Téma 4 - Jazyková situace na našem území – historie a současnost
Section outline
-
Obsah:
● soužití češtiny a němčiny od roku 1500 do současnosti (jazykové zákonodárství)
● vztah češtiny a ruštiny (1945–1989), češtiny a slovenštiny (1918–1992)
● současná česká ústava, jazyky menšin
Literatura:
MARVAN, Jiří. 400. výročí "Zákona na ochranu češtiny" (1615) - jubileum spojující. Přednášky z 58. běhu LŠSS. Praha: UK, s. 9-18.
SOJKA, Pavel. Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu. Nová čeština doma a ve světě. 2018, 5(2), s. 14–20. (https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104312)
STICH, Alexandr. Existuje u nás pocit ohrožení jazyka? Naše řeč. 1995, 78(2): 61-73. ISSN 0027-8203.
STICH, Alexandr. Šlechetné bouchnutí do stolu čili jazykový zákon. STICH, Alexandr. Jazykověda - věc veřejná. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, s. 296-302. ISBN 80-7106-678-8.
Cvičení k průběžné kontrole:
I. MARVAN: Zákon na ochranu češtiny z r. 1615
1. Popište klíčové body českého jazykového zákonodárství do roku 1615.
2. Konfrontujte Marvanův názor na jazykový zákon z r. 1615 s názorem A. Sticha
II. SOJKA: Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu
1. Popište postavení českého jazyka v současném českém právním řádu, a to s ohledem na termíny "úřední jazyk", "státní jazyk" aj.
2. V čem je v rámci EU a Evropy obecně jazykověprávní situace češtiny specifická?
3. Potřebuje podle Vašeho názoru ČR jazykový zákon? Pokud ano, jak by měl vypadat? Pokud ne, proč jej nepotřebujeme?
III. STICH: Existuje u nás pocit ohrožení jazyka?
1. V letech 1945-1992 zažila česká společnost postupně tři jazykové rozluky. Kterých jazyků se tyto rozluky týkaly?
2. Co znamenal poválečný odsun německého obyvatelstva pro jazykovou situaci v české části Československa a jaké negativní důsledky to podle autorova názoru přineslo?
3. Jak se vyvíjel vztah češtiny a němčiny po roce 1989?
4. Kdy se poprvé objevily názory, že by se ruština měla stát povinným vyučovacím předmětem? Kdo toto stanovisko prosazoval?
5. Byla ruština chápána v období socialismu jako hrozba pro český jazyk?
6. Jak definovala československá ústava z roku 1920 státní jazyk?
7. Kdy se slovenština stala svébytným a samostatným jazykem?
8. Jaké příznivé důsledky měla existence dvou jazyků ve společném státě Čechů a Slováků?
9. V kterých oblastech gramatiky ovlivnila slovenština češtinu?
10. Co podle Sticha odhalila debata o názvu Česko (z hlediska jazykového vědomí a povědomí)?
11. Vznikl název Česko až po roce 1989? Ne-li, kdy vznikl?
12. Co odhalila diskuse o Pravidlech českého pravopisu z roku 1993?
IV. STICH: Šlechetné bouchnutí do stolu
1. Jaké dva obecné typy jazykových zákonů autor rozlišuje?
2. Popište, jak jazykovou otázku na našem území popisovaly či řešily následující texty:
a) zemské zřízení z roku 1500
b) jazykový zákon českého sněmu z roku 1615 (informaci o tom najdete ve Stichově článku „Kopací míč Jungmann“ rovněž uveřejněný v knize Jazykověda – věc veřejná)
c) Na nedbalého Čecha učiněný okřik (viz Kopací míč Jungmann)
d) Obnovené zřízení zemské z roku 1627 (viz Kopací míč Jungmann)
3. Zjistěte, kdy byla vydána tzv. Stremayrova jazyková nařízení (SJN) a jak upravovala vztah mezi češtinou a němčinou v úřední komunikaci.
4. Zjistěte, co to byly tzv. punktace (1891), jak řešily jazykové poměry na našem území a zda vstoupily v platnost.
5. Zjistěte, kdy byla vydána tzv. Badeniho jazyková nařízení, jaký posun přinesla oproti SJN a jak se pak situace dále vyvinula.
6. Nahlédněte do československého jazykového zákona z roku 1920 (k dispozici online na adrese http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1703&Section=1&IdPara=1&ParaC=2) a zodpovězte následující otázky:
a) Jak se nazývá státní jazyk republiky a kde se má tento jazyk užívat (§ 1)?
b) Jak definuje jazykový zákon práva jazykových menšin (§ 2; vyjděte z pojmu „soudní okres“)?
c) Jak upravuje zákon užívání jazyka ve školách?
7. Jak definuje současná česká ústava pojem národní a státní jazyk?
8. Má dnes Česká republika jazykový zákon?
9. Kolik jazyků má dnes v ČR status menšinového jazyka? Které jazyky to jsou?