Informace, pokyny

E-learningový kurz nabízí studujícím možnost osvojit si optimální způsob přípravy ke zkoušce z Úvodu do historie II.  a následně si postup při přípravě ověřit nácvikem formulování odpovědí dvou otázek typu A dle volby studujícího.

Informace k testu z Úvodu do historie II. a metodě hodnocení:

Test ověřuje schopnost smysluplně a s použitím základního oborového pojmosloví historických věd vysvětlit a komparovat širší historické jevy/procesy, ověřuje i porozumění základním pojmům, a to na základě práce se souborem textů (jejich výběr odpovídá spektru jevů/procesů probíraných i v rámci přednáškových cyklů). Faktografické znalosti jsou vyžadovány v minimální/nejnutnější míře (např. vymezení jevů v čase a prostoru či jejich následnost).

Struktura testu (každý typ otázky je v testu obsažen dvakrát):

A - širší jevy či procesy, jejich komparace

B - užší jevy či komponenty jevů/procesů z otázek A

C - základní pojmy

Bodové hodnocení:

A – 8 b.

B – 4 b.

C – 2 b.

Celkem: 28 b.

Hranice pro úspěšné absolvování: 12 b. (42,9%).

Metoda hodnocení:

Při hodnocení jsou uplatňována následující kritéria: 1) vnitřní konzistence a výkladová hodnota odpovědi; 2) hierarchizace specifik jevů/procesů dle důležitosti pro jejich charakteristiku; 3) dodržení zadání; 4) faktografická znalost (obvykle jako „záchytný bod“, nejsou-li předchozí kritéria naplněna). Zásadní roli při hodnocení tedy hraje zjištění, zda je studující schopen s pomocí odborné literatury a přednáškových cyklů samostatně koncipovat vysvětlení historických jevů/procesů a pojmů užívaných historickými vědami. Vysvětlení musí postihnout hlavní charakteristiky daného jevu, jejich hierarchii a vzájemné vztahy.  

Doporučení pro formulování odpovědí:

1. Identifikace problému: věnujte pozornost celku zadání otázky, upřesnění/rozvedení v závorce je obvykle i „nápovědou“ či omezením; překročením zadání (široké kontextové úvody atd.) budete zbytečně ztrácet čas a prostor pro jádro vysvětlení.
2. Není-li již v zadání jasně vymezené prostorové a časové vymezení jevu či procesu, je vhodné toto alespoň rámcově učinit již na začátku odpovědi.
3. Vzhledem k tomu, že odpověď musí být smysluplným výkladem, je vhodné na začátku krátce definovat jev/proces/pojem ze zadání otázky a stanovit si tak hlavní osnovu dalšího postupu výkladu - do krátké definice je možné zařadit pouze nejdůležitější charakteristiky, základní pojmy a vazby, které budou v odpovědi dále rozvíjeny a to nikoliv v linii „volných asociací“ ale jasně stanovené osy/osnovy výkladu.  

Doporučený postup přípravy k testu Úvodu do historie II.:

Přípravu ke složení zkoušky z Úvodu do historie II. je nutné si rozvrhnout s ohledem na celkové, výše popsané, nastavení testu a jeho hodnocení. Předepsaný soubor textů k přípravě je vhodné si nejprve roztřídit do skupin vymezených základními tematickými okruhy k Úvodu do historie II. (viz sylabus kurzu v SIS). Soubor okruhů pokrývají i přednáškové cykly (dostupné i ve formě nahrávek), které ve spojení s předepsanými materiály k zápočtovému testu Úvodu do historie I. (encyklopedická hesla přibližující základní pojmy) napomáhají rozlišovat v předepsaných textech podstatné a méně podstatné informace. Tematické okruhy představují „orientační body“ umožňující při další práci s utříděným souborem textů takové čtení, které je orientované na problém, což je velmi důležité pro hierarchizaci získaných informací ve smyslu jejich závažnosti/využitelnosti pro vysvětlení klíčových jevů a procesů obsažených v tematických okruzích. Příprava tedy musí být založená na smysluplné práci s texty - jsou potřebné jako opora pro pochopení specifik studovaného jevu, jeho struktury, souvislostí s dalšími jevy a nikoliv jako „studnice“ faktografie. Jednotlivé texty je třeba chápat nikoliv jako objektivní popis minulosti, ale jako pohled konkrétního autora na pojednávanou problematiku. Ten je „vědecký“ v tom smyslu, že je opřen o pramenné danosti, tj. o stopy, jež nám po sobě minulá doba zanechala, a s těmito danostmi pracuje na základě metod a postupů v dějepisectví uznávaných; ale tento pohled může být odlišný od pohledu jiného autora v tom, jak interpretuje výpovědi pramenů, do jakého kontextu je dává, co akcentuje jako důležité apod.

Nejasnosti při práci s texty, hierarchizaci charakteristik a stanovení vzájemných souvislostí jevů a procesů je vhodné již v průběhu přípravy konzultovat s pracovníky historického modulu.

Pokyny k E-learningovému kurzu:

Studující si z připojeného seznamu otázek typu A vybere dle vlastního uvážení jednu. Každá otázka má maximální kapacitu 15 studentů; pokud se tedy kapacita určité otázky zaplní, bude téma pro další studenty dočasně nedostupné. Je tedy možné vybírat pouze z otázek, které dosud mají volnou kapacitu.

Po výběru otázky student do podatelny odevzdá 1) bodovou osnovu odpovědi se seznamem textů, které student považuje v souboru textů k Úvodu do historie II. za relevantní pro danou otázku (max. rozsah 0,5 normostrany/otázka) – v případě připomínek ze strany vyučujícího (do 14 dnů od podání) student osnovu upraví a odevzdá znovu. Osnova je hodnocena buď 1 bodem, což znamená, že je vyhovující a lze přistoupit k odevzdání druhé části úkolu, anebo žádným bodem, což znamená nutnost osnovu upravit a odevzdat znovu (v tomto případě učitel připojí své připomínky do rubriky "komentář").

Po schválení osnovy učitelem student odevzdá 2) vypracovanou odpověď tak, jak by ji napsal do testu (max. rozsah 1 normostrana/otázka) – po obdržení komentáře a doporučení vyučujícího případně zašle doplněnou/přepracovanou verzi. Tento úkol je hodnocen z maxima 8 bodů (stejně jako otázka A v testu pro Úvod do historie II). Na připomínky učitele může student opakovaně reagovat podáním nové verze úkolu, až do dosažení pro studenta uspokojivého počtu bodů (což může být pro někoho 6 bodů, pro jiného až maximálních 8 bodů).

Na splnění celého úkolu má student tři měsíce od data zápisu do e-learningového kursu; po uplynutí této doby bude každý z kurzu vyřazen, aby se uvolnilo místo pro další zájemce, a to i v případě, že výše popsané úkoly ještě nesplnil, nebo je splnil jen z části. Z toho plyne, že po zápisu do kursu je potřeba rozvrhnout si časově jednotlivé kroky pro splnění úkolu tak, aby se vše do tří měsíců stihlo.

POZOR: Konečnou verzi vašeho úkolu si zálohujte, po vyřazení z kursu již student nebude mít přístup k odevzdaným úkolům.