Právní ochrana kulturního a přírodního dědictví
Section outline
-
Zdroj: Zonerama, Moravský ples, Praha 2018
Uznání a ochranu kulturního dědictví lze vystopovat tisíce let zpátky. První právní dokumenty tohoto typu vznikly zhruba před 2500 lety (klínopisné tabulky). V průběhu historie se ochrana kulturního dědictví stává stále komplexnější a sdílenou po celém světě. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce, která je po 2. světové válce koordinována zejména UNESCO, dochází např. k definování kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nebo přijímání mezinárodních standardů a úmluv, které se řeší otázky přírodních katastrof, válečných kořistí či ilegálního obchodu, jakož i budování odborných kapacit, nebo ochranu nehmotného kulturního dědictví. Ve třetím tisíciletí se na poli ochrany životního prostředí a kulturního dědictví prosazuje jako zásadní zapojení místních komunit.
Doporučené právní dokumenty ke studiu:
- Council of Europe, Framework Convention on the Value of Cultural Heritage for Society [online] Dostupné z: http://www.coe.int/faroconvention
- Ministerstvo kultury ČR, UNESCO – texty úmluv, dostupné z https://www.mkcr.cz/unesco-50.html
- Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007. - aktuálně dostupné prostřednictví Národní digitální knihovny - Portálu elektronických zdrojů: https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908
- Národní ústav lidové kultury, Úmluva o zachování nehmotného kulturního dědictví [online] Dostupné z: http://www.nulk.cz/wp-content/uploads/2017/03/umluva.pdf
- Pečujeme o Zemi – strategie trvale udržitelného života, Zprav. MŽP, č. 2, 1992, s. 2–10.
- Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, Naše společná budoucnost, 1987.
- Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
- Zákon č. 122/ 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy
- Zákon č. 181/ 2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek
- Zákon č. 190/ 2009 Sb., o archivnictví a spisové službě
- Zákon č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči
-
Prezentace shrnuje:
- Dějiny mezinárodní ochrany kulturního dědictví ve zkratce
- Hlavní mezinárodní úmluvy o ochraně kulturního dědictví
- Aktuální trendy v mezinárodní kulturní politice: role UNESCO a dalších institucí
Doplnění k přednášce:
Příklady nehmotného světového dědictví UNESCO, které potřebuje naléhavou ochranu z roku 2011:
- Yaokwa, the Enawene Nawe people’s ritual for the maintenance of social and cosmic order (Brazil)
- Folk long song performance technique of Limbe performances - circular breathing (Mongolia)
- Al Sadu, traditional weaving skills in the United Arab Emirates
Blíže o nich viz odkazy v tabulce na seznamu zde.
K dotazu ohledně souhlasu či nesouhasu se zápisem. Podle čl. 17 Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví je na Seznam nemateriálního kulturního dědictví (vyžadujícího naléhavě zachování) zapisováno vybrané dědictví na žádost dotčeného smluvního státu nebo po konzultaci s ním. Výběr položek i jejich přesun na seznamu je tedy záležitostí vnitropolitických procedur a mezinárodních zájmů - v daném případě Brazílie.
-
Jan Mařík, Péče o archeologické dědictví v české legislativě, 2019.
Doplnění k přednášce:
- ČR není signatářem Convention on the Protection of the Underwater Cultural Heritage (
- Úmluva o ochraně kulturního dědictví pod vodou, 2001), takže se podle ní nemusí řídit. Základní informace k obsahu úmluvy zde. Signatáři zde.
- Nicméně, v roce 1998 se ČR připojila k tzv. Maltské konvenci neboli Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (1992, Valleta), která se vztahuje na stopy po lidstvu z minulých období, jejichž uchování a studium umožňuje sledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí. To zahrnuje veškeré stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty a další památky, nacházející se jak na souši, tak pod vodou. (Podle čl. 1, odst. 2 a 3 úmluvy, blíže viz Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, s. 160n.)
- K tématu podvodní archeologie v ČR viz např. https://www.facebook.com/PodvodniArcheologie/; kontaktovat můžete také Barboru Machovou z Archeologického ústavu AVČR; popř. článek V. Mikešové, Podvodní archeologie aneb když se potápění stane z koníčka pracovní metodou, 2016, dostupný zde.
-
Ondřej Charvát, Východiska a praxe ochrany přírody a krajiny v České republice, 2019
-
Klička, T., Co je muzeum? Nová definice, Art Antique, říjen 2019
Stručné shrnutí debat, jež probíhají na mezinárodním muzejním fóru v souvislosti se snahami vytvořit novou definici muzea odpovídající 21. století.
-
-
-
Odkaz na webovou stránku ICOM.
Webová prezentace Českého výboru ICOM je dostupná z http://icom-czech.mini.icom.museum/
-
Odkaz na webové stránky ICOMOS.
Webová prezentace Českého národního komitétu ICOMOS je dostupná z https://www.icomos.cz/index.php/en/
-
Otestujte své základní znalosti Zákona č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči. V přiloženém souboru naleznete otázky (i s nápovědou). Zákon je dostupný zde.
-
Otestujte své základní znalosti Zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V přiloženém souboru naleznete otázky (i s nápovědou). Zákon je dostupný zde.