Topic outline

    • Tori je označení útočníka v judu, pochází z japonštiny a znamená ten, kdo provádí chvat. Během zápasu se snaží Ukeho (obránce) hodit na žíněnku (tatami) pomocí různých technik (waza) chvatů a získat 10 bodů — (ippon) a tak i vítězství (gači).

      Uke je označení obránce v judu, pochází z japonštiny a znamená ten, kdo padá. Během zápasu se snaží klást odpor útočníkovi (Torimu), aby jej nehodil pomocí některé z technik (waza) chvatů na žíněnku (tatami) a vyměnit si s ním roli.

    • 1. Pádová technika

      • Pád vpřed (mae ukemi) - ze stoje (prvně učíme z kleku) provedeme hluboký předklon, předpažíme pravou horní končetinu a opíšeme oblouk do strany (jako bychom prohledávali prostor před sebou), levá horní končetina je pokrčená a opírá se dlaní o podložku. Otočíme hlavou k levé ruce, plynule přenášíme váhu vpřed a provedeme převalení přes pravé rameno, hlava se nedotýká podložky. Toto cvičení provádíme i na levou stranu. 
      • Pád vzad (ushiro ukemi) - ze stoje plynule přecházíme do dřepu a poté do lehu. Otočíme hlavu k levé (či pravé) ruce a provedeme převalení přes záda. Hlava se nedotýká podložky.
      • Pád stranou (joko ukemi) - ze stoje plynule přecházíme do lehu na boku, spodní ruku předpažíme dolů poníž. Pád tlumíme dlaní před břichem.  
      • Přímý pád - ze stoje padáme přímo do planku. 

      2. Hra na „babu“

      Tori i uke hrají hru. V té je úkolem toriho provádět opakované nástupy do chvatu, který trenér určí. To vše za účelem předání „baby“ ukemu dotykem hýžděmi nebo bokem. Když si vybereme například techniku o goshi, tak úkolem ukeho je správným pohybem boků pokus toriho obejít. Tori provádí střídavě nástupy vlevo i vpravo. Přihlíží na situaci, ve které je zrovna jeho uke. Po několika pokusech se role mění. U tohoto cvičení dbáme na vzpřímený postoj, eliminování zbytečných chyb a klademe důraz na výraznou práci boků, paží a noh. 

      3. Předskakování

      Tori i uke se drží za pás. Střídavými nástupy do zvolené techniky, při pohybu vpřed, se snaží rychlým přesunem nadrazit nebo hodit soupeře. Úkolem druhého sportovce je uniknout tomuto útoku. Důraz by měl být kladen na fakt, aby se soupeři „neodtlačovali“ v rukou, které drží za pás či kimono, ale naopak s nimi aktivně pracovali pohybem, který je pro danou techniku charakteristický. Dalším důležitým bodem je práce rukávové ruky, která musí být také aktivní. 

      4. Narážení na bok

      Cvičení je určeno zejména pro ty, kteří již mají dobře zvládnuty všechny prvky chvatu O goshi na úrovni, která se dá rovnat s úrovní závodní. Tori drží ukeho za pás a rukáv. Výraznou prací paží a nákrokem levé nohy tori nadrazí ukeho tak, že jej výrazně vychýlí z jeho postavení. Po několikátém zopakování končí cvičení dotočením do chvatu a důsledným hodem.

      5. Na želvy

      Z žáků se určí jeden, který bude představovat lovce želv. Ostatní žáci jsou želvy. Želvy zaujmou polohu ve vzporu klečmo/vysoký parter. Pohybují se libovolně po hracím poli, či vymezíme prostor. Lovec má za úkol přetáčet želvy na záda. Želva, která je otočená na záda, se připojí k lovci. To znamená, že otáčí ostatní želvy s ním. Cílem lovce je otočit všechny želvy. Poslední nepřetočená želva samozřejmě vyhrává.

      Pravidla:

      Lovci si smí pomáhat. Želvy nikoliv. Želva se smí bránit přetočení tím, že zaujme polohu nízkého parteru, nesmí si však lehnout na břicho, pouze sníží své těžiště na maximum. Dále platí pravidla juda, takže se nesmí kousat, štípat, lechtat, kopat a používat údery.

      6. Špičkový tanec

      Žáci utvoří dvojice. Položí si vzájemně ruce na ramena. Cílem je dotknout se svým chodidlem nártu soupeře. Za každý dotek si žák připočítá bod.

      Cíl je takový, že vyhrává ten, kterému se jako prvnímu podaří získat stanovený počet bodů. Či může vyhrát ten, který získal více bodů v časovém limitu.

      Pravidla:

      Na nohy nesmíme dupat, šlapat a nezasahujeme patou. Tato hra může probíhat i ve trojicích se stejnými pravidly. Lepší je však varianta, kdy jsou ve hře dva.

      7. Nedovol soupeři vstát

      Žáci ve dvojicích. Jeden z nich je ve zvolené poloze na zemi (sed, turecký sed, leh, leh na břiše…). Druhý z dvojice se k tomu prvnímu postaví a na povel trenéra se snaží zabránit tomu prvnímu v tom, aby se postavil.

      Cílem hry je, aby ten ze země si stoupl a naopak ten, co stojí, aby mu v tom zabránil.

      Pravidla:

      Hra trvá 10-20s. Po uplynutí limitu se role žáků vymění. Při zabraňování dbáme na pravidla juda (žádné škrcení, škrábání, kopání, aj.).

