• Školní poradenské pracoviště (školní psycholog, školní metodik prevence, výchovný poradce, speciální pedagog)
  • PPP (pedagogicko-psychologická poradenství)
  • SVP (střediska výchovné péče)
  • OSPOD (oddělení sociálně právní ochrany dětí)
  • Státní zastupitelství
  • Policie ČR

Podpůrné služby a činnosti stojící mimo školu

Podpůrné služby škola může doporučit v případě, že rodina neumí řešit problémy se školní docházkou, případně s jinými formami rizikového chování žáků. Podpůrné služby mohou pomoci rodině řešit např. sociální podporu v případě, že rodina neposílá své dítě do školy proto, že nemá finanční prostředky na jeho dojíždění do školy. Podpůrné služby a činnosti, s jejichž činností musí být škola seznámena, aby mohla žákovi a jeho rodině jejich využití doporučit, zprostředkovat či jich sama využít, je možné rozdělit do tří základních kategorií:

  1. 1.      Sociální služby

Jedná se o služby zaměřené na pomoc a podporu jednotlivým členům rodiny a/nebo rodině jako celku nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci za účelem prevence sociálního vyloučení. Základními druhy sociálních služeb jsou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů:

a) Sociální poradenství, které zahrnuje:

  • základní sociální poradenství – toto poradenství je poskytováno v rozsahu podání informace přispívající k řešení sociálně nepříznivé situace zájemcům o sociální službu a uživatelům sociálních služeb;
  • odborné sociální poradenství – spočívá v poskytování vysoce erudovaného poradenství různým cílovým skupinám uživatelů této služby, ocitajících se v sociálně nežádoucí situaci. Služba může být zajišťována v poradenských zařízeních (typicky občanské poradny, manželské a rodinné poradny, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí aj.), jakož i terénní formou v běžném (i domácím) prostředí klientů služby.

Služby sociální péče pomáhají zajistit soběstačnost osobám, u nichž je tato schopnost snížena z důvodu věku nebo dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Cílem je zajistit uživatelům zapojení do běžného života, zajistit důstojné prostředí pro jimi zvolený způsob života v co nejméně omezujícím prostředí. Jedná se např. o služby osobní asistence, pečovatelské služby, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení. Tuto službu je možné využít v případě, že rodiče mají zdravotní problémy a nedokáží zajistit řádnou docházku do školy svého dítěte, nebo v případě, že v rodině existuje domácí násilí a z toho důvodu nezletilé dítě neplní povinnou školní docházku nebo je mu omezována.

Služby sociální prevence zabraňují sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím z různých důvodů ohroženy. Cílem služeb je napomoci uživatelům služeb překonat nepříznivou sociální situaci a začlenit se do společnosti, jakož i chránit společnost před vznikem a šířením společensky nežádoucích jevů. Jedná se např. o služby rané péče, telefonické krizové pomoci, azylových domů, domů na půl cesty, dále o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy, kontaktní a intervenční centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež či terapeutické komunity. Všechny tyto uvedené služby je možné využít při podpoře zajištění řádné povinné docházky nezletilých žáků do školy, a to formou pomoci celé rodině.

b) Komunitní služby

V tomto případě se jedná o služby, jejichž účelem je podpora rodin v péči o děti a při harmonizaci práce a rodiny, např.: hlídání dětí do tří let věku a nad tři roky věku, pomoc s vedením domácnosti i volnočasové a vzdělávací aktivity pro děti.

Služby jsou poskytovány zejména v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Dále je možné do spektra komunitních služeb zahrnout např.:

  • psychologickou a psychiatrickou pomoc a poradenství,
  • podporu rodičovských kompetencí,
  • mateřská centra,
  • volnočasové aktivity pro děti nebo pro rodiny s dětmi (centra pro rodinu, družiny)
  • podporu v oblasti slučování profesního a rodinného života (zejména přednáškovou činnost a poradenství),
  • další aktivity realizované v komunitě.

c) Činnosti v rámci sociálně-právní ochrany dětí

Orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) jsou opatrovníky dětí v soudních řízeních, vyhledávají ohrožené děti, jsou zodpovědné za preventivní opatření v rodinách, zprostředkovávají náhradní rodinnou péči a vypracovávají pro soudy posudky a doporučení. Úkolem těchto orgánů je dohlédnout na to, aby nedošlo k ohrožení zájmů dítěte prostřednictvím:

  • preventivní a poradenské činnosti v rámci sociálně-právní ochrany dětí,
  • činnosti v oblasti náhradní rodinné péče (zprostředkování, realizace),
  • péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost (děti ohrožené ve smyslu § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „OSPOD“/),
  • činnosti zařízení sociálně-právní ochrany dětí.
  1. 2.      Státní zastupitelství

Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení řízení ve věcech

a) péče soudu o nezletilé [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm.

b) zákona č. 292/2013 Sb.], jde-li o

- uložení zvláštního opatření při výchově dítěte,

- ústavní výchovu

- pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu,

- určení data narození.

Z výše uvedeného je zřejmé, že škola se může obrátit s problémem rizikového chování žáka mimo OSPOD také na příslušné státní zastupitelství, které je oprávněno řešit případ rizikového chování žáka, a to v termínu kratším než OSPOD.

  1. 3.      Obecní policie

V případě, že strážník při kontrolní činnosti odhalí dítě nacházející se mimo školu v době školního vyučování, zjistí totožnost dítěte podle ustanovení § 12 a § 13 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, kontaktuje zákonného zástupce dítěte a o skutku sepíše úřední záznam, který předá jak zákonnému zástupci, tak řediteli školy. V případě, že se jedná o podezření z trestného činu, předá strážník tuto skutečnost Policii ČR.

 

  1. 4.       Policie ČR

V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek podle Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (kam byly přesunuty skutkové podstaty přestupků), nebo je-li neomluvená absence žáka příliš vysoká, následuje hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR. Případ je řešen na obvodním oddělení policie ČR podle místa trvalého bydliště žáka jako trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže. Problematika záškoláctví je obsažena v trestním zákoně (Trestné činy proti rodině a mládeži), kde je popsána skutková podstat trestného činu včetně trestních sazeb. Kopie hlášení o zanedbání školní docházky se zasílá okresnímu nebo obecnímu úřadu. Nasvědčují-li skutečnosti tomu, že jde o trestný čin, zasílá Policie ČR případ soudu. Ani u soudu nemusí vždy proběhnout jednání. Někdy jde pouze o příkazní řízení v případě, že je vyslýcháno dítě jako nezletilý svědek, je přizván k účasti na soudním řízení kurátor pro děti a mládež. Podle rozsudku se pak pracuje s rodinou a dítětem.

 

  1. 5.      Probační a mediační služba

Dopustil-li se žák jako mladistvý nebo jako dítě mladší patnácti let provinění nebo činu jinak trestného, může nad ním soud v rámci opatření ukládaných dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, uložit dohled probačního úředníka[1]. Toto opatření spočívá v pravidelném sledování chování mladistvého nebo dítěte v jeho rodině a způsobu výchovného působení rodičů na něj, v kontrole dodržování uloženého probačního programu, výchovných povinností a omezení, jakož i v jeho pozitivním vedení probačním úředníkem k řádnému životu v souladu se zákonem.

Bylo-li takové opatření uloženo, bude školu kontaktovat probační úředník, který je soudem pověřen dohled realizovat. V rámci dohledu probační úředník koná pravidelné návštěvy ve výchovném prostředí žáka a shromažďuje informace o jeho prospěchu a chování ve škole. Probační úředník pravidelně informuje soud pro mládež a často i pracovníky OSPOD v rámci mezioborové spolupráce o aktuální situaci a chování dítěte a je v bezprostředním kontaktu s dítětem a jeho rodinou.

Pokud byl nad dítětem stanoven dohled probačního úředníka, je žádoucí v případě výskytu záškoláctví, ale i jakéhokoli jiného problému dítěte ve škole, co nejdříve probačního úředníka vyrozumět, aby mohl ve spolupráci s rodinou, školou i ostatními subjekty zapojenými do výchovného působení na dítě situaci vyhodnotit a pomoci hledat řešení.

Podpůrný systém ve škole

Školy, zejména v oblastech, kde není dostatek sociálních služeb, mohou částečně tento podpůrný systém vytvořit z vlastních zdrojů. V praxi se velmi osvědčila role rodičovského prostředníka. Tuto roli by měla zastupovat osoba respektovaná a věrohodná nejen v rizikových komunitách, ale všeobecně mezi zákonnými zástupci, školou a případně i zřizovatelem a ostatními institucemi.

Pokud je součástí systému terénní sociální pracovník na obci, nabízí se i zde možnost těsné spolupráce školy a zřizovatele v oblasti prevence i řešení záškoláctví.

Za zmínku stojí rovněž možnost využití pozice školní dohledové služby. K náplni školního dohledového pracovníka patří i zaměření se na agresivní chování žáků ve škole, na monitorování chování děti ve škole a v okolí školy a zejména na eliminaci rizikové chování dětí včetně záškoláctví. Práci dohledové služby lze úspěšně koordinovat s místní i státní policií.

Pozici dohledové služby může vykonávat vhodný vytipovaný adept z řad uchazečů o práci navržený příslušným Úřadem práce (podle požadavků zřizovatele a školy) jako veřejně prospěšnou práci (VPP). Tento pracovník je zaměstnancem zřizovatele (města, obce), který řeší financování i potřebnou administrativu. Zaměstnanec je přidělen škole a ředitel školy mu určí vnitřním předpisem náplň práce, kompetence i zařazení, které zřizovatel po vzájemné dohodě akceptuje. Pracovník dohledové služby tedy není přímým zaměstnancem školy, ale má ve škole místo výkonu práce. 

Roli rodičovského prostředníka může úspěšně převzít například školní asistent (z projektů ESF - šablony), kterému určuje náplň práce i zaměření ředitel školy. Částečně lze dosud využít rovněž asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním (rozvojový program MŠMT). Pokud nemá ředitel školy možnost využít tyto pozice lze najít řešení  v rámci pedagogického týmu, kdy za předem stanovených podmínek vykonává funkci prostředníka vybraný pedagog. 


[1] § 15 a násl. a § 93 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

Naposledy změněno: úterý, 28. prosince 2021, 12.31