Section outline

  • Důležitou úlohu sehrával spor mezi tzv. primordialisty a tzv. modernisty, který proběhl ve 20. a 30. letech o  historické vymezení totalitarismu. Podle tzv. modernistů totalitarismus  spočíval  na určitém způsobu uplatňování politické moci a je třeba jej považovat za jev moderní doby; to jest. jedná se o fašismus a komunismus. Podle tzv. primordialistů je třeba totalitarismus  považovat  spíše  za  sklon lidské povahy a může být sledován v průběhu celých lidských dějin; například v politickém uspořádání  antické Sparty nebo v kalvínské teokracii v Ženevě, přičemž klíčovými zastánci tohoto teoretického přístupu byl  Franz L. Neumann nebo Karl R. Popper. Před druhou  světovou válkou převážilo pojetí totalitarismu jako politického modelu moderní doby; teprve v moderní době může dojít k „totálnímu“ ovládnutí všech členů společnosti a všech stránek lidského života. Ovládnutí všech členů společnosti je podmíněno tím, že terpve moderní doba k tomu poskytuje technické prostředky jako masmédia, apod.

    Významným francouzským teoretikem totalitarismu je Raymond Aron, s jehož teoretickým přístupem se můžeme setkat v jeho publikaci Demokracie a Totalitarismus (1965). 1. Politika je co nejvíce centralizována a vládnoucí skupina chce zasahovat do všech oblastí života společnosti. 2. Aktéři totalitních režimů otevřeně deklarují záměr násilně zničit demokratický politický systém, tj.totalitní režimy jsou nepřátelské demokracii. 4.Totalitní režimy se liší od tyranií předmoderních dějin. 5.Totalitní režimy jsou uchváceny vlastní ideologií. Ideologie totalitarismu je „politickým náboženstvím“ Jednotlivé totalitní režimy se od sebe mohou výrazně lišit, a je možné je rozdělit do tří základních podskupin.

    1)Salazarovo Portugalsko (1932-74). Režim odmítá parlamentní reprezentaci, ale snaží se vytvořit jinou, např. regionální nebo korporativní. Stát vládne autoritativně, ale nepohlcuje společnost zcela. 2)Nacionálně socialistický režim. (Nacistické Německo, fašistická Itálie,  zčásti frankistické Španělsko.) Tento typ politického režimu otevřeně popírá demokracii a liberální ideje. 3)Komunistický režim hlásající lidovou demokracii, která má překonat „buržoazní demokracii“. Prostředkem k dosažení dokonalé demokracie je beztřídní společnost, která ale může být nastolena jen diktaturou revoluční komunistické strany.

    Povinná literatura: Rozhovor Jana Cholínského s Ivo T. Budilem: Totalitarismus v teorii a praxi

    Doporučená literatura: Miroslav Novák, Mezi demokracií a totalitarismem, Aronova politická sociologie industriálních společností

    Otázky a další náměty ke studiu:

    1)Na základě informací o antické Spartě (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sparta) hledejte prvky totalitarismu v tomto konkrétním řeckém státu (polis).

    2)Na základě informací o švýcarská reformaci (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsk%C3%A1_reformace) hledejte prvky totalitarismu v kalvínské teokracii v Ženevě.

    3)Na základě prostudování hesla otevřená společnost a její nepřátelé (https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A1_spole%C4%8Dnost_a_jej%C3%AD_nep%C5%99%C3%A1tel%C3%A9) shrňte hlavní body Popperovy konceptualizaci totality.