Plurality: Sociální skupina

(z Wikipedie, kompletní zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_skupina)

Sociální skupina je sociálně-psychologický pojem označující sociální útvar, o němž platí:

1. je tvořen dvěma nebo více osobami, hrajícími vzájemně se doplňující a podmiňující role;
2. skládá se z částí, které mají strukturální či funkční význam, což je odděluje od samotných jedinců i od náhodného shromáždění osob;
3. členy skupiny spojuje vzájemná komunikace, normy, vzájemná očekávání a společně vykonávaná činnost;
4. členové mezi sebou mají emocionální vazby;
5. členové skupiny jsou na sobě vzájemně závislí a mají jistou identitu se skupinou;
6. členové jsou v pravidelné interakci;
7. členové se sami za skupinu považují.

Skupiny lze odlišit od jiných sociálních útvarů, jako sociálních agregátů (=seskupení; budí dojem celku jen navenek - spojují je pouze tzv. situační okolnosti - fyzická blízkost, vykonávání stejné činnosti (př. čekání na tramvaj)), sociálních kategorií (uskupení lidí, kteří mají společný nějaký znak - př. věk, povolání, pohlaví)^[1], davu a publika, ale také od společenské třídy, lidu či národa.

Klasifikace skupin

Skupiny lze klasifikovat podle:

• velikosti (malá, střední, velká)
  • v sociologii nejčastěji hovoříme o sociální skupině jako o seskupení nejméně tří osob – mezi třemi členy už pozorujeme interakci na úrovni sociální skupiny
  • malá skupina má 3 – 19 členů, velká 20 – 39, ale každá skupina je jiná a její charakteristika se odvíjí hlavně od sociálních interakcí, které ve skupině probíhají
  • pro malou skupinu jsou typické blízké vztahy a interakce mezi všemi členy
  • ve velké skupině interakce neprobíhá mezi všemi členy a vztahy mezi členy nejsou důvěrné^[5]
• vztahů ve skupině (primární, sekundární)
  • každá primární skupina má malý počet členů, je založena na bezprostřední interakci a důvěrných vztazích, není účelová (účelem je uspokojení emocionálních potřeb) a je stálá – např. rodina
  • sekundární skupina se vyznačuje neosobními vztahy a je nástrojem k dosažení předem daného cíle – např. politická strana^[6]
• trvání (dočasná, stálá)
  • existují skupiny krátkodobé a dlouhodobé, přičemž při zařazení skupiny z hlediska jejího trvání vždy záleží na volbě časové jednotky (minuty, dny, …)
  • dlouhodobou skupinu, která se v průběhu let nemění, můžeme nazvat také skupinou trvalou (např. rodina)
  • skupina, která se váže k určité situaci, se nazývá situační a může být jak krátkodobá, tak dlouhodobá
• formy přístupu (otevřená, uzavřená)
  • liší se v propustnosti svých hranic – u uzavřené skupiny můžeme například očekávát, že vstup do skupiny bude obtížnější než vstup do skupiny otevřené
• míry formálnosti
  • odvíjí se od velikosti skupiny, s její velikostí roste potřeba organizování a může dojít ke vzniku formální organizace^[7]
  • základem neformální skupiny jsou primární vztahy, existuje zde emocionální uspokojení a loajalita
  • primární vztahy a další prvky neformální skupiny se ale mohou objevit mezi členy formální organizace a některých případech chod organizace narušit^[8]

• míry rozhodování (dobrovolné, povinné)
• základu utvoření (spontánní, záměrná)

Kompletní studijní materiál k malým sociálním skupinám: https://wikisofia.cz/wiki/Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy