(z Wikipedie, kompletní zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_skupina)

Sociální skupina je sociálně-psychologický pojem označující sociální útvar, o němž platí:

  1. je tvořen dvěma nebo více osobami, hrajícími vzájemně se doplňující a podmiňující role;
  2. skládá se z částí, které mají strukturální či funkční význam, což je odděluje od samotných jedinců i od náhodného shromáždění osob;
  3. členy skupiny spojuje vzájemná komunikacenormy, vzájemná očekávání a společně vykonávaná činnost;
  4. členové mezi sebou mají emocionální vazby;
  5. členové skupiny jsou na sobě vzájemně závislí a mají jistou identitu se skupinou;
  6. členové jsou v pravidelné interakci;
  7. členové se sami za skupinu považují.

Skupiny lze odlišit od jiných sociálních útvarů, jako sociálních agregátů (=seskupení; budí dojem celku jen navenek - spojují je pouze tzv. situační okolnosti - fyzická blízkost, vykonávání stejné činnosti (př. čekání na tramvaj)), sociálních kategorií (uskupení lidí, kteří mají společný nějaký znak - př. věk, povolání, pohlaví)[1]davu a publika, ale také od společenské třídylidu či národa.

Klasifikace skupin

Skupiny lze klasifikovat podle:

  • velikosti (malá, střední, velká)
    • v sociologii nejčastěji hovoříme o sociální skupině jako o seskupení nejméně tří osob – mezi třemi členy už pozorujeme interakci na úrovni sociální skupiny
    • malá skupina má 3 – 19 členů, velká 20 – 39, ale každá skupina je jiná a její charakteristika se odvíjí hlavně od sociálních interakcí, které ve skupině probíhají
    • pro malou skupinu jsou typické blízké vztahy a interakce mezi všemi členy
    • ve velké skupině interakce neprobíhá mezi všemi členy a vztahy mezi členy nejsou důvěrné[5]
  • vztahů ve skupině (primární, sekundární)
    • každá primární skupina má malý počet členů, je založena na bezprostřední interakci a důvěrných vztazích, není účelová (účelem je uspokojení emocionálních potřeb) a je stálá – např. rodina
    • sekundární skupina se vyznačuje neosobními vztahy a je nástrojem k dosažení předem daného cíle – např. politická strana[6]
  • trvání (dočasná, stálá)
    • existují skupiny krátkodobé a dlouhodobé, přičemž při zařazení skupiny z hlediska jejího trvání vždy záleží na volbě časové jednotky (minuty, dny, …)
    • dlouhodobou skupinu, která se v průběhu let nemění, můžeme nazvat také skupinou trvalou (např. rodina)
    • skupina, která se váže k určité situaci, se nazývá situační a může být jak krátkodobá, tak dlouhodobá
  • formy přístupu (otevřená, uzavřená)
    • liší se v propustnosti svých hranic – u uzavřené skupiny můžeme například očekávát, že vstup do skupiny bude obtížnější než vstup do skupiny otevřené
  • míry formálnosti
    • odvíjí se od velikosti skupiny, s její velikostí roste potřeba organizování a může dojít ke vzniku formální organizace[7]
    • základem neformální skupiny jsou primární vztahy, existuje zde emocionální uspokojení a loajalita
    • primární vztahy a další prvky neformální skupiny se ale mohou objevit mezi členy formální organizace a některých případech chod organizace narušit[8]
  • míry rozhodování (dobrovolné, povinné)
  • základu utvoření (spontánní, záměrná)

Kompletní studijní materiál k malým sociálním skupinám: https://wikisofia.cz/wiki/Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy

Naposledy změněno: pátek, 19. února 2021, 10.53