Section outline

  • Polsko - Klíčovým  hybatelem odporu proti  polské komunistické moci byla tzv. Solidarita (polsky Solidarność, Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“), která vznikla v roce 1980 jako nezávislé samosprávné odbory, ale významu nabyla jako masově podporované společenské hnutí, které se postavilo režimu v tehdejším komunistickém Polsku. Spolu s Výborem ochrany dělníků KOR (Komitet Obrony Robotników od roku 1978 Komitet Samoobrony Społecznej KOR, KSS-KOR) založeným 1976  přispěla k pádu komunismu. Komunisté se však nevzdali a 13. prosince 1981 Wojciech Jaruzelski protizákonně vyhlásil převzetí moci nezákonně ustavenou vojenskou juntou („Vojenská rada národní spásy“, pol. Wojskowa rada ocalenia narodowego, WRON) a jejím jménem pak válečný stav, v Československu skrývaný pod názvem vyjímečný stav, případně stanné právo (polsky stan wojenny, podle zákona na obranu země při vnějším ohrožení). WRON (lidově wrona, tj. vrána) převzala veškerou výkonnou moc, vůdci opozice byli pozatýkáni armádou a internováni v internačních táborech a byla přerušena činnost všech společenských organizací včetně odborových svazů.

    Rumunsko - odpor vůči rumunské komunistické moci je spojen s politikem Ceaușescu, který byl rumunským politikem, prezidentem Rumunské socialistické republiky, generálním tajemníkem Komunistické strany Rumunska a třetím předsedou Státní rady Rumunské socialistické republiky. Ceaușescovi se situace začala vymykat z rukou už roku 1987, kdy byl nucen vojensky potlačit protesty studentů v Jasech a dělníků v Brašově. Dne 16. prosince 1989 vypuklo v Temešváru povstání; jeho roznětkou se stal László Tokés, farář evanglického reformovaného církevního sboru; postupně se k vlně odporu začali přídávat další lidé. Protestéři začali požadovat  Ceaușescovu rezignaci, postupně se k nim přidávaly větší masy lidí, až nakonec byly rumunská armáda a tajná policie Securitate  donuceny použít násilí. K protestujícím se však přidali i dezertéři z armády a lidé z jiných částí Rumunska a Temešvár se za několik dní dostal pod kontrolu demonstrantů.

    Povinná literatura: Josef Mlejnek, Solidarita jako sociální a politické hnutí  – pokus o kvadraturu kruhu?

    Doporučující literatura: 1989 Cesta k listopadu, Násilný charakter rumunské revoluce, masakr v Timisoaře

    Otázky a další náměty ke studiu:

    1)Na základě četby povinné literatury se pokuste určit strukturální podobnosti a odlišnosti mezi opozičním hnutím Charta 77 a polským opozičním hnutím Solidarita.

    2)Na základě shlédnutí dokumentu The Road To Gdansk () se seznamte s formováním a významem poské Solidarity.

    3)Na základě shlédnutí dokumentu Romanian Revolution 1989 documentary Nicolae Ceausescu () se seznamte s podstatou rumunského povstání/revoluce v roce 1989.

    .