      8. Chobotnice

      Žáci utvoří libovolné dvojice. Jeden z dvojice je v lehu na zádech, druhý stojí před jeho nohama. Úkolem stojícího je dotknout se určité části těla ležícího žáka (prsou, břicha, hlavy, ramen…). Stojící žák zůstává po celou dobu v postoji, judistickým obíháním (šoupáním noh po podložce, tzv. přísuny) nebo odsunováním nohou ležícího se snaží přiblížit se k ležícímu ze strany, odkud je nejvýhodnější příležitost k dotknutí. Ležící se pouze brání, neútočí.

      Cílem hry je získat co nejvíce bodů za dotyk na předem určené místo. Vyhrává ten z žáků, který po výměně rolí má více bodů.

      Pravidla:

      Hra trvá 30 sekund, poté si žáci pozice vymění a útočí druhý žák.

      9. Ježci

      Dvojce naproti sobě ve vzporu klečmo. Na znamení musí jeden druhého dostat pryč z vymezeného prostoru, kde musí přejít do držení. Pro přesun může používat pouze pravý nebo levý úchop.

      Vyhrává ten, který dostal soupeře z vymezeného prostoru. Bod navíc můžeme dát i za to, zdali soupeře mimo vymezený prostor ještě udrží v držení. Pokud však přejde do držení ten, který byl vystrčen z prostoru, bod nezíská nikdo z žáků.

      Pravidla:

      Hra trvá 30 sekund, poté si žáci vymění role.

  • O soto otoshi

    Metodika:

    V českém jazyce technika „velkého vnějšího porazu“. Řadí se do skupiny technik, s převažující práci nohou. Jedna z obtížnějších technik, která je však dobrým základem pro budoucí nácvik složitějších chvatů vyšších výkonnostních skupin.

    Tori i uke stojí v pravém střehu. Vychýlením ukeho vpravo vzad, pravou dolní končetinou podmete tori, ukeho pravou dolní končetinu, čímž ho dostane na záda.

    Nacvičujeme nejprve na místě, později až za pohybu. Musíme u této techniky dbát na oddělené úlohy nácviku jak ukeho, tak i toriho. Pád vzad může totiž u začátečníků budit strach či obavy.

     

    Hlavní chyby:

    Chyba může nastat již v nástupu a to v záklonu bez vychýlení soupeře. Další z chyb může být chybné postavení levé nohy a to daleko od soupeře, či naopak příliš blízko. V neposlední řadě vychýlení pomocí paží bez kontaktu boku se soupeřovým tělem.

  • O goshi

    Metodika:

    Při přeložení názvu do českého jazyka, se jedná o tzv. „velký bočák“. Jedná se o základní techniku, kterou učíme začátečníky a mladé judisty. Technika se označuje za neobyčejně bezpečnou a je dobrým základem pro další nácviky složitějších technik. Velice důležitou roli zde hraje možnost kontroly hodu.

    Jeden ze základních porazů, který se provádí kyčlemi je o goshi. Tori musí vychýlit soupeře přímo vpřed tak, že provede obrat zády k ukemu. Musí dojít současně k podřepu a následně dopnutí kolen. Pomocí práce paží a předklonem tori ukeho hodí.

    Trenér u této techniky musí dbát na to, aby tori tahovou paži táhl šikmo vzhůru. Jestli dojde k tomu, že táhne dolů, uke potrestá toriho oběhnutím a následným hodem na chvat o goshi, akorát opačným bokem.

     

    Hlavní chyby:

    Chyba může nastat v nástupu, a to, když je bez dostatečného kontaktu od soupeře, když nastoupí s napnutýma nohama v kolenou, do chvatu nastoupí v předklonu, nebo do chvatu nastoupí na zatížených patách.

    Jako obrana může posloužit snížené těžiště a zaklonění horní části těla dozadu, pravou ruku vysvobodíme prudkým trhnutím vzhůru ze soupeřova úchopu levou rukou. Můžeme také patou levé nohy zaháknout ze strany levou nohu soupeře. Nebo pokud se pokouší soupeř chytit za náš pás, odtáhneme se přímo vzad a snažíme se tím zachovat stabilitu.

  • Sasae tsurikomi ashi

    Metodika:

    Tori i uke stojí v pravém střehu. Tori vychýlí tahem obou paží ukeho vpravo vpřed, levým chodidlem zablokuje jeho přední část pravé nohy v oblasti kotníku. Tím zastavuje pohyb pravé nohy ukeho vpřed. Tahem paží, se současným energetickým obratem trupu vlevo ho hodí. Následek této akce, při dopadu na celá záda, se považuje za úspěšný. Dbáme na dokonalé přenesení hmotnosti ukeho na pravou nohu. Je tedy nutné provedení curikomi, které můžeme nacvičovat i v řadách.

    Hlavní chyby:

    Chybou může být nedostatečný odstup od soupeře, pravá noha nedostatečně natočená k ose chvatu, napnuté koleno, vysazený postoj, ruka táhne k zemi.

    Jako obranu ještě před úplným vychýlením, může uke snížit své těžiště. Překročit tak toriho zadržující pravou nohu.

  • Tai otoshi

    Metodika:

    Tori vykročí ze základního postavení pravou, při tom krátce a především silně strčí ukeho vzad, čímž vyvolá jeho reakci vpřed, při které přenese svou hmotnost na špičku pravé nohy. Zakončením levé, vně ukeho levé nohy za stálého tahu obou paží se tori otáčí. Jakmile přemístí pravou nohu vpřed, před pravou nohu ukeho, na kterou je uke vychýlen. Po dokončení obratu tori lýtkem blokuje soupeřovu holeň. Levou paží ukeho táhne vodorovně a do kruhu, pravým předloktím jej tlačí do směru hodu.

     

    Hlavní chyby:

    Chyba, na kterou musí trenér upozornit je blokace soupeřova kolene, kdy tori může ukemu způsobit zranění.