2014. Integrated Organizational Identity: A Definition of Hybrid Organizations and a Research Agenda. Voluntas: International Journal of Voluntary & Nonprofit Organizations. Vol. 25, No.5, s. 1283-1302.

     

    Keller, J. 2007. Sociologie organizace. Druhé, přepracované vydání. Praha: Sociologické nakladatelství. Kap 1.

     

    RYMSZA, M. a ZIMMER, A. 2004. Embeddedness of Nonprofit Organizations: Government - Nonprofit Relationships. In: ZIMMER, A., PRILLER, E. (eds.) Future of civil society. Making central European nonprofit orgaizations work. Opladen: VS Verlag, s. 169-197.

     

    ZIMMER, A., HOEMKE, P., PAHL, J.B., RENTZSCH, C. 2018. Resilient Organizations in the Third Sector. Professionalized Membership Associations. Social Enterprises, Modern Hybrids. Liege: EMES European Research Network asbl. Kap. 1, 3.

     

     


    [1] Podmínky zkoušky i soupis tematických okruhů a literatury se mohou změnit maximálně v rozsahu 33 % pro daný ročník studia. Změny budou ohlášeny nejméně dva měsíce před příslušným termínem zkoušky.