Section outline

  • aboriginal

    Úvodní přednášku, která se zabývá vymezením pojmu kulturní dědictví z teoretického a historického hlediska, doprovázejí další texty. Poskytují detailnější informace k vybraným případovým studiím z přednášky a zkoumaným otázkám:

    1. Co je kulturní dědictví? (Doporučuji, abyste si formulovali vlastní odpověď dříve, než se pustíte do studia. Na závěr se můžete zeptat sami sebe, nakolik se Vaše definice proměnila.)
    2. Proč považujeme autenticitu kulturního dědictví (a památek zvláště) za tak důležitou?
    3. Který typ hodnot je obvykle připisován národnímu dědictví?

    Na závěr lekce je otevřeno diskusní fórum, kde můžete sdílet své otázky i názory.

    • Co je kulturní dědictví? (prezentace) File
      Students must
      Mark as done

      Prezentace k přednášce, ve které se vymezují základní pojmy a okruhy tázání:

      • Definice pojmu kulturní dědictví
      • Dějiny pojmu "kulturní dědictví" ve zkratce
      • Otázka autenticity
      • Otázka kulturních hodnot
      • Tzv. sporné kulturní dědictví (inspirace pro referáty)
    • Dějiny a příběhy: Clifford's Tower, York (UK) URL
      Students must
      Mark as done

      Ikonická stavba v Yorku: příklad památky, jejíž záchranu si vynutila veřejnost - již v 16. století. Zajímavý je rovněž způsob prezentace historie památky na stránkách English Heritage, které místo spravuje.

    • Otázka autenticity: Théseova loď URL
      Students must
      Mark as done

      Zdeněk Kratochvíl, Théseova loď [online, 19.9.2019] Dostupné z: https://www.osel.cz/10760-theseova-lod.html

      Představení filosofického paradoxu identity/autenticity v historickém i filosofickém kontextu od našeho předního znalce antické filosofie. V textu je uveden také mnohem zdařilejší překlad Plútarchova citátu než uvádím v prezentaci:

      „Třicetiveslici, na které se Théseus s mladými lidmi plavil a na níž se i šťastně vrátil, uchovávali Athéňané až do doby Démétria Falérského. Prkna, která shnila, vyjímali a vkládali na jejich místo jiná, pevná a spojovali je tak, že loď slouží dokonce i filosofům jako důkaz pro i proti. Jedni totiž tvrdí, že je to stále táž loď, kdežto druzí, že to již není táž loď.“

      Dále viz také: https://en.wikipedia.org/wiki/Ship_of_Theseus.

    • Bamijánští buddhové (v angličtině) URL
      Students must
      Mark as done

      The Giant Buddhas: A film by Christian Frei [online, 2005] Dostupné z: http://www.giant-buddhas.com/en/synopsis/

      Webové stránky, které vznikly u příležitosti dokumentárního filmu o zániku bamijánských buddhů, respektive o názorech na jejich "záchranu".  V sekci "The Inquiry" jsou k dispozici úvahy o čínských replikách v tématickém parku v Leshanu, švýcarské virtuální rekonstrukci i debabě o autenticitě v UNESCO.

    • ICOMOS: Dokument o autenticitě (Nara, 1994) URL
      Students must
      Mark as done

      Stručné shrnutí obsahu, v příloze původní anglické znění.

      Zrcadlový překlad vyšel in Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, s. 182-187.

    • Autenticita vs konstruovaná zkušenost (v angličtině) URL
      Students must
      Mark as done

      Christian Engler, Authenticity vs Staged Experiences [online, 2005] Dostupné z: https://www.themedattraction.com/authenticity-vs-staged-experiences-christian-engler/

      Rozšiřující četba. Autor se ve své práci zamýšlí nad otázkou "autentických" a "uměle vytvářených" zážitků nabízených v oblasti turistického ruchu. V českém kontextu bychom mohli přemýšlet např. autenticitě instalovaných expozic na památkových objektech.

    • Dynamický model tvorby kulturních hodnot (J. Holden) File
      Students must
      Mark as done

      John Holden, Capturing Cultural Value: How culture has become a tool of government policy, London 2004. Dostupné z: https://www.demos.co.uk/files/Culturalvalueweb.pdf

      Britský politolog John Holden upozorňuje, že v demokratických společnostech 21. století nelze spoléhat na to, že jsou různé hodnoty kulturnímu dědictví nějak automaticky připisovány, nebo že je odborníci dokážou objektivně určit, ať už podle jakéhokoli schématu (viz Riegel, Mason apod.). Spíše jsou podle něj stále znovu vyjednávány mezi zájmovými skupinami (veřejnost, odborníci, politici a zákonodárci). Nelze se proto spoléhat ani na tradiční autoritu stávajících kulturních institucí . Podle něj jsou kulturní hodnoty „vytvářeny na základě vztahů, které kulturní instituce udržují s veřejností. Neboť veřejnosti jsou, jakožto dotované z veřejných prostředků, odpovědné.“ (Podle J. Holden 2006, 18)