2. Lekce Svalové dysbalance v předozadní rovině - Horní, dolní a zkřížený syndrom

Svalové dysbalance

Odchýlení od individuálně optimálního držení těla hodnotíme jako vadné držení. Mezi hlavní příčiny patří nedostatečné, nevhodné nebo nadměrné zatěžování, špatná funkce či oslabení hybného systému např. i v důsledku úrazu či nemoci. Oslabení vznikají zejména vlivem sedavého způsobu života, kdy dochází ve svalovém aparátu k dysbalancím. Zejména přímo poloha sed je problematická.  Zpočátku se jedná pouze o svalové dysblance, později však může docházet i ke změnám skeletárních struktur, tedy i ke změně postury člověka. Příčinou však není jen poloha sama, jedná se  i o ztrátu vnímání fyziologicky správného polohocitu těla. Jsou ovlivněny i další aktivity jako stoj, sed, chůze, ale i dýchání, trávení, krevní oběh atd. Správná postura je vědomý proces, jemuž se člověk učí od dětství po celý život.

Možnosti nápravy svalových dysbalancí: aktivní způsob života, protahování svalů s tendencí ke zkracování, posilování svalů s tendencí k ochabovaní, vědomá práce s nitrobřišním tlakem při cvičení (bránice),péče o plosku nohy a správné postavení dolních končetin, ergonomické nastavení správného sedu…

Mezi základní dysbalance v předozadní rovině patří:

-        Horní zkřížený syndrom

-        Dolní zkřížený syndrom

-        Vrstvový syndrom

-        Plochá záda

Horní zkřížený syndrom se vyznačuje zkrácením prsních svalů a šíjových extensorů (na zadní straně krku) se současným oslabením mezilopatkových svalů a svalů flexorů krku (na přední straně). Příčinou nejčastěji bývá náš sedavý způsob života, v malém měřítku vrozené vady či poúrazové stavy.

Horní zkřížený syndrom má zásadní vliv na držení těla, dechové a pohybové stereotypy. Může dokonce vést až k degenerativním změnám v krční a hrudní páteři či ramenním kloubu. Dochází k předsunu hlavy a tím k přetížení přechodu krční a hrudní páteře. V krajních případech můžeme zaznamenat velmi výrazný 7. krční obratel.  Dále dochází k hyperlordóze krční páteře, kulatým zádům v hrudní části (hrudní kyfóza) a omezené rotabilitě hrudní páteře. S tím souvisí elevace, abdukce a rotace lopatky (lopatky tak neleží na hrudníku, ale trčí od něj). Správné postavení lopatek je zásadní pro zdraví pletence ramenního kloubu. Se změnou postavení lopatek dochází také k decentraci, tedy  změně v postavení ramenního kloubu. Následkem je přetížení všech svalů ovlivňujících funkci ramen. Ramena jsou zdvižená nahoru a rotovaná dopředu (elevace a protrakce), což navíc podporuje špatný dechový stereotyp.

Svaly horního zkříženého syndromu s tendencí k ochabování

-        hluboké flexory krku a hlavy – ochabnutí vede k předsunu hlavy

-        rombické (mezilopatkové) svaly (mm.rhomboidei) – lopatky trčí jako „křidélka“ místo aby ležely položené na hrudníku

-        dolní fixátory lopatek: přední pilovitý sval (m. serratus anterior) a horní vodorovná vlákna širokého zádového svalu (m. latisimus dorsi), spodní a střední část svalu trapézového (m. trapezius) – lopatky se posunují a vytáčejí více, než je fyziologické, tedy správné

-        rotátory hrudní páteře – zatuhlá, nerotabilní hrudní páteř

Svaly s tendencí ke zkrácení

-        zdvihač hlavy (sternocleidomastoideus) – zkrácení svalu vede k předsunu hlavy

-        zdvihač lopatky (m. levator scapulae) – zdvihá lopatku více k hlavě a talčí ramena dopředu do protrakce

-        velký a malý prsní sval (m. pectoralis major) – vede k protrakci ramen. Horní vlákna velkého prsního svalu mají tendenci ochabovat, dolní vlákna se zkracují. I rpoot prsní svaly jak protahujeme, tak i posilujeme.

-        horní vlákna trapézového svalu (m. trapezius) – táhne ramena nahoru k uším

Úkol:

-        1. Popiš svaly s tendencí ke zkrácení a oslabení (latinskými i českými názvy), které způsobují horní zkřížený syndrom (HZS).

-        2. Vymysli celkem 10 cviků protahovaícho či posilovacího charakteru, kterými lze ovlivnit dysbalanci horního zkříženého syndromu.

-        3. Jaké části trapézového svalu mají tendenci k oslabení?

-        4. Popiš, jak vypadá člověk u kterého diagnostikujeme HZS?

Dolní zkřížený syndrom  se vyznačuje zkrácením bederních vzpřimovačů a flexorů kyčelního kloubu se současným oslabením břišních a hýžďových svalů.  Ochablé břišní a hýžďové svaly neudrží pánev v rovině – silné bederní vzpřimovače a flexory kyčelního kloubu přetajují pánev do anteverze – naklápějí ji dopředu. Dochází k velkému prohnutí v bederní části páteře, hyperlordóze. S tím souvisí i změny v držení těla, změny chůzového stereotypu, časté jsou bolesti zad.

Svaly dolního zkříženého syndromu s tendencí k ochabování

-        břišní svaly (m.rectus abdominis - přímý, m. transversus abdominis –příčný sval břišní)

-        hýžďové svaly (m.gluteus maximus velkýsvaly hýžďový, m.gluteus medius – střední sval hýžďový)

Svaly dolního zkříženého syndromu s tendencí ke zkrácení

-        flexory kyčelního kloubu (m. iliopsoas –sval bedrokyčlostehenní, m. rectus femoris – přímý sval stehenní, tedy dlouhá hlava čtyřhlavého svalu stehenního, tensor fasciae latae – vnější strana stehna, m.sartorius – sval krejčovský)

-        bederní svaly (vzpřimovače páteře m. erector spinae lumborum a m. quadratus lumborum – čtyřhranný sval zádový)

Zdroj obrázek: https://www.google.com/search?sxsrf=ALeKk00riJuboCvvj7VdnC9YAIW14ZaIaQ:1584971298945&q=doln%C3%AD+zk%C5%99%C3%AD%C5%BEen%C3%BD+syndrom+obr%C3%A1zek&tbm=isch&source=univ&client=firefox-b-d&sa=X&ved=2ahUKEwjCxoKa3rDoAhWI66QKHX-dDZkQsAR6BAgKEAE&biw=1536&bih=750#imgrc=QLZemBOZfXFxxM

Vrstvový syndrom je název pro jev, kdy svaly mající tendenci k ochabnutí jsou opravdu ochablé a svaly s tendencí ke zkrácení jsou zkrácené. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o kombinaci horního a dolního zkříženého syndromu.

Některé svaly na dolních končetinách s tendencí ke zkrácení jsou dále:

-        zadní strana stehen „hamstringy“ (dvojhlavý sval stehenní -m. biceps femoris, sval pološlašitý –m.semitendinosus, sval poloblanitý –m. semimembranosus)

-        abduktory DK (hřebenový sval -m.pectineus, velký přitahovač -m.adductor magnus, krátký přitahovač m.adductor brewis, dlouhý přitahovač –m.adductor longus)

-        trojhlavý sval lýtkový (složený z dvojhlavého svalu lýtkového m. gastrocnemius a šikmého svalu lýtkového m.soleus)

Některé svaly na horních končetinách:

-        Deltový sval (přední vlákna se zkracují, zadní ochabují a funkčně je při posilování řadíme k zádovým svalům)

-        Biceps femoris – dvojhlavý sval pažní má tendenci se zkracovat

-        Triceps femoris –trojhlavý sval pažní má tendenci ochabovat a posilujeme jej.

-        Biceps femoris – částečně se zkracuje, částečně ochabuje

Otázky:

1. Popis co znamená dolní zkřížený syndrom.

2. Nakresli 2 cviky, kterými protáhneš flexory kyčelního kloubu.

3. Které svaly označujeme jako flexory kyčelního kloubu?

4. Popiš břišní svaly.

5. Je vhodné posilovat břišní svaly do flexe, nebo spíše v extenzi jako stabilizační součást jiných pohybu?

6. Jaké jsou nevýhody cviku sed-leh se zapřenými špičkami?

7. Nakresli alespoň 1 cvik zaměřený na posilování břicha v pozici na všechčtyřech.

8. Jak se jmenuje sval v oblasti hýždí, který má oproti ostatním gluteálním svalům tendenci ke zkrácí? Nakresli alespoň 1 cvik, jak ho protáhnout.

9. Popis, jak vypadá člověk, který trpí svalovou nerovnováhou dolního zkříženého syndromu.

10. Jednoduše popiš, nebo nakresli, jak odkud kam se táhne musculus transversus - tedy příčný sval břišní.

11. Pokud budeme s dětmi na první  stupni cvičit různé zpevňovací cviky jako podpory ležmo apod., jak douhá bude výdrž u těchto dětí?