Osnova sekce

  • První polovinu dvacátého století ve francouzském divadelním světě nahlédneme prizmatem osobnosti režiséra (ale také herce, scénografa, dramaturga, ředitele) gruzínského původu, který umělecky vyrostly v předrevolučním Rusku, do Francie přišel přes Ženevu a seznámil francouzské prostředí (konečně) s Čechovem, Pirandellem a desítkami dalších autorů.

    Georges Pitoëff (1884-1939) se ve dvacátých letech stal jedním ze čtyř e Francii působících režisérů, kteří se spojili pod značkou tzv. Kartelu čtyř (Jouvet, Dullin, Baty, Pitoëff). A jako takového ho obvykle dějiny divadla prezentují: jako toho čtvrtého z nich.

    Proč by ale nemohl být spíše tím prvním?

    S ohledem na velmi omezené materiály v češtině se tentokrát četba zaměří spíše na doplňkové materiály:

    Možno přirozeně též nahlédnout do stručných kapitolek věnovaných GP v publikacích Jana Hyvnara, byť se nich objevují drobné nepřesnosti (viz např. kapitolu v knize Francouzská divadelní reforma).